Anně je sedm, když se ocitne na ulici. A ulice Krakova v roce 1939 nejsou zrovna vhodným místem pro malou židovskou holčičku.
Je to pár dní, co se tatínek nevrátil z práce. Maminka Anně umřela už dávno a soused, u kterého marně čekala na otcův příchod, si po pár dnech s náhle nepohodlnou dívkou nevěděl rady a poslal ji zpátky domů, do bytu, od něhož Anna nemá klíče. A tak Anna sedí na prahu a čeká. Čeká na tatínka, který se docela určitě vrátí. Jenže netuší, že otce odvedlo gestapo, stejně jako mnoho dalších profesorů z Jagellonské univerzity. Už se s ním nikdy nesetká. Hlad ji nakonec vyžene do ulic. A tehdy se Anna potkává s Vlaštovčím mužem. Vytáhlý podivín, který dokáže mluvit s ptáky, bere dívku pod svá ochranná křídla. Tak začíná jejich cesta Polskem, během níž zdánlivě bezcílně putují celou zemí. Důležité je zůstat bez povšimnutí. A přežít.
Téma druhé světové války rozhodně nepatří mezi ta, která by se v literatuře pro děti objevovala často. Přesto si je autor pro svůj příběh na pomezí reality a fantazie vybral. Výsledek je zvláštní směsí melancholie a poetiky. Z knihy vyzařuje ono podmanivé kouzlo autorovy prvotiny. Tkví v pojetí příběhu, který balancuje mezi krutou skutečností a snovým světem pohádek a mýtů. Světem, kde (na rozdíl od reality) dobro vždy vítězí nad zlem. Autor se tak snaží neslavnou část lidské historie co nejcitlivěji přiblížit dětem. A ačkoliv právě jim je kniha určena, nakonec ji asi více ocení odrostlejší čtenáři. Jemné nuance a nedořečené náznaky přeci jen vyžadují alespoň základní znalost skutečných událostí, teprve tehdy si můžete knihu naplno vychutnat. Na druhou stranu se čtenář může obejít i bez jakéhokoliv povědomí o druhé světové válce, potom si však přečte trochu odlišný příběh.
Anna a Vlaštovčí muž si vás získají velmi rychle. První stránky čtenáře zcela pohltí – jazykem, událostmi, postavami a zajímavými detaily, které jim dodávají na životě. Setkání Anny a Vlaštovčího muže téměř na počátku vyprávění je jedním z nejsilnějších okamžiků knihy. A i když je hlavní hrdinkou právě Anna, Vlaštovčí muž je ve své tajemnosti a zadumanosti o tolik zábavnější postavou, že během jejich cesty se čtenář celou dobu s napětím těší se na každé další poodhalení jeho osobnosti, s čímž autor až zbytečně šetří. Místo toho se častěji zaměřuje na Annu. Svět vidíme jejíma dětskýma očima, což je milé, místy dojemné a dává to smysl, přesto by ale dospělejší čtenář víc ocenil Vlaštovčáka.
Nesmíme opomenout ani reba Hiršla, kterého naše dvojice potkává na svých cestách. Hiršl má kladný vztah k hudbě a alkoholu, a v knize plní trochu nucenou úlohu „komické figurky“. Je kontrastem k Vlaštovčímu muži a se svou šťastnou, nekomplikovanou povahou má zároveň blízko k dětské Anně. Do vyprávění přináší humor a zároveň i výstrahu, že válka si nevybírá. Jestliže Vlaštovčí muž je dospělý a zodpovědný, pak je reb Hiršl jeho přesným opakem, což mezi postavy vnáší celou řadu konfliktů. Zároveň probíhá tichý boj o Anninu přízeň. Je tedy smutné, že právě hlavní postava je poněkud bez chuti a je tak největší slabinou knihy, neboť to nejzajímavější na Anně je Vlaštovčí muž.
Stejným nedostatkem, tedy jakousi nijakostí, trpí i závěrečná část příběhu. Autorovi jako by náhle trochu došel dech a inspirace. Postaví tedy Annu a Vlaštovčího muže do vyhrocené situace a převrátí dosavadní rozložení sil. Pro jednou musí řešení z bezvýchodného stavu hledat Anna a nevyjde z toho zrovna lehce, přesto (nebo možná právě proto) celá tato pasáž působí uměle a nedůvěryhodně. Po skvělém úvodu jsou poslední stránky příběhu trochu zklamáním.
Anna a Vlaštovčí muž jsou tak knihou, kterou si jako dospělí rádi přečtete, ale nejspíš se k ní už nebudete vracet. Z dětského pohledu však může jít o zcela jiný a nezapomenutelný zážitek. Právě u této knihy víc než jinde platí, že je důležité uvědomit si, komu je přednostně určena.
Gavriel Savit: Anna a Vlaštovčí muž
Vydal: Paseka, 2016
Překlad: Věra Klásková
Počet stran: 208
Cena: 249 Kč
