Rozhovor k patnáctinám série Agent JFK

Zakouřený bar na okraji New Orleans byl obsazen drsně vyhlížejícími muži i ženami se kterými se na první pohled život nemazlil. Měl jsem tady sjednanou schůzku s legendou, se kterou se taky osud příliš nepáral a nastrčil mu do cesty nejednu nástrahu. S mužem, se kterým jsem plánoval uskutečnit rozhovor jménem John Francis Kovář.

Seděl u stolu v rohu místnosti a vypadal přesně tak jak jsem si ho vždy představoval. Kývl na mě, ať si přisednu, kroužil prstem po okraji sklenice zpola naplněnou zlatavou tekutinou.

„Sedněte si,“ vyzval mě JFK. „Dáte si taky bourbon? Ten tu mají prvotřídní.“

„Ne děkuji,“ odmítl jsem.

„Držíte bobříka abstinence? Řídit určitě nebudete, tady se jezdí ještě koňských povozech a nikdo vám nebude dávat foukat do testeru na alkohol,“ usmál se Kovář.

Objednal jsem si tedy pivo a než přede mě hospodský postavil sklenici položil jsem Agentu JFK první otázku.

Knižní série Agent JFK letos slaví patnácté výročí, co nám můžete říct o jejích začátcích?

Mám dva otce zakladatele Miroslava Žambocha a Jiřího W. Procházku, byl jsem vlastně takové pokrokové dítě, kdo by si v roce 2005 pomyslel, že spolu zplodí dva muži potomka? (smích JFK) Omlouvám se, tohle byl jen takový vtípek, nechtěl jsem se nijak dotknout LGBT komunity. Takže teď vážně: mí zakladatelé se netají, že byli inspirováni sérií Mark Stone. Dali hlavy dohromady a vymysleli Agenturu EF – Kovářů rovnováhy, kteří chrání paralelní světy před pašeráky, zločinci a diktátory ohrožující křehkou stabilitu hrubým zasahováním do přirozeného chodu těchto světů. Hlavní hrdinou série jsem se stal já, John Francis Kovář, válečný veterán, částečně českého původu. Nápadu na vznik ryze české sci-fi/fantasy série nikdo moc nevěřil až do doby, než mým otcům v Tritonu otevřel dveře Stanislav Juhaňák. S překvapivým pozitivním ohlasem na Agenta JFK po prvních dílech se do série zapojili další čeští autoři jako Tomáš Němec, Petr Schink, Jan Hlávka, Ondřej Neff, Karolína Francová, Vlado Ríša, Františka Vrbenská a mnozí další. Spisovatelům, kteří se zapojili do série, se otevřel nekonečný prostor pro fantazii a mohli hlavního hrdinu uvrhnout do dobrodružství v jakékoli době, jakékoli alternativní historii.

Prvních dvacet sedm dílů série je úzce spjato s Agenturou Kovářů rovnováhy, organizací, která chránila paralelní světy před vzájemným rabováním, pašováním a destrukcí. Jak na ni vzpomínáte?

V agentuře mezi mé hlavní úkoly patřil boj s mezirealitními pašeráky, ať už mezi jejich hlavní kontraband patřila nebezpečná magická substance hyuaka, drogy, zbraně, nebo provozovali obchod s lidmi. Byl jsem vyslán na mise do cizích světů abych našel zmizelé agenty, odhalil zrádce, bez ohledu na to, kde se daná realita nachází na časové ose, nebo jaká tam je momentální situace. Prožíval jsem často těžké a složité okamžiky ale ve vzpomínkách si uchovávám jen ty hezké věci. Ostatně kolikrát se nám poštěstí vidět, jak se po slavkovském bojišti prohání německé tanky Tiger nebo se dostat na oběžnou dráhu Jupitera?

Stejně se musím zeptat, co vás na Agentuře nejvíc štvalo?

S přibývajícími autory, kteří se zapojovali do série se začala utvářet i tvář samotné Agentury a samozřejmě se vyskytla bohužel i taková negativní věc. Je všeobecně známo, že Češi nemají moc v lásce instituce, a tak i jednotliví spisovatelé přidávali k velkému kolosu Agentury různé negativní atributy. Úplatní členové, zrádní agenti, kariéristi, lajdáci a byrokrati se lepili na tuhle organizaci jako hmyz na čerstvě rozbalenou mucholapku. Já jako agent jsem se při svých akcích mohl spolehnout snad už jen na svou šéfovou Oddělení pro potírání mezirealitního pašování Ljubu Bytewskou a na své nejbližší kolegy a přátele Vincenta Vegu, Andreu de Villefort, Franka Boormana, profesora von Wondera a pár dalších.

V díle Dlouhý černý úsvit došlo k velkému zlomu v sérii – Kováře rovnováhy pokořil X-Hawk. Jaký jste z toho měl tehdy pocit?

Jako můj úhlavní nepřítel i největší protivník Agentury se vyprofiloval její bývalý člen, temný mág Xaverius Hawk. Neměl bych mu dělat reklamu, ale tenhle gauner přerostl až do samostatné spin-off série Agent X-Hawk.

Důvod zničení Agentury však nespočíval v X-Hawkově síle, nýbrž v nefunkčnosti takového molochu, jakou se organizace Kovářů rovnováhy stala. Prohnilost Agentury dorostla takového stupně, že se ji Miroslav Žamboch a Jiří W. Procházka rozhodli zničit, a tak ji předhodili samotnému X-Hawkovi ve zmiňovaném dvacátém sedmém díle. Jasně že jsem z toho měl mizerný pocit, vždyť spousta mých dobrých přátel položila život při obraně Agentury i svých kolegů a kamarádů. Tímto krokem tehdy otcové zakladatelé celou sérii restartovali.

Takže vás nehodili přes palubu, dostal jste druhou šanci narozdíl od svých přátel?

Že mě nehodili přes palubu? A jak mi vysvětlíte, že jsem se ocitl na pobřeží s hubou plnou vody a písku někde v zapadákově na konci paravesmíru? Byl jsem v tom úplně sám, v novém světě, bez technického i personálního zázemí. Chvíli trvalo, než jsem se znova postavil na vlastní nohy a začal jsem si budovat svou základnu v novém světě chudém na kovy, a tudíž mírně technicky opožděném. Se svým novým společníkem Alastairem Durandem jsem založil obchodní společnost, a jsem na ni pyšný, jak se rozrostla v impérium. Ze svých starých přátel jsem našel v přilehlých dimenzích jen Vincenta Vegu a profesora von Wondera, kteří přežili pád Agentury. Z chudáka profesora však zůstalo jen torzo, které srostlo s osobností boha Virakoči. Ano, vím že je to těžko pochopitelné, zní to hodně tajemně.

V současnosti řešíte spoustu tajemných věcí. Je to cesta, kterou se budete ubírat do budoucna?

Teď jsem na stopě jedné velké záhady, odhaluji postupně úklady mocných bytostí, které usilují o ovládnutí mého nového světa. Naštěstí na tohle dobrodružství nejsem úplně sám, doprovází mě družina nových přátel jako je Marlowe, Hornbull, pastor Solomon nebo kněžna Anna. Slibuji, že to ještě bude pěkně drsný příběh s velkým finále od samotného mistra. Víc vám ale neprozradím, protože bych vás pak musel zabít.

Poděkoval jsem za rozhovor, pozoroval jsem Kováře, jak se usmívá; a já věřil, že jeho poslední poznámka byla jen vtip. Nakonec jsem popřál Kovářovi i celé sérii Agent JFK spoustu velkých úspěchů nejméně na dalších patnáct let.