To jméno vám asi něco řekne. Držitel Huga, Nebuly, Locusu a bůhvíčeho ještě a také jediný člověk, který jako první obě dvě zmíněná ocenění vyhrál dva roky po sobě. Autor desítek románů, odnedávna také učitel tvůrčího psaní na Univerzitě v Jižní Virginii. A taky chlápek, jehož nejslavnější knihu kdysi interpretovali jako apologetiku Hitlera. Což je tak trochu rána, protože on sám to vyvrátit nedokázal.
 |
Orson Scott Card. Zdroj: Nihonjoe, Wikipedia Commons
Tento text je možné pochopit různě. Jedno je však jisté. Na začátku stála pochybnost. Má pochybnost, je-li tento člověk skutečně tak hloupě naivní anebo naopak tak briskně inteligentní, že dokázal naservírovat svým čtenářům témata jako omluvitelnost genocidy, machiavelistickou manipulaci s dětmi a jejich indoktrinaci jak psychosomatickou, tak farmakologickou, homofobii, či téměř úsměvně zjevný rasismus. A nikdo se nepozastavil, nikdo nenakrčil obočí a nezamyslel se, zdali některé Cardovy fantazie nepřekračují hranici pouhé literární fikce. V této skromné analýze se společně mrkneme na některá z jeho nejslavnějších děl – Enderův cyklus, Mistra písní a namátkou pár dalších – a zkusíme tomu přijít na kloub.
Pro lepší přehled o tom, s kým máme vlastně tu čest, než se zahryzneme do knih, zkusme napřed naťuknout diskurs, v němž se tento lidumil pohybuje, a ideovou auru, která ho obklopuje.
Pravděpodobně nejvíce zprofanovanou kontroverzí, která se s Cardovým jménem pojí, je jeho postoj vůči gayům. Jakkoliv je toto téma stále celkem citlivé (více však už u lesbiček, abychom tak citovali známého sociálního analytika Jimma Jefferiese, protože gayové, tedy muži, své jméno přece jen odvozují od slova původně znamenajícího „být rozpustile veselý“), Enderův literární otec se nikdy neštítil otevřených a překrásně bigotních vyjádření, do křemíku otištěných sloupků „Světová hlídka“ (World Watch) bezpečně uchovaných pro příští generace v paměti serveru Ornery.org.
 |
S jistou dávkou tolerance asi jde pochopit něco z názorů tohoto člověka na sňatky shodného pohlaví, vzhledem k faktu, že je Mormon, nebo chcete-li to se vší korektností, člen Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů (pro obšírnější seznámení s jejich věroukou doporučuji výstižnou epizodu South Parku „All about Mormons“). Jeho výklad, kde směšuje levicovou sociopolitickou agendu s legalizací gay manželství, komentuje uzákonění možnosti potratu jakožto negativní tmářství a argumentuje v zásadě pouze heslem Maude Flandersové „Hlavně myslete na děti!“, je však pouze směšnou demagogií fundamentalisty, jemuž etická podstata problému zcela uniká (zájemci nechť se pobaví zde, či zde).
O něco méně je pochopitelné jeho anarchistické hořekování, že vláda, která odhlasuje legalizaci zmíněných sňatků, si zaslouží být svržena všemi prostředky. Ještě méně, že homosexualita je v podstatě otázkou uvědomělé volby jednotlivce, a tudíž homosexuálem vlastně nikdo být nemusí. A názor, že velké procento homosexuálů se jimi stalo kvůli pohlavnímu zneužití v dětství, znásilnění anebo agresivnímu svedení jiným homosexuálem, je již příslovečným doutnákem na bombě trpělivosti. Je pozoruhodné, že člověk, který je schopen koncipovat podobné myšlenky do obsáhlých esejů a následně je i publikovat, rovněž prohlašuje, že mezi jeho přátelé patří homosexuální páry – osobně by mě dost zajímalo, zdali se s nimi tyto rovnostářské a otevřené ideje někdy pokusil sdílet. Domnívám se, že nikoliv.
Jako krůček další k dobrání se jádra problému se nabízí poslední Cardův výlev, vyvolavší vlnu nevole mezi konzervativci, kterou nicméně osobně považuji za přehnanou, protože stále chci věřit, že se jedná o pouhou polemiku a jeho přirovnání Barracka Obamy k Hitlerovi není myšleno vážně, jak ostatně na konci Card ne zcela přesvědčivě sám podotýká.
Hnidopišství stranou, zcela mimoděk v téže eseji utroušenou poznámku „[Obama] byl tou čarovnou kombinací – černoch, který mluví jako běloch (což se myslí tím, když o něm někdo tvrdí, že je ‚výřečný‘ a ‚výborný mluvčí‘). Nikdy nemusel pracovat, aby se uživil, a nikdy se nemusel snažit, aby dosáhl svého.“ jsem tak nějak přehlédnout nedokázal. Pominu-li, že je implicitně lživá, protože o člověku, který udělal práva na Harvardu magna cum laude, lze toto ve vší vážnosti prohlásit celkem těžko, zmínka o distinkci projevu zlehýnka zavání rasismem. Zavání. Ale přímo nic nedeklamuje, je jen takovým přešlápnutím na prahu, které by u někoho jiného mohlo znamenat prostě přestřelený sardonický kompliment. Ovšem u spisovatele majícího na kontě desítky románů? Mohlo by se zdát, že takový člověk musí sakra dobře vědět, jak budou jiní jeho slova interpretovat. Anebo nemusí? Pro kýženou odpověď si už sáhneme do knih.
A pozor, protože spoilery budou.
 |
Andrew Ender Wiggin, geniální vrah
Vycházím z toho, že příběh alespoň povětšinou známe.
Jakkoliv se to Card snaží popřít a svalit celou vinu za genocidu termiťanů do morálně šedé zóny stylistickými kotrmelci a zatajováním informací, zůstává Ender vrahem a Mezinárodní flotila bandou nácků. Argument, který je ve finále použit k obhájení chlapcovy neviny, neobstojí ani před selským rozumem – že není ani tak důležitý samotný čin, jako vlastní úmysl, který stojí za ním. Jinými slovy účel světí prostředky; vyhubení celé mimozemské rasy je ospravedlnitelné, protože bylo vykonáno na ochranu a v zájmu lidstva.
Že je lidstvo v tomto konfliktu implicitní svině, která klidně zmanipuluje dítě k masové vraždě a ještě si zatleská za dobře vykonanou práci, nikdo neřeší. Nikdo z hlavních strůjců „podvodu“ na Endera není nikdy odsouzen, což mrzkosti onoho činu, o níž se nás Card snaží přesvědčit, dost podtrhává židli pod nohama. Šílenec Graff, který by si viset zasloužil nejvíc, je postaven před soud za své praktiky nakládání s dětmi, ale to je vše. Ender je ospravedlněn, ovšem na ničí úkor – viníci neexistují, žádný mezinárodní tribunál nikoho neodsoudí. Ve jménu vyššího principu, ve jménu zachování rasy, ve jménu diplomatických řešení. Aleluja.
Kromě čehož celé universum příhodně a samozřejmě zapomene, že ve skutečnosti nezáleží na tom, že chlapec provedl genocidu v pouhé simulaci, ale jednoduše na tom, že ji vykonal. Simulace nesimulace, taktická příprava na válečný konflikt a Age of Empires jsou dvě věci. Já nebudu muset ve finále usednout komoni na hřbet a bije se v obrněná prsa vést voje janičárů proti palebné linii mangonelů. Protože bych zmíněného oře na první signální otočil a prásknul do bot tak rychle, že by za mnou zůstal prašný obrys. Jak má ale čtenář možnost zjistit ve dvou předchozích případech, kde je Wiggin chycen ve zdánlivě bezvýchodné situaci, jeho řešení je pokaždé násilné, brutální a definitivní. A s jakous-takous morální ozvěnou až ex post facto. Navíc autor nezáměrně použije tuto skutečnost jako pointu, protože Ender neví, že své dva dětské soky Stilsona a Bonza buď přímo ve rvačce, nebo jejím následkem zabil. Ve svém mozečku psychopata prostě jen „předešel všem příštím napadením“.
 |
I toto byl jeden z důvodů, proč Elaine Radfordová ve své eseji Ender and Hitler: Sympathy for the Superman označila Enderovu hru za apologetiku Adolfa Hitlera (pro zájemce zde). Osobně si, i přes velké množství znepokojivých indicií a podobností, nemyslím, že Ender měl být od počátku jeho záměrnou karikaturou, ale bohužel přesně tou se stal. A jeho „pokání“ v Mluvčím za mrtvé je o to více odstrašující – proč by se, pro všechno na světě, kronikářem a interpretem dějin vyhubené rasy měl stát právě její ničitel, když o ní nadto věděl absolutní prdlajz? Proč by se jím měl stát kterýkoliv člověk? Interpretace dějin a kultury vyhlazeného národa z pohledu vítězů, to už jsme taky viděli.
Card tehdy, když byla v 80. letech esej Radfordové uveřejněna, napsal obhajobu, která vyšla v časopise Fantasy Review a kde vysvětloval, že Endera zamýšlel přesně naopak – jako zrcadlo psychopatických diktátorů historie jako byli Josef Stalin nebo Idi Amin; argumentoval, že hoch na rozdíl od nich nevěděl, co dělá a svých činů litoval. To jsme rozebrali výše.
Dále však vyslovil toto: „Pozemšťané v Enderově hře si nikdy nepředstavovali, že zničí celý druh; spíše si mysleli, že likvidují jeho schopnost vést válečný konflikt. Genocida byla výsledkem nepochopení, jaký účinek bude mít na brouky zničení královen.“
A já říkám: Hovadina. Hovadina, kterou lehounce rozstřílí jen samo přečtení románu.
Jednak, základní taktika, kterou lidstvo ve válce proti termiťanům vůbec použilo a důvod, proč bylo schopno odvrátit první invazi na Zemi, byla právě likvidace královny, což Wigginovi vysvětlil Mazer Rackham. A za druhé, použití „Malého doktora“, který fungoval na principu anihilace hmoty a jehož účinek se šířil řetězově na ostatní hmotu v bezprostředním okolí, je asi tak přiměřeným potlačením „schopnosti vést válečný konflikt“, jako když někomu zabráníte v pískání tím, že mu useknete hlavu. A nelze ji prominout, protože postavy románu, včetně Endera (ale zjevně na rozdíl od Carda), dobře vědí, jak funguje.
Jedinou použitelnou omluvou zůstává, že malý psychopat Wiggin byl dosazen někam, kam se nikdy dostat neměl – i ona manipulace a vyloučenost z kolektivu nemá v zásadě co dělat s jeho jednáním jako takovým. Nikdo nikdy nevedl jeho ruku přímo, nikdo mu nikdy nenašeptal do ucha „zabij“. Ale Ender to pokaždé udělal. Tvrdě, brutálně, efektivně. Což jeho postavu, o níž se nás autor útlocitně snaží přesvědčit, že je morálně bezúhonná, staví do zcela jiného světla.
Jakoby se Cardovi, i přes jeho nesporný vypravěčský talent, příběh a jeho niterný úmysl poněkud rozsypávaly pod rukama. A to není všechno. Na další romány se podíváme příště.
Tohle můžu komentovat pouze takto: To je otřesná hromada straček!
Jen houšť takovýchhle textů na Fantasyplanet.
Cardův vztah ke gayům pravděpodobně souvisí s nějakými komplexy z dětství. V jakési knize tuším uvádí, že ve škole si o něm jeho vrstevníci mysleli, že je gay. Přijde mi, že se celý život s tímhle nařčením tak úplně nesmířil a musí si to nějak kompenzovat.
Nicméně u Carda je vidět, že pokud někdo umí psát, pak je vcelku jedno, jak pošetilé věci a hodnoty má v hlavě – (skoro) vždycky to bude radost číst.
Card je trosku blazen, to vime uz dyl, ale autor tohohle clanku je asi jeste vetsi 😉 tady se musim ztotoznit s medakem 😉
Uf, asi jsem mel uplne jine vydani knizky :). A nebo, stejne tak jako muzeme smahem odsoudit Carda jako fanatickyho nacka, lze tenhle clanek odsoudit jako hromadu hipisackej blabolu…
Enderovi bylo v době poslední bitvy 11 let. Normálně by chodil do páté třídy a učil se časovat slovesa a násobit čtyřmístná čísla. Autorovi textu bych doporucovala někdy podrobnější rozhovor s 6-11 letým dítětem. Dítě se nenarodí jako morálně bezúhonný jedinec, ale jako jedinec, který chce jako každý jiný tvor na zemi prostě přežít. Normy chování jsou vštěpovány výchovou – a o tom snad celá kniha je, ne?
“Nikdo nikdy nevedl jeho ruku přímo, nikdo mu nikdy nenašeptal do ucha „zabij“. ” To jako myslíte vážně? Četl jste vůbec stejnou knihu jako já, nebo jde o rozbor filmového zpracování?
1. Správnost vyvraždění Termiťanů- Četl autor knihu? Dle informací, které lidstvo vědělo, to bylo buď my nebo oni.
2. Manipulace děcka- Jedinec Enderových parametrů představoval největší šanci vyhrát válku, vzhledem k bodu 1 jde pak o logické chování.
3. Ender vědomě provádí v simulaci genocidu- Ano, ale s dosti specifickým cílem: When told by Mazer that he is facing his final test, Ender finds his human fleet far-outnumbered by the Buggers and sacrifices most of his fighters to launch a Molecular Disruption Device, capable of destroying the entire planet, intending to earn himself expulsion from the school for his ruthlessness. ( http://en.wikipedia.org/wiki/Ender%27s_Game )
4. Ender a navádění k násilí- Graff ho dostal do pozice, kde neměl možnost situaci řešit jinak, jedinou další možnost kterou měl bylo nechat se zkriplit protivníkem.
5. Dále však vyslovil toto: „Pozemšťané v Enderově hře si nikdy nepředstavovali, že zničí celý druh; spíše si mysleli, že likvidují jeho schopnost vést válečný konflikt. Genocida byla výsledkem nepochopení, jaký účinek bude mít na brouky zničení královen.“- Uznávám že toto je hovadina.
Celá první kniha se odehrává v atmosféře vrcholícího válečného konfliktu – my nebo oni. A odpovídá tomu i chování postav.
Pevně doufám, že pokud dojde k mimozemské invazi, nebude u kormidla autor článku, jinak bude lidstvo sice morálně na výši, ale vyhlazené. Těmhle korektně sociálním úvahám se skvěle daří v nudnějších obdobích míru, ve válce nastoupí jiné priority (Enderův stín – nejdřív musíš přežít a pak teprve můžeš řešit podružnější záležitosti).
Card je prase, to se celkem obecně ví. Ale že tak velký, to jsem si nemyslel.
Následná polemika je v podstatě stará známá otázka, jestli je v pohodě obětovat život dítěte nebo potažmo jeho nevinnost, když to zachrání miliardy, a jestli jo, co to z nás potom dělá.
Nicméně, “manipulace a vyloučenost z kolektivu” má v zásadě hodně co dělat s tím, co Ender udělal a jak se rozhodoval. Stejně tak je blbost, že mu nikdo nevedl ruku, protože vedl. Naopak to dělali skoro všichni, i při finálním rozhodnutí.
Ta zásadní otázka je, jestli je možný zůstat morálně bezúhonnej po byť nevědomym vykonání něčeho takovýho, jestli je možný to odpustit a přejít jako “ok, donutili ho k tomu, nemoh za to”. O to se tu podle mýho jedná. Autor se snaží argumentovat, že ne. Že nelze obětovat celou rasu, která nám jde po krku, v zájmu vyššího principu. Což je morálně hodně vysoký stanovisko, ale z hlediska nějaký evoluční teorie bysme s takhle hummánim přístupem byli v prdeli, protože bysme byli mrtvý…
Nicméně, fajn úvaha. Jsem zvědavej na další díly.
Ech, to jsou mi názory! Tomu se u nás na vsi jen smějeme! Ten mužik, co to psal, asi celý život jen ve městě po kafeteriích sedával! Až by na něj přišli Brouci, jinak by ptáček zpíval!
Nevím, jak moc má cenu se vyjadřovat. Abych trochu parafrázoval: Už chybí jenom ta o mnohosmyslnosti nekorektního slova “Bugger.”
Opravdu je autorem tohoto článku stejný Martin Kužel, který v závěru své recenze na filmové zpracování Enderovy hry napsal: “Jedinou věcí, která mu ubližuje, tak bohužel zůstává dalece větší ideový rozměr předlohy samotné.”
Jistě, Card je docela kontroverzní autor a hodně kontroverzní osobnost. Ale stejně mám pocit, že podobné články si na tomto místě nezaslouží. A jsem zvědavý na pokračování.
to Surveyor
Ale on Card vůbec není kontroverzní. Prostě má na nějakou věc nějaký názor. Jiní mají zase jiné. To je v demokracii normální. Jen pseudohumanisté nemohou překousnout, že někdo si myslí něco jiného než oni 🙂
no jo, morálka – věc proměnlivá, ještě dnes je morální v jistých částech světa ukamenovat člověka(ženská je taky člověk, že jo) nebo useknout zloději ruku. Kdyby se chtěl David zachovat morálně, tak se s Goliášem utkal na meče nebo na facky a velkolepě by to projel, ale zůstal by morálním vítězem. Takhle zcela zákeřně a nesportovně použil dalekonosný prak a ani nebožáka nevaroval – něco jako heléé vrháám. A nevinnost dětí – ehmmm, měl jste někdy v péči děti? Do těch se musí morálka napřed nějak dostat. Nikdo se morální nerodí.Ender je hrdina, nedobrovolný, zmanipulovaný, ale lidi zachránil, za cenu sebe (a určitě o tom později přemýšlel a žralo ho to – tedy ta eliminace termitů) a tak ho lidi rozcupujou, olížou si pracky od krve a jsou dál morální.
A ať mi nikdo nevalí do hlavy, že se všeobecně neví, že když zničím společensky žijícímu hmyzu královnu, že tím nezabiju celé společenství, to je učivo základní školy, ale demokraticky připouštím, že jinde se to třeba neučí že jo.
Nechápu
Konečně se někdo pustil do podstatně náročnějšího tématu než je prostá recenze a hned takovej poprask! Polemika podle mě dobrá, to, že Card dává některé svoje ne zcela líbivé názory rád najevo (a pak je ještě energičtěji hájí), je nepopiratelný fakt. Měl jsem ale to štěstí číst oba díly Kuželova článku najednou a ta druhá polovina je přeci jen poněkud… údernější. 🙂
Klídek
Josef H.: Klídek, mě to dost baví sledovat 🙂
Surveyor: Jo, je to ten samej. Já, v celé své kráse. A to jsem skutečně napsal. Jenomže tehdá jsem z Carda bigužel neznal nic jinýho, jenom toho Endera, takže se mi líbil. Tehdá. Teď je má obliba, abych se tak kulantně vyjádřil, velmi nahlodaná.
Pro ostatní, tohle je samozřejmě jenom jeden příklad, proto působí jako pěst na oko, v příštím díle přijdou další. Tam tak trochu vyjde najevo, že to, co se tady snažim načrtnout si z prdele úplně nevycucávám.
Stay tuned!
Ještě To Sorveyor
A tenkrát v recenzi (když jsem si to po sobě znovu přečet, já hlava děravá) jsem měl na mysli především absentující dějovou linku s Enderovou ségrou na zemi a vůbec veškerý sociopolitický pozadí. Ender jako takovej je pořád stejnej hajzlík.
Žádný problém Card neexistuje. Problém má jen Martin K. 🙂
Hm, já měl pocit, že je to tam jako hodnocení celého filmu https://www.fantasyplanet.cz/clanek/enderova-hra. Ale jinak na mě ten článek působí jako takové prozření s podtónem provinilosti (jak se mi to mohlo někdy líbit!), v tom jsem se asi nespletl.
Nebudu zatím rýpat a počkám si na tu další část článku. Jestli jste Carda před filmem prakticky neznal, asi jste měl od té doby zajímavý čtenářský půlrok.
Za sebe přiznávám, že můj vztah autorovi prošel taky docela složitým vývojem.
mozna lze kritizovat autora knihy za jeho bigotni nazory, ale prirovnavat Endera k Hitlerovi je nesmysl
1.nevedel, ze se nejedna o simulaci navic se snazil byt nejlepsi ve prospech lidstva
-kdyz treba hrajete nejakou hru jako starcraft,tak se asi nebudete drzet zpatky,ale budete se snazit nepritele znicit jak to jen bude mozne a co nejrychleji(kdyby vysledek mel velky efekt i na vasi realitu budete se snazit jeste vic)
2.i kdyby vedel jako Mazer a ostatni,ze je to realna akce,asi by to dopadlo podobne a bylo by to spravne rozhodnuti,boj by se mohl zastavit pouze pokud by doslo predtim ke komunikaci a dohode bezi brouky a lidmi(coz je velmi problematicke,vezmeme-li v potaz, ze se casto lide nedokazi domluvit mezi sebou a dojde-li pak k boji kvuli daleko mensi malichernosti)
pristup lidi je logicky-je to jako, kdyz vas nekdo napadne na ulici,on postreli vas a vy jeho,logicky pak pokracujete v palbe dokud muzete, nebot nelze ocekavat, ze nepritel jen tak prestane…
diskutabilni je pouze to jak si poradil ender s temi, co ho chteli sikanovat
-pro vnejsiho pozorovatele to vypada jako neprimerena obrana
-z endrova hlediska:je nutne vyradit soupere,co nejrychleji, nebot vuci silnejsim souperum nema moc sanci, je to bud do toho pujdu se vsim nebo me zmlati a buh vi co jeste(muze zkoncit v nemocnici,neustale sikonavani na kazdem kroku atd.), proto do toho jde naplno,aby odesel po svych a dal odtsrasujici priklad
-vzhledem k tomu, ze je nechtel zabit ci privest na vozik,ale jen knockoutovat a zmizet(coz se mu povedlo se stestim) tak se zachoval celkem rozumne a nevim jestli bych ho nejak potrestal,kdyby bylo obdobi miru
„Pozemšťané v Enderově hře si nikdy nepředstavovali, že zničí celý druh; spíše si mysleli, že likvidují jeho schopnost vést válečný konflikt. Genocida byla výsledkem nepochopení, jaký účinek bude mít na brouky zničení královen.“
tato veta se neda overit ani vyvratit
-neni dano, ze znicenim jejich domovske planety(nebo planety,ktera slouzi jako centrala),dojde k zniceni celeho druhu,nebot meli mnohem vic kolonii(kde budou dalsi kralovny), kazdopadne dojde k jeho ochromeni na takovou uroven, ze brouci nebudou na dlouha leta predstavovat zadnou hrozbu
je to hodne podobne one situaci, kdyz se ender rval, o cinu je spravne rohodnuto,problem je, ze celkovy vysledek je ponekud jiny, nez bylo zamysleno
Card je bigotný a preto ho slobodomyseľný autor tohto článku dehonestuje zo svojich vlastných ideologických postojov. Je to veru hrozné, že môžu literatúru písať aj ľudia s iným názorom ako Martin Kužel.
Card
Nemusím souhlasit se všemi autorovými postřehy a postoji, nemusím opěvovat každou jeho knihu, ale Card je pro mě spisovatelem, co dokáže i z ho*na uplést bič. Když u nás romány “Enderova hra” a “Mluvčí za mrtvé” vyšly poprvé, hned se zařadily mezi mé nejoblíbenější knihy a Ender mezi mé nejoblíbenější literární postavy. S věkem samozřejmě část nadšení opadla, objevila jsem chyby, rozpory (jakž-takž uspokojivě vyřešené v “Enderovi ve vyhnanství”), ale sympatie zůstaly a dál ráda čtu Cardovy knihy. Asi jsem holt kryptofašista, já se za to nestydím 😛
Mě Cardovi knihy spíš nudí, ale to nic nemění na tom, že Martin K. bude asi hipík. K nám do vsi kdysi také takoví přijeli. Dlouhé vlasy, nemytí, v divných, pestrobarevných šaravarech… Inu, lidé z města. Chalupu a tři korce polí si pronajali, že prý budou hospodařit. Půdu zkazili, dobytek hlady mořili, nic nevypěstovali, málem hlady chcípli. Ale chytří byli, za dva popy! Nakonec jsme je museli s ostatními mužiky hnát budzigany a motykami!
Mně se strašně líbí, jak tu u prostý úvahy všichni zaujímaj děsně definitivní stanoviska 😀 Bůh žehnej internetu.
to Dareiran
Definitivní stanoviska zaujímá především Martin K.. Že nemá rád Carda by stačilo napsat jednou větou. Co si s tím máme počíti? Inu, někdo Carda rád, jiný nerad, co má být? Nechápu, proč do toho plete nějaké Mormony, gaye a Obamu. Takhle rozpitvávat knihy a podsouvat jejich autorům nějaké temné úmysly mi připadá nesmyslné. Navíc myslím, že Enderova hra není zrovna nějaké veledílo, které by zasluhovalo takovéto rozklady. Je to už dost let co jsem to četl, podle mě se jedná o poněkud naivní dílo pro děti.
to Jana677
Jestli má někdo “problém” s Cardem, tak co potom Warhammer a Warhammer 40000. Ty jsou na rasové genocidě založeny. A jsou skvělé a v západním světě velice populární. Ať si každý píše a čte, co chce. Každý má plnou hubu demokracie, ale jen někdo vysloví svůj názor, který není moderní (lidumilství, pacifismus, ekoaktivismus) a hned je “vláčen bahnem”.
jejda,ouha, tak mám takovej smutnej dojem, že dnes každý vidí nacistu všude – a já dělám doma podlahu, tu starou musím nějak vylikvidovat, a co když tam bude on, strýček Fritz, esesák pod podlahou – á ha! A co nebožtík kocourek, převeliká Bašchat nechť hýčká jeho něžnou duši, když se mu zachtělo zvracet, vylezl na kuchlinku a řval oi,oi,oi a pak vrhl tak, že by sám ďábel zastyděl – nebyl on taky..?
Jo a co Kipling – ty jeho názory….
A jaký je vlastně rozdíl mezi nacionálním socialismem a internacionálním socialismem?
Polemika je vedená z hlediska morálních principů, které jsou vnímány axiomaticky jako správné a možná dokonce absolutní. Na tom není nic špatného a není to potlačování “nepopulárních” názorů. Tyhlety příspěvky v diskusi pod polemikou nejsou než vykleštěný nominalismus jednadvacátého století, kdy vše je řešeno pragmaticky a v převodu na kvantum. C jako civilizace.
Polemika?
Děkuji za trochu jiný žánr, než jen recenzi, byť s textem sem tam nesouhlasím, což je naprosto přirozené. Ocenil bych možná trochu méně slovní exhibice, která zasahuje do srozumitelnost, ale jinak nemám výtek, neboť autor argumentuje odkazy na jiné texty, což se dnes moc nevidí.
Ke Cardovi obecně a vůbec k tomu honu na nácky a náckovství v každé jeho podobě. Nacisus není ničím jiným, než obecnou snahou individua přežít za každou cenu, v tomto směru obludné a šílené, leč stále toliko omýlané moto: Buď my, nebo oni. Historie nám říká, že se to odehrálo tolikrát, že se to stává již takovým dějepisným klišé. Leč v živé paměti máme jen a pouze nácky a kvůli masivní informovanosti je pak spojíme a najdeme v čemkoliv, co se namane. Hledat nácky je prostě stále moderní a, upřímně, docela snadné. Stačí ukázat a interpretovat po svém. Postmoderna nám to dovolí a dostatek publika ocení.
to jh
A které morální principy to jsou? A čí? “morálka” může být různá, stejně jako “civilizace”. Nejlepší a nejúčinnější v jakékoliv době a situaci se mi jeví “Oko za oko, zub za zub” 🙂
to Skočdolouky: přesně ten Warhammer 40.00 mně napadl taky 🙂 Exterminatus v každé druhé knize. Purge the unclean!
to Jana677: jsi fosil a kryptofašista :-))
Heinlein
Tak si kopnime aj do Heinleina, Hviezdna pechota by sa tiež dala s trochou snahy označiť za neofašistickú knihu. A autor sa tiež netajil dosť radikálnymi názormi, ktoré ale vo svojej dobe neodporovali všeobecne akceptovanej morálke
A co Duna? Atreides sice vidí miliardy mrtvých, které přinese jeho Džihád, ale než aby pokorně nalehl na krispel – a ušetřil tak galaxii utrpení, tak si klidně vyhraje. To také není hrdina hodný následování a obdivu.
To je pěkný kurz politcké korekštiny
Válečníky, dokonce ani ty vítězné za vrahy tradičně nepovažujeme. A Mezinárodní flotila z toho románu nevykazuje příliš mnoho znaků národního socialismu.
Kdo chce psa jíst, hůlky si vždycky najde.
bohužel kužel
Kontroverzními bláboly k vyšší sledovanosti FP?
Cesta do pekla! 🙁
No… asi jak co
Zajímavý článek. Za mě by byl souhlas zhruba tak půl na půl.
1.) Cardovy osobní názory mi přijdou odpudivé. Na druhou stranu, pokud bych filtroval knihy dle morálního profilu autora – co bych vlastně mohl číst? A kolik autorů i v minulosti byli dnešníma očima bigotní fanatici?
2.) Souhlasím, že Ender vykazuje minimálně psychopatické rysy, které jsou v něm účelově a opravdu poněkud podle rozvíjeny. Na druhou stranu se nabízí otázka, zda takové rysy prostě nejsou podmínkou “profese” generála. Generál nebo obecně vrchní velitel posílá velkou spoustu lidí zabíjet jiné lidi (nebo inteligentní bytosti) a musí také zvážit kolik jich může nechat zabít. Tak se prostě vede válka – JE to ohavná záležitost, ale někdo velet musí, a aby to dělal dobře, možná prostě musí být do určité míry psychopatem. Ve filmu “Poslední pevnost” odpovídá uvězněný vynikající generál na otázku spoluvězně, jaká schopnost je pro generála nejdůležitější s nelítostnou otevřeností: “Musíte přestat vidět ve vojácích lidi.” Ender přesně to dělá, k tomu je cvičen a také notně manipulován. A vítězí, o což ve válce přece jde. Takže, co mu vyčítáme?
3.) Že pozemšťané neví, co zničení královen Termiťanů vyvolá, je pokrytecká lež. Ví to velmi dobře a přesně o to jim jde – v celé knize je jasné, že cílem války není zneškodnění, ale vyhlazení Termiťanů jako druhu. S předpokladem, že Termiťané udělají v případě svého vítězství s lidmi naprosto totéž. Otázka zní, zda je ten předpoklad oprávněný. Osobně mi přišlo, že Card vychází v samotném základu knihy z notně paranoidní premisy: Že setkání jakýchkoliv dvou vyspělých civilizací skončí totální válkou prostě proto, že každá bude zcela automaticky pokládat tu druhou za smrtelnou hrozbu pro vlastní přežití, které se lze zbavit jen totální eliminací. Žádné další důvody nebo provokace nejsou třeba – sama existence “těch druhých” je důvodem. Takový přístup pokládám za možný, nicméně hodně pochybný a myslím, že tady došlo k přihnutí logiky aby příběh fungoval.
4.) Otázka, kdo má morální máslo na hlavě záleží do značné míry na tom, co v nevíme. Není jasné, zda se lidé snažili s Termiťany po prvním útoku na Zemi či ještě před ním komunikovat. (Nebo naopak). Zda se některá ze stran pokoušela vyjednat příměří nebo navázat kontakt, zda tato snaha byla neúspěšná, anebo prostě žádná neproběhla a okamžitě padlo rozhodnutí o vyhlazení. Země v Enderově světě působí jako převážně totalitní stát už před útokem Temiťanů. Scénář, že nebyly žádné pokusy o mírový kontakt s “brouky”, ale rovnou se sáhlo po Biolitu je určitě možný, ale podezření není důkaz. V knize se neříká to ani ono, i při čtení mi to přišlo nedotažené a v té otázce tak podle mě nelze rozhodnout. Snaha královny o komunikaci s Enderem ke konci nedokazuje nic – přichází pozdě a právě tak může jít o zoufalý pokus v momentě, kdy si Termiťané uvědomili, že nedokážou dotáhnout do konce to, co sami začali.
5.) Enderovo zabití svých “tyranů” pokládám za výsledek logické sebeobrany. Ender neměl v úmyslu je zabít, ale ubránit se, oni zahájili násilnou akci a doplatili na ni – fatálně, nicméně to je riziko. Když někoho napadnu, musím počítat s tím, že mi ublíží nebo i zabije. Pokud k tomu dojde, vina leží na mě a zda byla oběť psychopat nebo mírumilovný pacifista není relevantní.
to BorgDog
Už je to dlouho, co jsem knihy četl, ale pár postřehů…
ad 2) Mám dokonce snad pocit, že ty zápory v Enderově osobnosti Card sám přiznává. Nakonec i Ender. Je prostředním (osobnostně) dítětem mezi psychopatem Petrem a empatickou Valentine. (Peter se nemohl stát generálem právě pro svůj psychopatismus a osobní ambice a Valentina pro svou citlivost).
ad 4) Matně si vybavuji, že situace je postavena tak, že mezi lidmi a Termiťany panuje v podstatě vzájemné nepochopení – takové to “lemovské fiasko”. O komunikaci se zprvu lidé snažili – ale způsobem, kterému Termiťané nerozuměli – a naopak. Jednoduše, obě strany mohly mluvit, ale na jejich mluvení se jim nedostalo odpovědi. V čemž – i vzhledem ke vzájemným střetům – interpretovali jako nesmlouvavé zarputilé nepřátelství. Osobně vidím v Enderově hře primárně příběh o (ne)možnosti komunikace odlišných civilizací a střet byl jejím tragickým vyústěním. Komunikace Člověk – Termiťan nastala až v psychohře mezi Enderem – královnou a následně mezi Enderem a nevylýhlou královnou (disponující genetickými vzpomínkami druhu – proto věděl Ender o termiťanech víc, než kdokoliv jiný… Jenže to prolomení bariéry nastalo příliš pozdě a u příliš málo vlivného člověka.
V dalších pokračováních mi tu teorii Card víceméně potvrzoval. Daleko závažnější problém pak nastavil v Mluvčím/Xenocidě. Totiž zda má jeden druh právo vyhladit jiný druh (asi jako my se pokoušíme u neštovic), jestliže sama podstata existence druhého druhu fatálně ohrožuje druh první ze své podstaty (s přihlédnutím ke skutečnosti, že jednou jsme tak již vykonali z čirého nedorozumění).
Ten totalitní systém na zemi byl vyvolán předchozí válkou s první termiťanskou vlnou a následným nedostatkem zdrůjů (velké množství odkloněno do budování Flotily). V dalších dílech řeší Card důsledky ztráty sjednocujícího nepřítele a stavu ohrožení.
Ze strany lidí byla situace postavena takto: “Přiletěli, nemluvili s námi (neslyšeli jsme je), napadli nás, my se s vypětím všech sil (náhodou ubránili). Naše zdroje nám umožňují vést jediný preventivní útok – jde jednoznačně o asymetrický konflikt, kde za delší konec lana tahají Termiťané. No a dilema lidstva stojí asi takto:
Máme právo riskovat vyhlazení vlastního druhu druhem, jenž funguje zcela jinak a dosud zjevně nekomunikoval (a nejspíš použil “biolid” jako první), když víme, že máme JEDINOU RÁNU (a to ještě se zavázanýma očima)? Tu podstatu Enderovy xenocidy Termiťanů shledávám právě zde. Že varianta: “Zkusíme se s nimi domluvit a když to nepůjde, tak pak povedeme válku, zaženeme je na jejich planetu a budeme udržovat v koloniálním postavení či vzájemně si rozdělíme sféry vlivu)” měla až příliš mnoho “ale”. A jelikož na druhé straně vah stálo “nebo umožníme genocidu vlastního druhu”, přijali lidští vůdci asi jediné logické řešení – preventivní úder. Prostě šlo o to, že další snahy o vyjednávání mohly vést k fatálnímu promarnění té jediné šance na vítězství, kterou představovala flotila s Malým doktorem.
Chyba hodnocení toho aktu je postavená na předpokladu, že lidstvo dokázalo vést případně delší konflikt. Nedokázalo. Pokud by selhala Flotila s Doktorem, byli jsme bezbranní, protože vše jsme vložili do té flotily. A neměli jsme jedinou záruku, že nebudeme posprejováni my. Tudíž z hlediska lidstva byla otázka postavena takto – “Když vyjde náš totální cílený protiútok, máme šanci existovat určitě. Když prohrajeme, máme pouze možnou naději na další existenci.” Jakožto zodpovědní vůdci svého druhu volili svůj druh. Stále je třeba mít na paměti, že vzájemná komunikace dosud neexistovala, zato zkušenost s termiťanskou agresí ano.
To tvrzení, že nešlo o vyhlazení druhu jako takového, ale o pokus mu zabránit v další expanzi a v riziku napadení lidstva druhou invazí je samozřejmě diskutovatelné. Už zde ale padlo, že lidská zkušenost s pozemskými úly (mraveništi) byla zhruba toho rázu, že zničením jednoho mraveniště neničím mravenčí druh jako celek. Teoreticky se mohlo klidně předpokládat (vzhledem k faktu, že Termiťané kontrolovali více planet), že zničením jejich centra opravdu jen totálně podlomíme termiťanskou schopnost agrese. Jednoduše, že na dalších planetách zůstanou lokální úly s lokálními královnami – ale ještě nerozvinuté tak, aby lidstvo ohrožovali. Opakuji – v pozemské zkušenosti neexistoval důvod předpokládat něco jiného. Proto považuji Cardova slova na obhajobu za relevantní a v zásadě nikoliv nutně v rozporu s mým předchozím poukazem na jedinou šanci k jedinému úderu.
ad 5) Dodávám, že byl Ender postaven vedením do situace, kdy se nemohl spolehnout na zásah vyšší autority. Kdyby mu proti tyranům pomohla ztížnost, podal by ji. Bylo mu jasně dáno na srozuměnou, “jo, kamaráde, tohle si musíš zvládnout sám.” Ender byl v malých podmínkách vystaven do analogické situace, jíž pak v “simulátoru” sám velel. Slabý, který nemá jistotu, že nezasadí-li preventivní ránu, tak se ten silnější vrátí a pomstí se (dokoná předchozí záměr). Obětovat sebe v zájmu principů má pak právo jedinec. Obětovat lidstvo v zájmu principů jednotlivce ten jednotlivec právo nemká.
Celá ta šaráda se simulátorem pak byla samozřejmě postavená na faktu, že by se v Enderovi to principiální a lidské projevit mohlo. Přestože měl v sobě z části Petera, hrozilo tváří v tvář realitě riziko, že převládne Valentine. Graff a spol to nechtěli riskovat.
Mimochodem, dětští bojovníci jsou oblíbení v mnoha zemích světa už dnes. Pro svou nemilosrdnost. Empatie, morálka, svědomí je z velké části naučená. Osobnostní předpoklady hrají jen částečnou roli. Spíš takovou, že určují jak snadno a zda vůbec se jedinec dá tou “společenskou objednávkou” ohnout do socializovaného jedince.
Tyhlety příběhy, kde “osud lidstva” závisí na jednom chlapci (či dívce) jsou naivní a směšné . Hotový Harry Potter 🙂 To ovšem nic nemění na tom, že Martin K. je těžký, a pravděpodobně beznadějný případ “sluníčkového” člověka 🙂
Když už se tu vyskytly ty zmínky o kopání do autorů… Card to neschytává ani tak za to, co píše na webu (takových je plný internet), ale za to, že přímo finačně podporuje homofóbní organizace, které jsou v prosazování svých názorů o něco důraznější.
btw. koukám, že co to tu člověk pravidelněji nečte, tak se fauly a reakce v komentařích stihly vyvinout na novinkovskou úroveň, gratuluji! :))
to ledman
Co je to “homofóbní” organizace? Nějaká organizace nenávidějící lidi?
Mimochodem, Card si za své poctivě vydělané peníze může podporovat koho chce!
asi skôr nenávidiace homosexuálov; svojim spôsobom ho aj chápem, niekedy človeku lezie na nervy ako sa istým spôsobom homosexualita “propaguje”
to Podchaljuzin
No, myslím, že zde to bylo “možná závisí” (pokud by Flotila prohrála, byla zde stále možnost, že se nás Termiťané nepokusí vyhubit ;-)) ale hlavně zde nešlo o žádné předurčení, magické dovednosti atp. Spíš šlo o to, že je dětský mozek tvárnější, pružnější. Má větší potenciál “hrát” a snadněji se oprostí od pocitů viny, empatie… A hůře prohlédne tu manipulaci velení. Zároveň je takový vítěz – dítě snadněji odstavitelný od potenciálního budoucího vlivu a moci. Dospělý by hru nehrál tak důsledně a až do konce (protože je to “jenom hra”). A dospělý, jenž by vědomě činil Enderova rozhodnutí s plným vědomým důsledků a ochotou k nim – by byl možná příliš nebezpečný (za 2.sv.války se třeba jasně prokázalo, že osmnácti dvacetiletí piloti těžkých bombardérů snášejí pohled na vlastní dílo – Drážďany v ohni – lépe, než piloti starší (nedej bože piloti s rodinou). Dětští válečníci v rovníkové Africe jsou proslulí zase svou krutostí.
Ale jinak samozřejmě souhlasím, že principiálně se dá těžko věřit, že by lidstvo vložilo svůj osud do rukou dětem je dost na hraně. Na rozdíl od Abramsova StarTreku měl ale Ender nad sebou vždy supervizi dospěláků.
Že je nemá rád je jedna víc – mít rád je nemusí. Může dokonce napsat, že se jich štítí, že je homosexualita podle něj odporná – fajn. Jeho NÁZOR. Ale on v podstatě říká, že homosexualita “neexistuje” a gayové jsou gayové, protože jimi být chtějí, že je to nějaká osobní záliba nebo porucha. Což už není názor, ale vědecky vyvrácená BLBOST stejné úrovně jako říct, že někdo chce být černoch a kdyby v tom neměl zálibu, může zbělat. To mi přijde nejnebezpečnější, protože to pak vede ke snaze homosexualitu “léčit” a o tom, jak vypadaly mnohé takové “převýchovné tábory” si lze na netu dost přečíst. Není to hezké čtení.
to standa.e
Když už, tak bych tu “hru” nechal hrát počítač, nebo UI, a bylo by po “morálních dilematech” 🙂
to BorgDog
To, že homosexualita “neexistuje”, je také názor. V USA je totiž na rozdíl od např. Česka svoboda projevu, což ovšem “sluníčkoví lidé” těžce nesou 🙂 A takových “vědeckých” vyvrácení už tady bylo! Pijte mléko, nepijte mléko, kuřte cigarety, nekuřte cigarety atd.. Co se homosexuality týče, podle mě také “neexistuje”. Existují jen lidé s různými choutkami. Tyto choutky jsou jejich osobní věc a netřeba je přetřásat na veřejnosti, dožadovat se kvůli nim nějakých extra práv a zákonů a pořádat pochody v divných kostýmech 🙂
No ano, u tebe mě tenhle názor ani nepřekvapuje – a UI hrající “válečné hry” už tu jedno bylo. Jmenovalo se Skynet. 🙂
to BorgDog
UI by lidstvo dokázali vést mnohem lépe, než nějací politici. UI by byli nepodplatitelné, nevydíratelné a netrpěli by psychickými nemocemi!
BorgDog
Asi záleží na přesných formulacích a kontextu Cardových originálních výroků. Ono totiž nejde zaměňovat sexualitu a sexuální chování. To není totéž. Je to stejně jako zaměňování pojmů “přirozené” (jako biologicky podmíněné) a “normální” (jako převažující norma). Černoch svou kůži neschová, homosexuál svou orientaci tajit může (a někdy i zcela popřít) a žít “normálně”. Tohle rozhodnutí volně ovlivnitelné je. Stejně tak jako heterosexuál se může homosexuálně chovat ve společnosti, kde toto patří k dobrému tónu (Starověké Řecko a Řím), či prostému kšeftu (prostituti z Hlaváku). Jde jen o to, nakolik je pro společnost přijatelné takovou oběť od “postižených homosexualitou” vyžadovat.
Přiznám se, že určitý problém s okázalou homosexualitou a “hrdostí na ni” mám také, i když osobně je mi v podstatě šumák, co dva dospělí ve svém soukromí dobrovolně dělají. Jde-li totiž o jev “přirozený”, či dokonce “normální”, pak není jediný důvod, proč na ni být hrdý. Je to jako být hrdý na to, že dokážu přijímat potravu. Dýchat. Že jsem se narodil s nějakou barvou kůže. O nic z toho jsem se nezasloužil. (A pokud je to něco, na co mám právo být hrdý, pak je to ovšem něco, čeho jsem dosáhl svým úsilím. Což by naopak podpořilo Carda ;-))
Na druhou stranu se obávám, že okázalý pochod hrdosti na heterosexuální orientaci by v našem “liberálním” prostředí těžce narazil jako doklad šovinismu a nepřátelství k jinakosti. A to mi celkem vadí.
Pokud jde o homosexuální vztahy a děti, přiznám se, že to mám tak půl na půl. Pro dítě je určitě lepší mít milující homosexuální rodiče, než vyrůstat v děcáku. Obávám se, že rozvrácená rodina může s úplnou a funkční homosexuální také jen těžko soupeřit. Na druhou stranu kdybych měl rozhodnout o umistění jednoho dítěte a měl dva žadatelské páry – oba na stejné úrovni v pevnosti vztahu i zázemí, jen by jedn byl homosexuální a druhý heterosexuální, upřednostním tu rodinu heterosexuální. Určitě ne proto, že bych předpokládal, že homosexuální rodiče budou vymejvat dítěti mozek a vyrábět z něj homosexuála. Spíš proto, že přirozený pár u lidí jakožto biologického druhu JE heterosexuální pár – ten podmiňuje naši existenci vůbec. S tím souvisejí pak sociální role a sebeidentifikace, usnadnění při hledání vlastní identity při dospívání dítěte. Zde druhově přirozený heterosexuální pár nabízí snadnější cestu. Ale to už jsme někde jinde… 😉
2standa.e: Kiežby by som takto vedel vyjadriť svoje myšlienky 🙁 Môžem ešte odkázať na poviedku Grega Egana s názvom Kokón, kde je hlavný hrdina homosexuáolm ktorému tiež nie po chuti verejné predvádzanie sa jeho druha + zaujímavá myšlienka o vzniku homosexuality; nakoľko je vedecky podložená nemám tušenie.
Každopádne nech je Card aký je, nikto mu nezoberie, že vie dobre písať. U mňa je Mluvčí… a Xenocída jedny z najlepších SF, ktoré som kedy čítal. Enderova hra mi až tak nesadla, /vždy som dešpekt voči SF svetom pod vojenskou diktatúrou/ ale zas bez tohto románu by ďalšie diely neboli tým čím sú.
A čo sa týka UI; vojnu by viedli asi fakticky lepšie, ale – poznáte to príslovie o dobrom sluhovi a zlom pánovi.
Čo sa týka článku, budem opakovať, čo už uviedli iní – ťažko chcieť po malom chlapcovi aby reagoval inak, keď jeho povaha + účelová manipulácia armády ho dostala tam kde bol. Myslím, že v normálnom prostredí by nemal tie incidenty, čo mal na danej vojenskej škole a bol by to úplne normálny chlapec s trochu vyššiou inteligenciou, ktorú by využil úplne iným smerom. Aspoň si nepamätám, že by bola v jeho rodine použitá nejaká genetická manipulácia k zmene jeho charakterových vlastností.
2 standa.e
V podstatě nemám problém souhlasit, snad s tou výhradou, že pokud společnost nutí člověka zapírat svou přirozenost (a sexuální orientace JE přirozenost), je tu něco moc špatně. Jinak, pochody gayů jsou problematická věc a je řada homosexuálů, kteří svou orientaci neskrývají, přesto by si radši přerazili nohy, než by do takového pochodu vlezli, jednoduše proto, že i jim to přijde jako trapný exhibicionismus, který dávno neplní původní účel. Ovšem v této diskuzi šlo o názory O.S. Carda, a tady se pořád přikláním k “horší” možnosti. Card neříká, že CHOVÁNÍ homosexuálů je špatné či odpudivé, ne v první řadě. Card zpochybňuje homosexualitu jako takovou způsobem, který opravdu podle mě koreluje s tvrzením, že černoch je černoch, protože jím chce být. A kdyby nechtěl nebo mu bylo správně “pomoženo,” tak zbělá. V Cardově představě společnosti by pak homosexuálové skutečně MUSELI svou orientaci skrývat ze strachu z perzekucí nebo dokonce násilného “léčení” – s takovým postojem je to nevyhnutelné. A to mi fakt vadí.
Tak zase spoločnosť občas musí nútiť človeka skrývať svoju prirodzenosť. Máme tu rôzne vrodené odlišnosti (viz článok na osel.cz, že patologický vrahovia, majú možno už neviemakú časť mozgu inú), ktoré by inak mali veľmi negatívne vplyvy na okolie. Homosexuálnu inakosť ja osobne považujem za prevážne neškodnú.
2 Slavo
Souhlas – jenže je jaksi rozdíl, když musíš ve společnosti skrývat, že jsi potenciální sériový vrah nebo že doma šukáš s chlapem. (Dámy prominou). 🙂 Card mezi tímhle ovšem žádný zásadní rozdíl nespatřuje.
to Nemám problém
Nijak se nestavím na Cardovu stranu, jen zachovávám určitou opatrnost k automatickému cejchování kohokoliv (už vůbec to, že pan Kužel užívá literární dílo (navíc účelově) k hodnocení osobnosti jeho autora je pro mě jen málo akceptovatelné, pokud to dílo nesplňuje zjevně propagandistické parametry. A to Ender nesplňuje, pokud se fakt nesnažíme (ale to pak lze ohnout cokoliv). Navíc finálem knihy přece není Enderova xenocida, nýbrž následné Andrewovo (Mluvčího) pochopení obludnosti tohoto aktu, ať už byl vynucený či nikoliv, a pokání za něj (tedy přijetí odpovědnosti a snahy dopad vlastního činu umenšit tím, že nalezne pro nevylíhnutou královnu nový svět). Dokonce si umím představit, že když to Card psal, myslel na Endera jako na toho, kdo na sebe “vzal vinu lidstva a svou obětí je spasil” – prostě tak trochu ježíšovská symbolika… Už asi hodně přeháním, zdůrazním-li trojjedinost Endera (ničícího Boha), Andrewa Wiggina (syna, jenž na sebe vezme hřích lidstva) a Mluvčího (Duch, princip, idea). Card s tou trojjediností ovšem pracuje.
Slova o Cardově tvrzení o neexistenci homosexuality jako takové jsem ovšem slyšel vždy jen v interpretaci jeho slov oponenty. A i kdyby je tak řekl takto, je otázka, co tím ve skutečnosti myslel. Ono to může být stejně jako s profláklým “opiem lidstva”. (A pak se mají lidé domluvit s Termiťany, když to nedokáží ani mezi sebou!) Každopádně – kniha je věc jedna a autor je věc jiná. John Irving tuším v Hotelu New Hampshire varuje před setkáním s autorem oblíbené knihy – nikdy totiž není tak dokonalý, jak bychom si přáli.
Osobně se odmítám přiklánět k jakékoliv možnosti a zaujímat ke Cardovi – člověku vyhraněný postoj. Jednak mi to nepřísluší, nemám k tomu důvod a nemám ani dostatek přesných informací. Postoj zaujímám spíš k tomu, když někdo účelově manipuluje – a to je minimálně případ Kuželova článku. Pro něj i jiné kritiky i kdyby Card napsal ten nejdojemnější, nejhumanističtější příběh, bude to vždy jen “pokrytectví a směšné vymlouvání se”. To prostě neberu. Ani kdyby byl původní záměr rozvířit diskusi (jako že předpokládám, že to bylo hlavním motivem k sepsání článku). Každopádně pan Kužel zapomněl, že píše-li člověk o někom, vždy píše především o sobě samém.
No áno, dnešné chápanie morálky a tým aj zákonov medzi tým rozdiel robia a som s tým plne spokojný. Ku Cardovi sa vyjadrovať nebudem, jeho pohnútky, prečo robí to čo robí nepoznám a neviem ako ďaleko je s tým schopný zájsť.
Ale ako pozerám na légií – žiadna z jeho kníh vyšlých (vyše 20) u nás neklesla pod 73% a to je pre mňa celkom zaujímavý poznatok, budem sa musieť niekedy oboznámiť aj s inými jeho výtvormi.
Prokristapána, uvědomte si všichni, že Card je Mormon 🙂
Sorry – 66 percent – Ríša mi nejako unikla
to Nemám problém
Ještě jsem zapomněl jednu věc – z hlediska čistě biologického je homosexuální pár úchylkou, a “špatností”, neboť není tvůrcem další populace. A schopnost splodit potomka je nanejvýš oceňovanou prakticky v každé společnosti, protože zajišťuje pro společnost to hlavní – budoucnost.
Samozřejmě, že muset skrývat svou sexualitu z důvodu obav o vlastní život, či že budu násilně kastrován a podobně, nevypovídá o společnosti, v níž se to děje, nic dobrého. V tom s vámi souhlasím.
kolecko
Card ma mozna podivne nazory a podivnou viru, ale pisatel tohoto clanku ma ocividne o kolecko vic
Podchaljuzin
Správně. Vytýkat Cardovi postoj k z jeho pohledu “hříchu a zvrácenosti” z hlediska liberální morálky je jako vytýkat trabantu, že nejezdí jako porsche.
Ale proč si trochu nezafilozofovat na nezamoralizovat, když už nás k tomu povolal plamenný meč Kuželův? ;-).
Přiznám se, že mě spíš někdy až překvapuje, že píše tak jak píše 😉
Článek
No, ten článek mi také přijde chybný a možná účelově přestřelený s cílem vyvolat flame… což, jak vidno se mu i podařilo. 🙂
standa.e
A o co si myslíš, že mi tu asi tak šlo, když ne o vyvolání podobně hezký debaty, která tu nebyla už měsíce? 🙂
Skoro si přeju, abych tu knihu čet a moh se líp zapojit do zdejší inteligentní diskuze…
(A je to venku!!! Schovával jsem si to na stej koment, ale neva.)
I mě překvapuje, čeho jsem občas schopnej… Asi se znovu stanu počestným hřebíkářem, abych si měl kam pověsit své psavé střevo. Btw, doufám, že máš rád Mistra písní. Protože jestli jo, tak si druhej díl článku náramně užiješ 🙂
BorgDog
A to já souhlasím i nesouhlasím. Zapojil jsem se až ve chvíli, kdy jsi dal nějaký rozumnější základ pro debatu. Jako flame ten dnešek zatím vůbec nevnímám.
Před tím vlastně nebylo o čem diskutovat.
to Martin K.
Kdyby mě nebylo, tak žádnou debatu nemáte 🙂
Martin Kužel
A co pro nás připravíte příště? Nadčasový příběh lásky Rychtáře a Macury tak, jak je zachytil Jiří Pomeje?
to standa.e
On bude Card asi dost vlažný Mormon 🙂
Podchaljuzin
Okamžitě mne napadla replika, ale byla by to tak očividná puberťárna, že si ji raději odpustím 😉
standa.e
Homosexualně fašistická ambivalence vztahu Frodo – Sam v Pánovi prstenů, doplněno o krátký příspěvek o Tolkienově gynotikolobomassofilii a jeho kolaboraci s nacisty za druhé světové. Šlo by?
to Martin K
No, teď trochu vážně. Teď vlastně nemám už vubec žádný důvod, proč druhý díl článku vůbec číst. Zároveň je také pravda, že ve větě o “inteligentní diskusi” tak nějak automaticky nalézám sarkasmus, takže tak… Určitě bych každopádně víc ocenil “Já prostě takhle Carda vidím a tečka” než “V pohodě, bylo to jen takové vtipkování co nic neznamená, abych vás ostatní vyprovokoval k aktivitě”. To druhé je totiž tak trochu pohrdání těmi, kteří pak tu diskusi plní a zároveň znevažování vlastních slov.
to standa.e
Dobrá, konec žoviálnosti. Nemusíte se urážet, sarkasticky jsem myslel až toho Tolkiena a pouze v reakci na Pomejeho 🙂
Ten článek není vtip, to v žádném případě. Že jsem doufal, že vyvolá diskuzi, je snad jasné, jen jsem netušil, jakým způsobem se to stane.
Předně, nikde se ani slovem nezmiňuji, že odsuzuji celý příběh a celou knihu (natož cyklus) potažmo řekněme její jazyk, styl, jakým je psaná. Card je bezpochyby minimálně po řemeslné stránce autor světového formátu. To ale vůbec nic nemění na zbytku věci.
Odsuzuji (a to je, pochopitelně pouze můj názor) základní myšlenku odpustitelnosti. Odsuzuji obhajobu charakteru Endera. Tvrdím, že genocida zůstává zločinem, nehledě na to, kdo ji vykoná a z jakého důvodu. Odsuzuji machiavelismus, který dovoluje Flotile nakládat s dítětem tímto způsobem, protože má “potenciál” k vítězství.
Je nicméně pravda, že jsem tuto část článku psal po paměti, nemaje knihu přímo po ruce, a už jsem si nepamatoval, že šlo o jedinou naději lidstva – v takovém případě jsou jazíčky vah nakloněny poněkud jinam a kdyby došlo na reálnou situaci; čert to vem, do hajzlu s brouky.
Můj postoj je nicméně axiomatický, vycházím z předpokladu, že objektivně existuje něco, zde genocida (nebo xenocida), co ospravedlnit nelze.
Ad profil autora, doporučuji mrknout na jeho blogy, tam je těch perel mnohem a mnohem víc. Domnívat se, že smýšlení a běžné názory autora neovlivňují texty, které píše, je samozřejmě srandovní naivita.
to Martin Kužel
V pohodě, neurazil jsem se, nebyl důvod.
Dovolte mi dotaz – o co opíráte onu myšlenku, že je ta kniha o odpustitelnosti?
Jinak s válečnými hrdiny bývá v míru obecně vždy problém. Zvláště pak, jsou-li šlechtěni právě pro válku.
A naopak.
Hlavně mi jde o to, že jste se dopustil něčeho, čeho by se mluvčí dopouštět nikdy neměl. Tedy hodnocení na základě vlastní (nyní přiznané) předpojatosti. Do blogu? Do úvodníku? OK. U profilu autora bych byl vždycky opatrnější.
to Martin Kužel
Jo a ještě – netvrdím, že se autor ve svých literárních textech nepromítá, ale tvrdím, že tomu přisuzujete větší váhu, než jakou to skutečně má (nejde-li o angažované psaní – propagandu). Jaký je pak Kulhánek? A co BorgDog? Mám se jich bát, že jsou to společnosti nebezpeční násilničtí pomatenci?
Ne, takhle to fakt nefunguje. Fakt bych nezaměňoval dílo s psychoterapeutickým psaním. Pokud autor říká, že něčím chtěl něco vyjádřit, je to pravděpodobnější, než když někdo druhý autorovi vysvětluje, co svým textem myslel. Ten druhý může nanejvýš tak sdělit, co on v textu vidí.
Příště bych si u podobné plánované kontroverze raději autora doopravdy nastudoval. I jeho dílo. Teď třeba přemýšlím, jak jinak by Card vypadal podle Mluvčího. Jak jinak podle Endera. A jak jinak podle Vykoupení Kryštofa Kolumba…
to standa.e
Vše je otázka interpretace. V tuto chvíli, když se bavíme v zásadě o polovině článku, nemohu dost dobře začít argumentovat, aniž bych spoileroval o druhé části, kde úvahu o promítání Cardových osobních postojů do jeho tvorby konkretizuji na dalších příkladech. Rozhodně to nechci stavět pouze na tomto základě.
Hodnotil jsem s předpokladem, nikoliv předpojatostí – ten termín sám o sobě taky zavání bigotností. Vycházel jsem z věcí, které autor sám napsal, a které mě dost překvapily. Kdyby neexistovaly jeho předsudky, neměl bych důvod je vzít jako fakt a aplikovat takový filtr na jeho dílo. Ale to už je bludný kruh.
Nečetl jsem samozřejmě všechna díla, hodnotím tedy v úseku, který jsem zvládl.
Ad téma: A o čem jiném? Dle mého názoru je to základní pozadí příběhu o střetu dvou civilizací, o jejichž osudu rozhodne jednotlivec. A o myšlenku pokání se opírá Mluvčí za mrtvé, kde se Ender snaží morálně očistit, což je východisko pro pokračování ságy.
Nicméně, souhlasím s vámi, že umístění tohoto článku pod “rozhovory a profily” je blbost.
Xenocida
Taková trochu kacířská poznámka… kdyby v tom příběhu nebylo Xenocidy, tak by prakticky nebylo o čem psát, podobně jako by nebylo o čem psát, kdyby jednou nedošlo na základě udání k jednomu ukřižování. Spoustu těch věcí je podle mě třeba brát prostě jako nástroje sloužící příběhu.
Jinak nevím, jak moc je obecně známo, že událostem před 3. (Enderovou) válkou s Hmyzáky se věnuje trilogie The First Formic War (Earth Afire, Earth Unaware, Earth Awakens), kterou napsal s přispěním Carda Aaron Johnson, asi ne vůbec špatně, a která by možná některé zde nastolené otázky zodpověděla. Třeba tady taky někdy vyjde, ani já jsem ji zatím nečetl, ale ohlasy jsou celkem příznivé.
Zajímavé!
Zajímavé, o tomhle jsem vůbec nevěděl. 🙂 Každopádně, mně přišel už při prvním čtení fakt hrozně zkratkovitý ten přechod od “prvního kontaktu” k totální válce. Dokonce i kdyby Termiťané zaútočili najednou první (a proboha, proč, jestli o nich lidé do té doby ani nevěděli?), čekal bych MNOHEM víc pokusů o aspoň pozastavení bojů mírovou cestou, než by situace došla tam, kde v Enderově hře byla. Proto jsem napsal, že Card jako by samotnou existenci jiné civilizaci pokládal zcela automaticky za hrozbu, na kterou jde zareagovat jen pokusem o její vyhlazení. Krysa zahnaná do kouta, která se může cítit v bezpečí jen, kdy zabije všechny další krysy… které to vidí stejně.
o jejichž osudu rozhodne jednotlivec…
s tvrdením, že o xenocíde rozhodne Ender nesúhlasím – rozhodne o tom ľudstvo vedené armádou, hlavný hrdina je len jedným z nástrojov. Všetka energia Zeme viedla k zostrojeniu MD, ktorý bol Enderovi v ‘simulácii’ k dispozícii. Po zistení, že išlo o realitu bol Ender v zjavnom šoku.
No, tak by lidstvo vyhladilo nějaké brouky! Nevídáno! Víte vy vůbec, kolik jsme my mužici na vsi vyhubili brabenců, švábů a jiné havěti? Ech! Tak člověk vyhubí, pak vodku popije, a na vše se zapomene… Takoví je život!
to Martin Kužel
Abych to za sebe nějak uzavřel: Ender – jedinec byl pouze zbraní v rukách systému. On sám si xenocidu přesto neodpustil. Odpuštění také pro sebe nežádal – Královnu úlu napsal inkognito a stejně tak inkognito vystupoval jako Mluvčí za mrtvé. Své jméno – Ender – nechal spojené s Enderem samotným veřejně přiznaným zločinem (inkognito napsaná Královna úlu).
Pojmy “pokání” a “odpuštění” je, i vzhledem k víře autora (hle, tak přeci jenom mi tam autor do díla prosvítá ;-)) třeba vnímat právě v křesťanském významu. Pokání je zde přihlášení se k těžkému provinění, vyjádření lítosti, obrácení se k Bohu – vnitřní proměně, nikoliv pouze snaha napravit své provinění a snaha o dosáhnutí odpuštění.
Jde-li o samo “odpuštění”, pak je přímo použito Mluvčím ve vztahu k lidstvu jako celku (zde je asi základ onoho vytýkaného přepisování dějin vítězem). Aby však mohlo nastat odpuštění (a pokání), musí nejprve dojít k přiznání viny, k čemuž na Zemi i u Endera samotného. (Všimněme si navíc, že v případě oné viny lidstva v podstatě dochází k prosazení principu kolektivní viny).
Ono odpuštění lidstvu má ten smysl, že jen skrze něj může dojít ke katarzi a novému (lepšímu) budoucnu. (Institut odpuštění je v podobných momentech nutný. Co bychom si počali s Německem po roce 1945? Měli jsme popravit celou jeho populaci? Zde Card ve vývoji událostí na Zemi po Cardově vítězství jasně parafrázuje krajní situaci mezi spojenci po pádu Osy – jen k té zničující válce mezi spojenci z donucní skutečně dochází.) Svým způsobem dává též smysl termiťanské zkáze – a budoucí naději pro Termiťany samotné (stále mějme na paměti kokon s živou královnou). Bylo vůbec možné ji někde oživit bez toho, aby bylo lidstvu nabídnuto odpuštění? Zde nejde o to, aby se viníkovi lépe spalo, ale aby mohla existovat lepší (společná) budoucnost. A totéž platí vůči Enderovi ze strany samotných Termiťanů.
Mimochodem, pro termiťanské společenství byla vlastní zkáza také kvalitativní změnou “k lepšímu” – byť to zní paradoxně. K tomu, aby stará Královna novou nezabila, ale naopak našly obě vzájemnou “lásku” došla skrze hrozící (a následně dokonaný) zánik skrze lidstvo.
Takže pokud bych měl napsat, o čem ten román je, tak je především o tragickém nedorozumění, konfliktu mezi racionálním a morálním, vině a – ano, i onom odpuštění a pokání, jen jejih význam je hlubší než pouhé “vyvraždil jsem je, pak jsem si zfalšoval že mi odpouští, takže se, hurá, vlastně nic nestalo a můžu jít znovu v klidu pařit”.
Víte, jsem přesvědčený, že kvalita Endera spočívá paradoxně v tom, že podstatu těchto myšlenek prozrazuje poměrně neokázale až na samotném konci – v epilogu (který třeba ve filmu dost významně chybí a který opravdu není až obsah Mluvčího za mrtvé) – a tím je obecně zábavný a čtivý – ale také nepochopený. A pokud se toho nepochopení ujme někdo apriorně předpojatý, velmi snadno se dočkáme tvrzení, že je kniha “oslavou Hitlera, militantnosti a vraždění”.
To je, prosím, jednoduše naprostá pitomost. A Card musel cítit opravdu zoufalství, když tomuhle čelil. “Vždyť jsem jim to tam všechno jasně napsal. To neumějí číst?” Umějí…ale nechtějí. Proč? Protože Card. A to je pro mě větší problém. Připomíná mi to jistého docenta Navrátila z UJEP, jenž totálně herbartovsky kázal proti herbartismu.
Za mě poslední příspěvek k tématu.
Ech, vy lidé z města! Takhle všechno rozpitvávat! Jiných starostí nemáte? Kdyby jste měli každý den do úmoru dříti jako prostý mužik, aby bylo dát co do huby, tak byste takhle nefilozofovali! Jen si to zkuste, stát celý den, o vidle se opírat, vodky ani hlt! Vy byste i z bylin o bohatýru Čurilu Plenkoviči udělali existencionální román!
to Podchaljuzin
Tyhlety příběhy, kde „osud lidstva“ závisí na jednom chlapci (či dívce) jsou naivní a směšné. Hotový Ilja Muromec 🙂
to Martin Kužel
Promiň, Martine, ale celý tenhle článek stojí na základním nepochopení Cardovy série (minimálně prvních dvou dílů). A je na tom hodně vidět, že si to pamatuješ jenom zběžně. Jeden příklad za všechny: “A jeho „pokání“ v Mluvčím za mrtvé je o to více odstrašující – proč by se, pro všechno na světě, kronikářem a interpretem dějin vyhubené rasy měl stát právě její ničitel” – v Mluvčím za mrtvé je základní myšlenkou to, po čem neustále voláš – Ender se snaží termiťany pochopit, zjistit, jak přemýšlejí, a prostřednictvím toho se pokouší zprostředkovat komunikaci mezi nimi a lidmi, aby k ničemu takovému jako v Enderově hře už nedošlo.
Osobně je mi z toho dnes tak oblíbeného hledání nácků v každé názorové kontroverzi k blití. Zvlášť v případě, že jde, jako v případě Endera, o to kdo s koho. A s Cardovými názory na homosexuály to nemá co dělat, to je vskutku bizarní a zcela nelogický oslí můstek, který má dokázat, že Cardům pomýlený názor na jednu věc z něj dělá ďábla, nebo idiota.
to Satyr
Jenže Ilja Muromec byl bohatýr, celý muž a ne nějaký nevychovaný spratek 🙂
Re: Martin K.
Je pekne, ze autor chtel poskytnout “úvahu o promítání Cardových osobních postojů do jeho tvorby”. Ovsem vzhledem k tomu, ze argumenty kulhaji na obe nohy, bych spis rekl, ze jsme videli “promitani Kuzelovych nazoru na osobu Carda do Kuzelova vnimani jeho tvorby”. Coz ovsem neni nic noveho, staci si vzpomenout na “rozbory dila” v hodinach literatury. Literarni kritika holt neni exaktni veda, a kdyz clovek opravdu chce (a nevadi mu byt fakticky i logicky mimo), tak dokaze cokoliv.
Ovsem zrovna Hitler je silna kava a chce to mit opravdu dobry podklad, nez se clovek do neceho takoveho pusti. Mi osobne prijde, ze obvinovat nekoho nepodlozene z obhajoby Hitlera je stejne moralne mimo jako to nejhorsi z Cardovych prohlaseni.
trochu mi neni jasne, ceho chce mr Podchaljuzin dosahnout svymi zvlastnimi rusofilnimi prispevky?
trolling nebo neco vic?
to mike
Čemu říkáš rusofilní příspěvky? A co to má být, ten trolling? K nám do vsi kdysi taky přijel jeden, co používal cizácká, hubu vyklubující slova. Měl magnetofon, a že prý bude natáčet, jak se mezi sebou mužici baví. Nu což, řekli jsme mu, jen natáčej ptáčku! Tak za pecí seděl, natáčel. Když byla podána vodka na stůl, také jsme ho počastovali. Co s tím to udělalo! Napřed se smál, pak zpíval, potom se chtěl prát, tancovat po medvědím a nakonec rozbil magnetofon, znečistil si šaravary a omdlel. Druhý den jsme museli zapřáhnout žebřiňák a odvézt ptáčka do nemocnice ve městě. Zvali jsme ho, ať přijede znovu s novým magnetofonem, až se pozdraví, ale nechtěl ani slyšet!
to Podchaljuzin
napriklad tomu, kdyz nekdo neustale mluvi o kvalitach muziku, velkych cinech bohatyru nebo o tom, jaky poradek by tady nastolil car….
myslim, ze je obecne znamo, co znamena troll v internetove diskuzi, kazdopadne definice zde:http://cs.wikipedia.org/wiki/Troll_(internet)
btw pekny pribeh
to mike
Takže troll jsi ty!
to mike
Co se mužiků, bohatýrů a cara týče, tak to je všecko čistá pravda, jako je Bůh nade mnou!
to Podchaljuzin
no jiste, ze je, jen abyste neskuhral az Vam Pan velkomozny car nastoli novou opricninu, neni nad stare dobre overene metody, ze ano…
predpokladam, ze by pod jhem nevolnictvi vzvetala cela Evropa by mozna i cely svet!vsichni bychom mohli s radosti pekne drit na poli a neztracet cas s hloupymi diskuzemi na internetu
3x slava carovi!:)
to mike
Z duše mi mluvíš, cara je lidu sprostnému třeba! Když nad sebou lid tvrdou ruku nemá, po cizácích se opičí, planě rozumuje, rebelie chystá. Pak začnou války, všude hlad a bída a hned titíž, co po rozvratu volali, už zase křičí, že je třeba klid a pořádek nastolit! Inu, jak se říká: Přetrženého provázku bez uzlíku nesvážeš!
to Nemám problém – 24. 6. 14:18
ano kdyz cernoch opravdu chce, tak zbela, to uz dokazal neboztik kral popu Michael Jackson 😉
???
Co je špatného na vyhlazování brouků? O___o
to mike
Vy jste četl Sorokina, nemám pravdu? Den opričníka by se určitě líbil i panu Kuželovi. “Kritika” ruského nacionálního socialismu, ale především “housenka” jsou ingredience nad kterými by jeho dobré srdíčko zaplesalo.
Dezinsekce:
To je asi jako metafora:-)
Jinak ve válce nejdou dělat “správná “(správňácká) rozhodnutí. Ve válce je potřeba dělat rozhodnutí energická, rázná a nejlépe účinná, která vedou k vítězství. Nepřítel brát ohledy nebude. Myslet si že ano, je naivní utopie. Stejně tak je naivní představa, že se nakonec domluvíme. Nedomluvili jsme se před tím než konflikt vypukl, tak proč teď, když jsme si už udělali takové hrůzy?
Globální válka nezná bohužel jinou alternativu než bezpodmínečnou kapitulaci jedné ze stran, nebo úplné vyhlazení.
Na společném řešení se nedomluví lidé. Myslet si, že se domluví člověk s hmyzem ( biologicky odlišným tvorem obecně) je naprosto pomýlená představa.
no a když vyhubim hmyzáky – byl to hmyz , ne lidi, nezabíjím vlastní druh, nejsem vrah
to Skočdolouky: nanestesti ne, ale mr Podchaljuzin by s timto dilem mohl byt velmi dobre obeznamen;)
to noragh:
pokud nekdo nebo neco bezduvodne systematicky likviduje prislusniky jineho druhu a je si pritom vedom sveho pocinani, pak s timto individuem neni neco v poradku…
zbytecna agrese vuci jinym formam zivota je defektni chovani, takovy jedinec je nachylnejsi k i agresi vuci vlastnimu druhu, v rozvinutejsi spolecnosti se tedy na to nahlizi jako na akt zla
pokud se navic jedna o zabijeni inteligentich tvoru (napriklad z duvodu odlisnosti), pak se prakticky jedna o vrazdu(zabiti organismu na podobne urovni inteligence,chovani)
btw nejedna se o hmyz, ale o zivocichy podobne eusocialnimu hmyzu
to mike
Sorokin je nebezpečný rozvratník a anarchista. Ale jak se říká: Carův hněv, posel smrti! Co se tvých vývodů o likvidaci jiného druhu týče, jsou zcela pomýlené. Když někdo zaútočí na matičku Rus, je třeba ho bez milosti smést! Ocitne li se zem v nebezpečí, je třeba sedlat koně a brousit šavle, a ne hubou naprázdno mlátit! Byl u nás ve vsi taky jeden takový, prý že s každým vyjde! Ech, hlava pomatená! Jednou se do města vypravil, vodky popil a na ulici potkal párek vagabundů. A oni na něj, že prý peníze, nebo život! Nic lepšího ho nenapadlo, než s nimi začít besedovat! Ti tak byli na nějaké řeči zvědaví! Píchli ho kudličkou do břicha až z něj krev stříkala jak z prasete! A na druhý den už ho do černé země ukládali! Inu, jak se říká: Jednáš li s vlkem, měj po ruce sekeru!
to Podchaljuzin
pomylen jsi ty, neb jsem psal o nesmyslnosti bezduvodneho zabijeni a ne o flegmatickemu pristupu vuci vlastni obrane
“Jednáš li s vlkem, měj po ruce sekeru!” nebo lepe brokovnici :p
btw v te Vasi vsi se deje opravdu vsechno,to vskutku zapada to obrazu Ruska-zeme neomezenych moznosti
to mike
Houby s octem! Nikdo nezabíjí bezdůvodně. To má vždycky důvod, vetšinou je to touha po rublících, nebo nečistý chtíč! U nás ve vsi byli dva sousedi. Jeden bohatec, celý den na soudku zavařeniny seděl a jen se cpal. Druhý chudák, že bys pohledal, ani myši v chalupě neměl, poněvádž by hlady pošly! A tak chudák dumal, jak si pomoci. Do práce moc nebyl, v hlavě toho také mnoho nebylo, a tak vymyslel, že souseda okrade. Jednou v noci se bohatci do chalupy vlámal, ubil ho budziganem a soudek se zavařeninou odnesl. Pak na něm v lese seděl, cpal se zavařeninou, vodkou zapíjel a smál se na celé kolo. Pochopitelně ho brzičko chytili a do šatlavy vsadili! Inu, jak se říká: Zlata chtěl, olova dostal!
Inu, já asi četl jiného Endera než autor, marná sláva. Možná mám zmršený zkreslující překlad 🙂
to Podchaljuzin
ovsem, vse ma svou pricinu nebo duvod, pokud duvod zabiti je nejaka malichernost (treba ta zavarenina)-neco, co neohrozuje tvuj zivot, tak je to zbytecna vrazda-neopodstatnena=”bezduvodna”
😀
100
to mike
Jak to zbytečná, bezdůvodná? Důvod byl přece ta zavařenina! Víš ty vůbec, co u nás na vsi stojí soudek zavařeniny!? To jste vy, lidé z města. Soudek zavařeniny se vám zdá jako malichernost! Přes naši ves jel jednou jakýsi velký pán z města na barevném motocyklu. Jede, chechtá se vlastní hlouposti na celé kolo, když tu – kozu staré Vasilisi přejede, nebohé dobytče usmrtí! Ani nezastavil, škodu nezaplatil! Ta koza byl celý Vasilisin majetek, z čeho měla chuděra žít? Ještě že jí dobří lidé celou zimu vodkou zásobovali, jinak by dozajista zcepeněla! Inu, jak se říka: Boháč želí korábu a žebrák mošny!
to Podchaljuzin
i kdyby ta zavarenina mela cenu 100 milionu, tak to bude neopodstatnene zabiti,vrazda…sic zivot muzes brat,ale nemuzes ho dat zpet-je neocenitelny…
to mike
Nastojte! To se pleteš, holoubku! V tomhle případě měl bohatcův život cenu právě toho soudku zavařeniny! Co vás to v tom městě jen učí? Vše překrucujete, nad vším hloubáte, darmošlapů a banditů se zastáváte! Inu, ne nadarmo se říká: Ptáka oklamávají zobem a člověka slovem!
ti, co ceni zivot nizko, jsou vetsinou nebezpecni psychopate, pred kterymi je treba byt na pozoru…
Podchaljuzin:
Klasické “hladové” dilema. Smím zabít někoho, kdo má potravu a nechce se se mnou o ni podělit, abych se zachránil a nezemřel hlady? Ale když se se mnou o potravu podělí nemusí to stačit na záchranu obou a stejně oba zemřeme.
Nikdo, kdo nepoznal skutečný hlad, netuší jak by jednal. A může si tady moralizovat s plným břichem jak chce.
to mike
Boj se hlavně toho, kdo v hlavě nemá mnoho!
to Podchaljuzin
Chytrý nepřítel lepší hloupého přítele.
Rada a Žák
Lepší jeden dobrý nůž, než dvě špatné pistole!
KarelC
Primátor Dittrich, Trampové, či žižkovské podsvětí?
standa.e.
Trampové. Hned na začátku. .
KarelC
Už je to hoooodně dlouho, co jsem tohle četl. Dík za tu připomínku 😉
to KarelC
Ba, ba. Člověk musí myslet na Boha, ale také na sebe! Když mřu hlady, musím se nasytit, a ne se dělit s nějakou pakáží! Jak se říká: Bližší kytle než halena!
Podchaljuzin: Bližší kytle než halena!
I když s touto teorií bych zacházel opatrně, neb z ní vyplývá, že úplně nejblíž je u mužů kondom a u žen pesar. A mám obavy že obé je s Bohem poněkud v rozporu.
Standa.E.: To bylo psáno s láskou ke slohu a k beletrii samé. Takových knih v dnešní době vychází jako šafránu.
to KarelC
Kondom? Pesar? Takých věcí u nás na vsi nemáme. On si Bůh sám rozsoudí a dobré od zlých přebere! Jako u nás ve vsi: Starý Makarevič měl dva syny. Jeden byl opilec a lenoch, druhý dobrák od kosti, každému pomáhal. K nevydržení bylo s oběma. Tak jednoho dne vzal starý Makarevič potěh a řádně jim napráskal. Ti koukali!
to Podchaljuzin:
Nejlepší řešení!
Jak praví klasik: „Pobijte všechny, Bůh už si je přebere.“ (abbé Arnaud Amaury)
Autor článku se měl podepsat pravým jménem
A to zní Bonzo Madrid, protože takový kýbl sraček by dokázal vyplodit právě on.