Stalo se již tradicí, že Pragoffest poctí svou návštěvou více či méně významné osobnosti. Letos pozvání přijal profesor filozofie na University of Canterbury na Novém Zélandě a ředitel Turingova archivu historie počítačové vědy Jack Copeland. V rámci speciálního programu Matffyz expo přednesl dvouhodinovou přednášku právě na téma osoby a díla geniálního matematiku Alana Turinga.
Alan Turing se v těchto dnech dostává do obecného povědomí, neboť v kinech právě běží snímek Kód Enigmy popisující jednu z obecně proslavených etap Turignova života, a to jeho přínos na prolomení německého šifrovacího zařízení zvané Enigma, jež celý svět považoval za neprolomitelný. Již méně se však ví o tom, že Alan Turing položil teoretické základy tomu, čemu dnes říkáme počítač. V jeho rané práci The Imitation Game navrhl možnost takzvaného univerzálního stroje, který by pracoval pouze s kódem jedniček a nul, díky čemuž by zvládl všechny zadané úkoly. Z přednášky Jacka Copelanda vyplynula řada zajímavých faktů, které se naprosto liší od verze, kterou předkládá snímek Kód Enigmy. Alan Turing ztvárněný Benedictem Cumberbatchem zde vypadá jako naprosto nesnesitelný autista, který se nesnese se svými kolegy a nerozumí vtipům. Podle Jacka Copelanda je opak pravdou a Turing se smál hodně a rád. „Jeho přátelé vzpomínali, že měl takový zvláštní smích připomínající vraní krákání. Občas si přáli, aby vtip nepochopil a nesmál se,“ poznamenal Copeland během svého vyprávění. Zajímavou a dodnes nezodpovězenou otázkou je příčina Turingovy smrti. Obecně uznávaná verze tvrdí, že Turing spáchal 7. června 1954 sebevraždu, a to kousnutím do jablka napuštěného kyanidem. Proto je právě nakousnuté jablko často s Turingovou osobou spojováno. Pravda je však možná někde jinde. „Když našli Turingovo tělo, tak během pitvy zjistili, že jej zabil kyanid. Jenže pouze jeden z novinářů si všiml, že vedle postele leží nakousnuté jablko, a tak si to spojil do příběhu, že Turing napustil jablko jedem, ulehl do postele a spáchal sebevraždu. Jenže to jablko nikdy nikdo na přítomnost kyanidu netestoval,“ uvedl Jack Copeland. Podle něj Alan Turing jablka miloval a vždy před spaním se do něj zakousl. V jeho laboratoři však policie objevila nedokončený experiment a baňku kyanidu. „Turing se místo sebevraždy mohl pouze nadýchat jedu při nezdařeném experimentu. Nevěřte proto novinářům,“ dodal přednášející s úsměvem.
Jacka Copelanda se nám podařilo zastihnout krátce po přednášce a proto čtenářům Fantasyplanet přinášíme i krátký rozhovor.
Právě jste přednášel na conu, kde v publiku seděli spíš milovníci sci-fi a fantasy, než studenti a vědci. Byla to vaše premiéra?
To ano a rozhodně to nebyla poslední takováto přednáška. Atmosféra tu byla úžasná a na posluchačích bylo vidět, jak si to užívají.
Takže také cítíte úzké sepjetí vědy a sci-fi?
Sci-fi je přece věda za hranicemi lidského vědění. Co původně vzniklo jako nápad autorů sci-fi, to se poté stalo realitou. Věda postupuje kupředu. V 60. letech běžel v televizi seriál Star Trek, kde postavy používaly úžasné vynálezy a já teď mám komunikátor v kapse a dveře se přede mnou samy otevírají. Sci-fi hraje ve vědě významnou roli, zobrazuje možnosti a dává lidem vize a cíle, které jsou pro rozvoj vědění důležité.
Pokud se nyní zaměříme na osobu Alana Turinga, dá se určit, jaká je nejčastější otázka, která posluchače zajímá?
Nedá se to přesně určit, ale pro mě je nejzajímavější otázka, čím skutečně přispěl pro rozvoj počítačové techniky.
A vaše odpověď by byla?
Alan Turing přispěl k vytvoření základních logických principů, na nichž jsou moderní počítače postavené. Je to například jeho idea univerzálního stroje.
V kinech právě běží snímek o Alanu Turingovi Kód Enigmy. Skřípete zuby, když jej vidíte nebo se vám naopak líbí?
Je to úžasný film, doufám, že získá hodně Oscarů. Režisér, herci i autor hudby.
Nedá mi to, ale dovolím si namítnout, že filmový Alan Turing je naprosto odlišný od osoby, kterou jste nám prezentoval na přednášce.
Je pravda, že bych byl raději, kdyby vytvořili věrnější Turingův portrét, ale podařilo se jim natočit dobrý snímek. Chápu, že když děláte film, není historická přesnost vaší hlavní prioritou. Chcete hlavně zaujmout publikum a filmaři nám netvrdili, že to je historicky přesný dokument, tak by od nás bylo pošetilé, kdybychom jim za to nadávali.
Že ještě rýpu do filmu, ale nechybělo vám tam alespoň částečné vysvětlení, na jakém principu Turingův dekódovací počítač The Bombe fungoval?
Je pravda, že to tam chybí, ale to máte stejné jako když píšete moderní sci-fi: s každou rovnicí, kterou dáte do textu, odpadne deset tisíc čtenářů. To je stejné jako v Enigmě – pokaždé, když se pokusíte vysvětlit, jak lámali kód pomocí Turingovy Bomby, odpadlo vy vám deset tisíc diváků.
Jste autorem několika publikací o Alanu Turingovi, jakou byste doporučil i naprostému laikovi, který tak maximálně ví, že Turing rozluštil Enigmu?
Jsou to asi tři týdny, co mi vyšla kniha Turing Pioneer of the Information Age. Je to kniha pro každého. Napsal jsem několik opravdu odborných publikací o Turingovi pro čtenáře, kteří jsou s jeho prací již seznámení a mají nastudovaný potřebný základ. Chtěl jsem ale také napsat knihu, která by každému řekla o Turingovi, jaký byl ve skutečnosti, proč byl tak důležitý a co vlastně napsal a vytvořil. Na obálce je dokonce zubící se Turing, tedy takový, jaký skutečně byl – usmívající se, docela odlišný, než nesnesitelná postava v Kódu Enigmy, která nerozumí vtipům.
Podívejme se ještě na toliko známý Turingův test, kdy soudce hádá, zda mluví s počítačem, nebo člověkem. Zkoušel jste ho? Ano.
A zkušenosti a zážitky byly…?
Bylo to únavné. Občas bylo naprosto jasné, kdo mi píše odpovědi, jiné programy byly naopak velmi dobré a matoucí, ale důkladný test zabere spoustu času a hodně psaní. Bylo to opravdu dlouhé.
Turingův test je vlastně další krok při hledání umělé inteligence, proč ji lidstvo podle vás potřebuje? Copak nemáme dost vlastní.
Jsou různé typy práce, kterou lidé nejsou schopné udělat dostatečně rychle a správně – třeba rychlé kalkulace velkých čísel. V tom jsou naopak počítače dobré, a proto je na to používáme. Když si vezmeme třeba posádku lodi plující kosmickým prostorem, tak potřebujeme umělou inteligenci, aby řídila loď, zatímco je posádka v umělém spánku. UI by také mohla kontrolovat roboty, kteří by se vydávali do člověku nebezpečných oblastí – třeba do poškozeného atomového reaktoru, aby zabránili nejhoršímu. Potřebujeme umělou inteligenci, aby je řídila.
A vytvoříme ji někdy?
Každý, kdo se pokusil předpovědět příchod umělé inteligence, se zatím spletl. Pravidlo proto zní: nic nepředpovídat. Ale jednou k tomu určitě dojde.
