O Danielu Grisovi, duchovním otci drsného soukromého očka Larse, vám toho bohužel mnoho neprozradíme. Tento muž ukrývající se za pseudonymem si své soukromí bedlivě střeží, a tak nemůžeme nabídnout nic než divoké teorie o původu a identitě tohoto vtipálka. A tak se aspoň trochu mrkneme na zoubek jeho hrdinovi – Larsovi.
S Danielem Grisem jsme již v minulosti měli na Fantasy Planet co do činění a vyhrabali jsme pro vás z archivu tenhle rozhovor. Víc se autorově osobě zřejmě vrtat nemusíme.
A co se týká Larse: poprvé se tenhle sympatický chlapík objevil v knize Říkají mi Lars, která vyšla v Mystery Pressu v roce 2018. Tenhle Pražák si vůbec nebral servítky a svým prvním případem rovnou loupil srdce čtenářů a spodní prádlo čtenářek.
Pokud hledáte soukromé očko, které do toho umí říznout, pak je Lars váš člověk. Ono se mu totiž říká Lars podle toho chlapíka z Metallicy – bubeníka Larse Ulricha. Podobně jako on i náš Lars mlátí do bubnů za zvuků Metallicy, jen holt ve zvukově izolovaném sklepě a kapelu si k tomu pouští z parádní zvukové aparatury. Kromě toho má rád pěkné ženy, kvalitní hodinky, dobrý alkohol a je majitelem baru.
Dřív býval policistou, ale časy se mění, a Lars se rozhodl protloukat se podsvětím na vlastní pěst. Jeho první případ je poměrně snadný – ohlídat a zkompromitovat nevěrnou paničku. To by člověk nevěřil jak si na takhle triviální věci můžete nabít hubu. A Lars vám to rád odvypráví.
Jeho první případ Říkají mi Lars je drsnou a říznou detektivkou plnou černého humoru a hlášek. Kromě toho je hlavní hrdina sympaťákem s mozkem v hlavě a přítelem na telefonu v případě potřeby, takže mu věci jdou dost od ruky. Zároveň je to však pořád jenom člověk (a chlap navrch!), což mu naopak věci občas dost ztěžuje. Každopádně si tohohle drsňáka rychle oblíbíte a jeho život v podobě nepřetržité řady průšvihů vás pohltí. Kniha se totiž čte opravdu skvěle – děj odsýpá, hlášky se sypou a vše dotváří jadrná hovorová čeština.
A pokud vám něco z téhle knihy utkví v hlavě, pak to bude závěrečný cliffhanger.
Naštěstí už je na světě i druhý díl s názvem Lars láme kosti, který několik věcí vyjasnil. Druhý případ soukromého očka se opět nese v podobném duchu. Lars mlátí do lidí nebo do bubnů a kromě toho má za úkol strážit mladičkou popovou hvězdičku s velmi obskurním jménem. Lars se cítí jako geront na gymnáziu, protože popová hvězdička je o hodně mladší a zapadnout nějak nenápadně do jejího života je… problém. Jenže jednou Lars tuhle zakázku vzal, tak už nemůže vycouvat.
I podruhé se dočkáte nahláškované detektivky, vysoce čtivé a svižné. Že je Lars správňák, drsňák a sympaťák asi není třeba znova zmiňovat. A že je i prvotřídní detektiv z předchozího textu taky určitě vyplynulo.
Takže: pokud máte rádi českou detektivku a hrdiny s vlastním názorem a mozkem v hlavě, pak je tu Lars k vašim službám!
