Dvacetiny Fantasy Planet: Představujeme nakladatelství Fortna

Sto kilometrů od sebe dělí dvě rodiny tvořící nakladatelství Fortna. Ve volném čase vydávají díla českých a slovenských autorů, která je zaujmou, ačkoliv je mainstreamoví vydavatelé fantastiky třeba odmítnou.

Slovo „fortna“, označující například branku v opevnění, si mnozí pletou s fortunou, která přeje odvážným, a tak i na jednom vyhlašování cen byli někteří diváci překvapení, když mezi nominovanými zazněl známý vydavatel učebnic. Nakladatelství Fortna sice také může autorům a autorkám přinést štěstí, ale spíše je pro ně jakousi brankou skrz hradby vytyčené komerčními nakladatelstvími, která z opatrnosti nechtějí vydat román nejednoznačného žánru či neznámého autora. Pro čtenáře tak jde zase o dvířka k méně typickým, ale i tak hodnotným dílům.

Nakladatelství Fortna vzniklo v roce 2016 transformací z předchozího Spolku přátel krásného slova, který působil více jak desetiletí v Hradci Králové. Kromě pořádání literární soutěže a přednášek pořádal tzv. Škrabodílny, což byly workshopy pro začínající autory od 15 do 25 let nejen v žánrech fantastiky, a propagoval subžánr real prediction, tedy příběhy, jejichž prvky se mnohdy stávají realitou dříve, než je autor dopíše. Tento spolek vydal za dobu svého fungování řadu publikací, zejména každoroční sborník prací literární soutěže O Cenu Hradeckého Škrabáka, spolkové almanachy, regionální literární čtvrtletník Škrabopis a založil edici Škrabákova expedice, v níž vyšla populárně naučná publikace Houbařův Hradec Králové aneb Houbotlas (2010) Jaroslava Svobody nebo fantasy román Čtyři klíče (2010) Zuzany Hlouškové. Mezi poslední knihy spolku patřily sbírky povídek Odpor je zbytečný (2012) a My jsme vám to říkali (2014), které se skládají z volně navazujících povídek v uceleném světě real prediction. První sbírku sestavilo hradecké jádro zakladatelů tohoto nového subžánru science fiction, druhá z nich byla formou literární soutěže otevřená jakýmkoliv zájemcům, a tak se v ní sešly povídky autorů z různých krajů Česka i Slovenska.

Právě práce na humorné mozaice příběhů ze světa re-pre v roce 2014 byla jedním ze základních kamenů vzniku dnešního Nakladatelství Fortna. Díky sborníku My jsme vám to říkali se seznámily obě rodiny Honzy a Zuzany Hlouškových z Hradce Králové s Martinem a Dášou Vondráčkových z Prahy. Během příprav vydání knihy i propagačních vystoupení na conech se spřátelili a o dva roky později společně odstartovali činnost Fortny. Vznik nakladatelství se tak kuriózně datuje na den svatby jednoho z párů, avšak ani jedna z významných událostí toho dne nebyla impulzívním jednáním, jen to tak prostě vykrystalizovalo.

 

 

Nakladatelství Fortna mělo od začátku na práci přípravu tetralogie antologie povídek českých a slovenských autorek fantastiky Žena se lvem, Žena se sovou, Žena s drakem a Žena s labutí (pracovně nazvanou Lehké fantazijno). Na tomto projektu s nakladatelstvím spolupracovala Františka Vrbenská, která byla také jednou z editorek antologie. Žena se lvem byla první knihou nakladatelství s pevnou vazbou a vyšla díky portálu Startovač. Šlo o klasickou crowfundingovou kampaň, ale naprostá většina příspěvků byly vlastně předobjednávky produktů (kromě knížky v tištěné nebo elektronické podobě byla v nabídce též zarámovaná obálka od Jany “Maffet” Šouflové či knihy s bonusovými dárky od autorek či členů nakladatelství). Kampaň se i tak zdařila a vždy po půlroce následovaly další svazky: Žena se sovou (2017), Žena s drakem (2017) a Žena s labutí (2018), každá s povídkami od 13 autorek a s 13 kartami stylizovaných kreseb autorek na motivy tarotových karet, včetně upraveného výkladu pro jejich použití.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Žena se lvem se dočkala tří nominací na ceny Akademie SFFH za rok 2016 a to: nejlepší povídková kniha, nejlepší původní česká nebo slovenská kniha, nadějný nováček/počin roku/zvláštní cena. Povídka Jany Rečkové Kamarádky navždycky ze sbírky Žena se sovou pak získala cenu Akademie SFFH za rok 2017.

Poslední vydanou knihou nakladatelství Fortna je román Vesmír s čokoládou (2019) od Jany Rečkové (in memoriam) a Jiřího Dluhoše, který těží z originálního světa stvořeného matkou a synem a který si pohrává jak s dětskou hravostí a chutí k jídlu, tak s vážnými tématy jako jsou nejrůznější fobie a deprivace, které si lidé v sobě nosí od dětství, nebo ekologie, genetika a evoluce.

Tím, že je činnost nakladatelství pro obě rodiny koníčkem, nevydávají ročně několik knížek, ale pouze nějakou jednou za čas, když je dostatečně osloví. Vzhledem k tomu ale mohou ke knížkám nabídnout i další přidanou hodnotu, ať už pro čtenáře, nebo pro autory. Jednou z nich je webový přehled základních informací o autorech, přehled jejich děl a ocenění včetně odkazů na případné webové stránky nebo blog autora. A samozřejmě lásku a péči, kterou vydávaným knížkám věnují. Další přidanou hodnotou jsou křty. Už za dob Spolku přátel krásného slova si jeho členové uvědomovali, že se diváci větší část křtů spíše nudí. Proto už před sedmi lety u sbírky Odpor je zbytečný z žánru real prediction křest uvedli krátkým amatérským divadelním představením o možných úskalích produktů firmy Malý&Slabý v hlavní roli s nepřítomným Jindřichem Bránou. Tato tradice pokračovala i u všech následujících knih, kdy pro ně nápaditě zneužili klasická literární díla. Po adaptaci známého absurdního dramatu (Čekání na Ženu se lvem) postupně přidali shakespearovskou komedii (Sen sovy svatojánské), středověkou rytířskou legendu (Béowurm a Grendelína) a vrcholem byla choreografie komického antibaletu (Labutí tíseň). Na závěr projektu Lehké fantazijno ještě přišli s loutkovým divadlem, tentokrát na motivy českého středověkého autora Smila Flašky z Pardubic (Fantastická zvířecí rada). I loni vydaný Vesmír s čokoládou se dočkal humorného představení inspirovaného tentokrát cimrmanovskou poetikou, které bylo předvedeno na Festivalu fantazie v Chotěboři, na křtu v Praze a v přepracované verzi na brněnském Fénixconu (Kosmologické účinky čokolády).

V nejbližších letech se nakladatelství Fortna chystá vrátit do třetice do světa Real prediction, aby svůj cyklus povídek uzavřelo. A také už dlouho připravuje nový online projekt, který se zaměří na elektronické publikování kratších literárních útvarů, zejména povídek různých fantastických žánrů. Malou nápovědu, oč půjde, poskytne vidoerozhovor s hlavním designérem projektu:

 

A kdo všechno se tedy na aktivitách nakladatelství Fortna podílí?

Zuzana Hloušková

Vystudovala bohemistiku a sociální práci, momentálně působí v nevládním sektoru, ale vyzkoušela si i práci akademické sféře. Podílela se edičně i autorsky na vzniku řady adresářů neziskových organizací a sociálních služeb v Královéhradeckém kraji a odborných publikací věnovaných spolkové činnosti, fundraisingu a komunitnímu plánování sociálních služeb. Literární tvorbě se věnuje více než tři dekády, především žánrům sci-fi a fantasy. Na žánr fantasy se zaměřila také teoreticky ve své diplomové práci (FF UK, 2007). Účastnila se úspěšně řady literárních soutěží (např. Hranice možností, Cena Karla Čapka) a některé oceněné práce vydala časopisecky či knižně. V roce 2009 publikovala v časopise Pevnost povídku Drakobijka. V roce 1999 jí vyšla u Strak na vrbě sci-fi novela Volavky a v roce 2010 u SPKS (dnes Nakladatelství Fortna) fantasy román Čtyři klíče (v roce 2014 v revidovaném znění jako e-book). Spoluautorsky se podílela na několika povídkách v žánru real prediction: Skvělé nové časy (Odpor je zbytečný, 2012), Medvídky dobíjejte přesně, Nezralé maliny, Červené boty (My jsme vám to říkali, 2014). Své fantasy povídky uveřejnila také v časopise Lemurie a tu zatím poslední (Srdce z kamene) vydala u Nakladatelství Fortna v antologii Žena se lvem (2016). V projektech Real prediction i Lehké fantazijno se zhostila role editorky. Působí také jako recenzentka pro portál FantasyPlanet.cz a časopis Interkom.

Jan Hloušek

Přestože ho „kádrový posudek“ předurčil (narozen v době vrcholící normalizace) k práci v černouhelných dolech, vystudoval práva (nejprve v Brně a pak v Praze) a získal doktorát ze sociální práce. Nyní působí v akademické sféře a je také aktivní v neziskovém sektoru. Je to nadšenec a idealista a věří, že ve světě může být spravedlnost. Právě v bohémském prostředí brněnských kaváren a divadelních klubů se začaly rodit jeho první nesmělé literární pokusy. Nejprve to byla něžná slůvka poezie, která psával pro své první lásky, později však pevně zakotvil v prozaičtějších vodách, kde setrvává doposud. Na psaní je pro něj nejdůležitější, že se mohou čtenáři i on sám dobře bavit, proto mu nejvíce vyhovuje humoristická sci-fi. Představuje také čelného autora nového subžánru real prediction. Povídku Světové prvenství publikoval v roce 2006 v časopise Třetí pól. Tato i postupně dalších pět povídek a čtyři napsané spoluautorsky, se později staly součástí knížek Odpor je zbytečný (2012) a My jsme vám to říkali (2014). Vydal také celou řadu odborných publikací týkajících se práva a managementu neziskových organizací.

Dagmar (Vondráčková) Pirochová

Narodila se v druhé polovině osmdesátých let v Praze. Vystudovala VŠE – obor Financí a oceňování podniku. Podnikovým financím a účetnictví se věnuje i profesně a po večerech občas uniká před hromadou čísel a tabulek do světa kreativního tvoření. Se psaním jen tak pro sebe začala již na základní škole a postupem let zkoušela různé žánry, počínaje příběhy z každodenního života, přes humornou fantasy s draky a bohy, až po sci-fi příběhy z rozličných světů. Za studentských let experimentovala se psaním románů, které dávaly prostor pro prokreslení jednotlivých charakterů postav a příběhu, ale poslední roky se zaměřuje spíše na kratší povídky. Má v šuplíku mnoho rozpracovaných dílek a námětů, jejichž výsledná podoba je zatím ve hvězdách. V roce 2014 se spolupodílela na jedné povídce v knižní mozaice humorných příběhů žánru real prediction My jsme vám to říkali (2014). V roce 2016 jí ve sbírce Žena se lvem vyšla povídka Černý samet o tajemně se zjevující černé kočce. Vedle psaní se ráda oddává i dalším tvůrčím činnostem, například fotografování, filmování či výrobě bižuterie. Má také ráda cestování, poznávání nových věcí a kočky.

Martin Vondráček

Narodil se v Praze v polovině osmdesátých let, tamtéž vystudoval IT na VŠE a profesně se stará o výstupní kvalitu software, ovšem svět počítačů není jeho jediným zájmem. Zabývá se ochranou přírody a má rád antiku. Působil v amatérském souboru Tvejátro (dnes TyJáTrek), jehož repertoár tvoří adaptace filmových komedií do světa Star Treku (Daturnin; Jean-Lucu, podejte mi PADD; Švestkový Worf). Psaní se vážněji věnuje od gymnázia, kde publikoval humornou povídku ve školním časopise, ale do klávesnice bušil pro zábavu už od dětství. Poprvé uspěl s krátkou sci-fi povídkou AI, to bolí (první místo v soutěži Fantastická povídka 2011). Ve sbírce Ježíšku, já chci plamenomet: To nej z let 2010–11 mu vyšla velmi umírněná nefantastická povídka Dvojsečná zbraň, v antologii Star Trek Kusy povídka Polibek pro Růženku, a v žánru real prediction hned tři povídky: Příliš mnoho inteligence, Z análů SUPa, Poslední patarián (My jsme vám to říkali, 2014).