Přinášíme druhou část rozhovoru se Zuzanou Hlouškovou coby představitelkou Nakladatelství Fortna. Co se ve Fortně chystá? A můžete tam poslat svůj rukopis? A co je to re-pre a e-Čítárna a jakou mají s tímto nakladatelstvím spojitost? Hadáte správně – to vše se dozvíte!
Pro reedici Ženy se lvem jste získali finance díky kampani na Startovači. Co vás k tomu vedlo a jaké byly pocity sledovat, zda se podaří shromáždit potřebnou (cílovou) sumu?
Žena se lvem se téměř vyprodala, zbylo jen pár kusů. Jak se však ukázalo, antologie přináší ten pravý zážitek i užitek především jako celek. Ani ty karty si nevyložíte, když nemáte všechny 4 svazky. Pokusit se sehnat peníze na dotisk bylo logickým krokem. Zvídavého čtenáře asi napadne, proč si na vydání nevydělalo nakladatelství z prodeje ostatních knih. Tady je asi potřeba vysvětlit, že zisk z prodeje prvního svazku byl investován do vydání druhého, zisk z druhého do třetího atd. Každý zisk okamžitě vložíme do vydání dalšího titulu, ovšem za covida prodeje značně klesly a projevilo se to i v delší přestávce, kdy jsme nic nevydali. Za těchto podmínek bylo nejdostupnější zamířit zase na Startovač, stejně jako v úplných začátcích projektu Lehké fantazijno. Takže jsem už ten pocit, kdy se potácíš od naprostého zoufalství k euforii a zase zpátky, zažila podruhé. Ale přišlo mi, že získat cílovou částku bylo tentokrát nějak těžší, a to byla suma mnohem nižší. Stejně ale může málokdo říct, že vycrowfundigoval dvakrát na de facto stejnou knihu :).
Zajímavé mi přijde, že vydáváte i jednotlivé povídky z tetralogie Žena s… Jak jste přišli na tento neobvyklý nápad?
Souvisí to s naším nejnovějším projektem, kterým je e-Čítárna (naleznete ji na adrese https://efortna.cz/rubrika/citarna/) umožňující vydávat povídky jako samostatné e-storky (podobně jako e-booky), a to ve formátech pdf a epub. Specialitkou projektu je tzv. dynamická cena, která se zvyšuje paralelně s tím, jaký je o povídku zájem. Postupně tam zařazujeme i povídky dalších autorů. Je to šance hlavně pro ty začínající, protože povídce věnujeme náležitou pozornost, projde připomínkovým řízením, redakcí, korekturami, je opatřena ilustrací. A máme v plánu fond rozšiřovat i jinak, aby byl atraktivní. Třeba aby obsahoval i starší povídky, které jsou jinak špatně dostupné.
Jak se vlastně rozhoduje o tom, co ve Fortně vyjde?
Musíme dojít ke společnému koncenzu, že do vybraného titulu jdeme. Vedeme o tom dlouhé diskuse na edičních radách, které svoláváme dle potřeby. Nuda co? Jestli jsi čekal něco jako vrh kostkou, nebo výklad tarotových karet, tak tě asi zklamu. Ačkoliv o tarotu jsem si nastudovala docela dost a jednoduchý výklad karet bych možná zvládla.
Vydává Fortna i knihy na základě zaslaných rukopisů?
Zatím ne, i když rukopisy nám chodí, dáváme totiž přednost spolupráci s již nakontaktovanými autory a autorkami z předchozích projektů. Tak jsem se např. dostala k rukopisu Vesmíru s čokoládou, s jehož vydáním jsme obdrželi souhlas 3 týdny před smrtí jedné ze spoluautorek – Jany Rečkové. Trochu ji překvapilo, že se nám knížka líbí, byla totiž přesvědčená, že příběh o tlustých dětech nikdy nikdo nevydá. Bylo to tak trochu jako poslední vůle, a to se dá těžko oslyšet. Asi za půl roku následovala dohoda s jejím synem a druhým spoluautorem Jiřím Dluhošem a knížka spatřila světlo světa v roce 2019. S Jirkou máme hodně společného, stejně jako já má totiž velmi jasnou představu, jak dokáže život ničit démon jménem Strach. Knížka je nakonec tak trochu i o tom. Kdo čte pozorně, tak to objeví. Nejvíc si mě ale získal těmi humoristickými encyklopedickými hesly, které doprovázejí hlavní text. A taky je v ní poznat Jana se svým osobitým stylem, nechť se na ni vesmír usmívá vlídně. Je to vlastně dost pozoruhodná kniha.
Ve vašem nakladatelství vyšlo také několik sborníků žánru re-pre. Co si pod tímto názvem mají čtenáři představit? A můžeš nám tyhle povídkové sbírky trochu přiblížit?
Celkem jsou to už tři sbírky. Re-pre nebo real prediction se zrodilo už někdy v roce 2008 na památném literárním večeru v hradecké Sluneční čajovně. Tam jsme četli povídku Bludný elektron od Jana Hlouška a výtvarník Jarda Svoboda přišel na definici tohoto nového subžánru. Ve svých „reálných předpovědích“ se pokoušíme nastínit, co všechno mohou v našich životech opanovat moderní technologie, pokud jim to dovolíme. Veškeré paralely s naší realitou včetně celosvětového hegemona Malý&Slabý jsou samozřejmě čistě náhodné :). Povídky tvoří propojenou mozaiku příběhů, v nichž rozvíjíme osudy již zavedených, ale i nových postav. Postupně se k re-pre „jádru“ přidali i další autoři a v poměrně rychlém sledu vyšly dvě povídkové sbírky: Odpor je zbytečný (2012) a My jsme vám to říkali (2014). Tenkrát na jeden z workshopů autorského týmu dorazila i Lenona Štiblaríková až z Humenného. Jela celou noc, aby mohla být s partou podivínů, kteří se s humorem sobě vlastním pouští do předpovědí budoucího vývoje. Letos jsme vydali další sbírku s názvem Už je to tady a Lenona do ní opět přispěla perfektní mikropovídkou. Jenom ten humor už je jaksi kousavý, nejen u ní, u všech. Ale víš, co je na tom nejhorší? Ono se spousta z toho v průběhu času vyplnilo. No fakt, nevymýšlím si.
Jakožto malé nakladatelství – děláte nějaký marketing? Nebo jak se snažíte dostat do povědomí čtenářů?
Marketing? No jo, něco takového asi děláme. Když vynechám kampaně na Startovači, jejichž rétorika nám ne vždy vyhovovala, a série recenzí ke každé knize, snažíme se s našimi fanoušky setkávat na conech, a to jak na českých, tak na slovenských. U příležitostí křtů knih jsme si vždycky připravili nějakou zábavnou divadelní skeč (Sen sovy svatojánské, Béowurm a Grendelína, Labutí tíseň – i s antibaletím číslem, Fantastická zvířecí rada – loutkové divadlo). V posledních covidových rocích to moc nešlo, tak se snažíme jinak, přes sociální sítě, zkoušíme občas nějakou soutěž, přispíváme do tombol, děláme doplňkové kampaně na FB (třeba Každý týden jedna autorka v roce 2019), vydali jsme stolní kalendář s 52 autorkami, na našem e-shopu nabízíme nejrůznější slevové balíčky. Ale po pravdě, už toho tolik nestíháme. Třeba už netočíme videa ke každému titulu, jako tomu bylo třeba u Žen (zejména k Ženě s drakem se dost povedlo). Naše hlavní kameramanka má teď mateřské starosti. Zkoušíme proto nový formát, tzv. Fortna news, které můžeme promítnout i na conech, když se konají online.
Specialitou vašich knih je menší, hutný font nabízející hodně čtení na malém prostoru. Berete to jako poznávací znamení knih z Fortny?
Ano, na tom si dost zakládáme. Malá, ale nadupaná – nápady, originalitou, vtipem. Těm nejmenším říkáme dokonce reprekaps. Knížky malého formátu jsou super, vejdou se i do každé kapsy či kabelky. A jejich vydání je i finančně dostupné. A dobře se skladují! Práce je s nimi ovšem stejná jako s barevnou knihou na křídovém papíře formátu B4. Ale to je asi na delší povídání.
Má Fortna nějaký „tajný vydavatelský sen“ – například autora, kterého by chtěla vydat?
Máme jeden takový sen, ale netýká se konkrétního autora. Chtěli bychom jednou vydat všechny re-pre povídky jako celek, možná jako povídkový román, tj. aby všechny do sebe zapadly a vytvořily bezchybnou mozaiku, kdy všechny dílky navazují na další a nic si neprotiřečí. My jsme se o to snažili už od počátku, u každé sbírky, ale tohle by mohlo být opravdu zajímavé. Taky zvažujeme vydat doplněk v podobě ucelené Tautopedie, která by postihovala postavy a další rekvizity re-pre žánru. Jo, a taky si myslím, že každý z nás tajně sní, že přes Fortnu vydá nějakou vlastní knihu. Až teda nějakou napíše :).
První díl rozhovoru najdete ZDE
