Série space oper s názvem Legie se rozrostla o další kousek. Tentokrát se kormidla ujal po dvou „dávkách“ Kristýny Sněgoňové opět František Kotleta, a jestli jste měli pocit, že Sněgoňová šlape svému spolutvůrci na paty, pak vás novinkový Rudý vrabčák přesvědčí jak šeredně jste se mýlili.
František Kotleta měl v sérii Legie nevděčnou úlohu. První díl s názvem Operace Thümmel byl totiž úvodem do děje, což obnášelo spoustu vysvětlování, představování, popisů a dalších nezbytností. Tentokrát má už ale Kotleta volné ruce – a nebál se to pořádně rozbalit!
A zase se to zvrhlo, sakra!
Dovolte, abychom i my přeskočili úvodní vysvětlování a sekci V minulých dílech jste četli… . Budeme předpokládat, že sérii Legie, její postavy i dosavadní průběh znáte. Pokud ne a baví vás akční brakovky, jejichž ústředním tématem je téměř prohraný boj lidí s mimozemšťany, odkážeme vás na první díl série, již zmíněnou Operaci Thümmel.
Zápletka Rudého vrabčáka je ve své podstatě úplně jednoduchá. Posádka lodi Vzdorující, ke které ovšem sedí mnohem více název Kraksna, dostane další kšeft od přerostlého slepičáka/mafiána, který jejich služeb nestydatě využívá… Protože co jiného můžou vyvrhelové bojující proti vesmírným okupantům dělat než potupně makat pro jiné vyvrhely, že? A tak nezbývá než se vydat na Planetu tisíce světel, a to v době, kdy se zde chystá velká slavnost zasvěcená bytostem ženského pohlaví. Stačí jen sbalit pár věcí a v tichosti zmizet.
Jenže znáte to – jednoduché věci bývají vždy ty nejzrádnější, a tak když profesorka Krasiński a její „bezcenný mužský doprovod“ ve složení kapitán Moravec, jeho věrný spolubojovník Gerasim a sólista vesmírné kuchyně Giuseppe vstoupí do dění, velmi rychle zjistí, že je všechno v háji a je třeba připravit si improvizovaný Plán B. Což se sice lehce řekne, ale když zjistíte, že na slavnosti se kromě oslavovaných žen všech ras a forem sjela špionská elita z celé galaxie zahrnující i toho malého modrofialového zmetka, který po vás pase, i s jeho lidským doprovodem, začne to smrdět pořádným průšvihem. O proklatě sexy ruských agentkách nemluvě.
Kotleta pout zbavený
Nemá cenu vám vyprávět jaké šílenosti se na Planetě tisíce světel odehrají. Mnohem důležitější je fakt, že František Kotleta se vrátil ve formě připomínající jeho počáteční tvorbu – tedy alespoň co se týká akce, krve, bláznivých nápadů a samozřejmě sexu. Opřel se do toho jako dlouho ne, s opravdovou chutí.
Dočkáte se prvního gruppensexu v dějinách Legie, ale celá situace je vylíčena tak, že vám polechtá spíše bránice než libido. Dojde na přestřelky i boj zblízka, útěky o vlásek, bitvu s konstrukčními roboty, únosy – a nakonec i pořádnou vesmírnou bitvu. Kotleta při psaní evidentně žvýkal nějaké testosteronové tyčinky okořeněné lehkými halucinogeny, díky čemuž má Rudý vrabčák neskutečný švih a je zábavný.
Oproti kolegyni Kristýně přidal do děje pár macho prvků v momentech, kdy je u kormidla sehrané duo Moravec & Gerasim (zejména řezáním mužských rozmnožovacích orgánů se vyhrožuje poměrně často), ale s tím jste museli počítat už někdy na počátku celé série.
Svoji šanci se vyprofilovat tentokrát dostanou profesorka Krasiński a Giuseppe. U obou nahlédneme do minulosti a odhalíme několik neočekávaných skutečností. Je třeba říct, že i když je Legie především zábava, není napsaná hloupě ani plytce a má pozvolnější, ale přesto vývoj.
Něco navíc
Kotleta ovšem ukazuje, že už umí mnohem více než poskládat akční scény do zábavného slepence. Vede příběh s jistotou, dokáže pracovat s tempem, a především umí do děje zakomponovat spoustu na první pohled možná ne viditelných prvků, které dávají příběhu zajímavou tvář.
Pomalu, ale jistě, si autorské duo buduje pozici pro návrat hrdinů na Zemi, přičemž se indicie nesnaží nijak ukrývat. Překvapí uzavření (pointa) celého příběhu, které většina čtenářů vůbec nebude čekat, a i přes otevřený konec naznačující, že v příštím dílu bude v centru pozornosti zejména ještěřice Aga), je to poměrně silný a působivý moment.
Pokud však máme vypíchnout jeden prvek, který dodává Rudému vrabčákovi osobitý punc, je jím petragun. Jedná se o ilegální tanec provozovaný domovskou rasou Planety tisíce světel a tiše tolerovaný utlačiteli. Jenže tenhle tanec je pojat jako jednotící prvek, klíč otevírající mnohdy zavřené dveře, symbol solidarity a skryté revoluce. On Kotleta ve svých dílech má k revolucím všeho druhu poměrně vřelý vztah, ale petragun se opravdu vydařil!
Kotleta ukázal, že pořád umí to, proč byl od počátku své tvorby veleben – zábavné brakovky, ve kterých si nebere servítky a nešetří krví ani sexem. Z tohoto pohledu je Rudý vrabčák zatím nelepším dílem série. A zároveň i to, že umí nabídnout promyšlený příběh, který i přes jeho ladění dokáže čtenáři utkvět a je mnohem hlubší, než by se na první pohled mohlo zdát.
PS: A opět nechybí na závěr povedené ilustrace Lenky Tarwari Jandové několika vybraných hrdinů různých ras!
František Kotleta: Rudý vrabčák (Legie IV.)
Vydala: Epocha, 2021
Obálka: Jiří Arbe Miňovský
Počet stran: 312
Cena: 299 Kč
