V rámci oslavy dvacetin Fantasy Planet a zároveň i patnáctin série Agent JFK jsme pro vás připravili závěrečnou lahůdku: rozhovor s duchovními otci agenta Johna Francise Kováře. A dle Jiřího Walkera Procházky (JWP) i Miroslava Žambocha tak dlouhý společný rozhovor údajně zatím nikdy společně neposkytli, tak si ho užijte!
Série Agent JFK, jejímž jste duchovním spoluotcem, slaví letos patnácté narozeniny. Víte o tomhle půlkulatém jubileu?
Jiří Walker Procházka: John Francis Kovář je moje a Mirkovo dítě. (Ještě jsme se ale dodnes nedohodli, kdo je máma a kdo táta.) A rodiče vždycky vědí, kolik je děcku. Minulou středu jsem byl na matrice vyřizovat pro patnáctiletého Johna Francise občanku.
Miroslav Žamboch: Nevěděl jsem o tom 😊, takže tenhle hovor je pro mě překvapení.
Dokážete si ještě po patnácti letech vybavit začátky celé série? Jak vlastně vznikl tenhle nápad?
JWP: Oba jsme napsali každý svůj díl do „české“ série Marka Stona. A protože jsme s Mirkem byli vždycky jedné krve, a zároveň milovníci dobrého piva či vína, jednou v pražské restauraci U kruhu (nedaleko sci-fi speciálky Krakatit) jsme onehdy večer seděli na dvorku pod slunečníky (s dalšími scifisty) a Mirek prohlásil: „Hele, Jirko, proč bychom měli psát do cizího Marka Stonea? My si založíme vlastní, českou sérii.“
„Paráda! A pozveme do ní i ostatní, jak dinousaury, tak začínající mlaďase!“ vykřikl jsem na celé kolo.
„A ženský, pozveme tam i ženský spisovatelky,“ pozvedl pivo Mirek. „Bude to pro chlapy i pro ženský!“
No, tak tohle se odehrálo – nikoli před 15 lety, to vyšel už první díl. Tohle se odehrálo o rok a půl dřív, protože pak se na JFK pracovalo, urputně a pořád.
MŽ: Jirka to popsal přesně. Bylo to přesně tak. Nemám co dodat. Jen, že jsme si to užili, spousta zábavy, vína, diskusí.
S Miroslavem Žambochem jste stáli u zrodu JFK dva. Bylo těžké se dohodnout na konkrétní podobě toho, co vlastně „chcete přivést na svět“? Byl někdo z vás dvou tím iniciativnějším?
JWP: My jsme s Mirkem nastavený úplně stejně, jsme oba akční cvoci, píšeme rádi kvalitní dobrodružné příběhy. A do JFK jsme tedy jednotlivé nápady skládali jako pyramidu. Aby svět i postavy v něm měly stabilitu. Aby na těch široce postavených základech mohli pak stavět své příběhy další autoři a autorky. Mirek stvořil ohromnou excelovskou tabulku a do ní přibývali členové základního týmu, padouši, pravidla pro hyperfantómy, vznikly podzemní střediska pod Macochou i pod švýcarským CERNem…
MŽ: Nebylo to těžké. Bavilo mě to. Chtěli jsme vytvořit něco ryze českého, co tu předtím nebylo. Chtěli jsme poctivé dobrodružné sci-fi příběhy. Tabulku, kterou Jirka zmiňuje, jsem někde založil, už bych se v ní asi nevyznal. Ale Jirka téměř všechny v Dlouhém temném úsvitu „sejmul“, tak se nám to hodně zjednodušilo. Celkově myslím, že se nám to podařilo, poctivá dobrodružná scifi série …
Byl nějaký důvod, proč John Francis Kovář není čistokrevný Čech?
JWP: Nechtěli jsme čistokrevného, domestikovaného Čecha. Chtěli jsme chlapa, který se vyzná, který umí komunikovat s lidmi z různých zemí i kultur. Který zcestoval celý svět. A to, že je Čechokanaďan, nám pomohlo vyřešit i jeho jazykové znalosti. Z Česka umí německy a rusky, z Kanady zase francouzsky a anglicky, má k ruce zabijáka Vincenta Vegu zvládajícího hispánské jazyky a hlavně jsme do děje přivedly lingvistku Andreu de Villefort, která těch jazyků umí desítky.
MŽ: Takhle jak to Jirka napsal, to zní jednoduše, ale abychom dosáhli kulturního a zkušenostního přesahu JFK nám dalo dost práce. A nakonec to prostě vyšlo, jak ho známe.
Měli jste od počátku vymyšlené i směrování celé série, nebo se vše vyvíjelo samospádem, díl od dílu?
JWP: Hrubá synopse byla základem všech našich – ale i jinými autory sepsaných dílů. Ta ale byla jen v naší interní komunikaci. Autorům jsme se vždycky snažili říct jen to, co se týkalo jejich dílů, a přitom jsme dávali bacha na hlavní postavy, na prostředí, pravidla i na našeho milého X-Hawka. Tak třeba přelomový díl „Dlouhý černý úsvit“ kde jsem udělal docela průvan, jsme s Mirkem dohodli tři roky před jeho vydáním. A Mirek mi během mého psaní dodával možnosti, jak zabít některé „jeho hrdiny“ prostě spolupráce jako vždy.
MŽ: Viz Jirka.
Jak vlastně vzniklo motto celé série Svůj svět si musíme zasloužit?
JWP: No, já jsem třeba vymyslel podzemní pobočku pod Macochou, Mirek zase tuhle úžasnou větu vložil do úst JFK už v prvním díle. Tak jsme se hned dohodli, že to bude základní motto Agentury. A pak jsme třeba společně pilovali podzemní ústředí pod CERNem ve Švajcu. Jednotlivá prostředí, postavy či zásadní hlášky sice vznikaly vždy v hlavě jednoho z nás, ale pak se už dotvářely na společných sezeních u piva, vína či hlavně na mailu.
MŽ: Opět reaguji na Jirku. Nepamatuji, že jsem já vložil tuhle větu někomu do úst, myslel jsem si, že na to přišel Jirka. Každopádně je to úžasné moto a já se dle něho snažím řídit i ve skutečném životě. Pokud chcete pivo studené, musíte ho dát s předstihem do ledničky. Například…
Byl nějaký autor, kterého se k vaší velké lítosti nepodařilo zlákat ke spolupráci?
JWP: Chybí mi tam Stephen King a George R.R. Martin. Alexandra Dumase jsme třeba nepozvali schválně, protože on by sám napsal 130 dílů za rok a my bychom tam pak těžko dostávali český autory.
MŽ: Ludvík Souček. Chvíli to vypadalo, že kývne, ale pak jsme zjistili, kolik by s tím bylo administrativy, tak jsme se na to vykašlali.
Prozraďte našim čtenářům: co udělat proto, aby mohli do série také přispět svým příběhem?
MŽ: Napsat mi. Pak už je to o komunikaci. Ale musí mít už nějaké napsané stránky za sebou. Nejlépe nějakou tu stovku. Nemám sílu na výuku spisovatelského řemesla do počátků.
Jak těžká je pro vás práce ze zaslaného rukopisu udělat knihu pasující do mantinelů celé série?
MŽ: Je to o komunikaci. Spoustu věcí je nutno dohodnout předem. Na druhou stranu: největší radost je z volného tvoření. Když někoho svážu tím, co po něm chci, obírám ho o to nejcennější. Ale jak říkám, pokud je vstřícnost na obou stranách, dá se domluvit.
Ze zvědavosti: kolik přispěvatelů jste musel odmítnout? Máte ohledně tohoto tématu třeba nějakou historku?
MŽ: Neuchovávám si záznamy, je to spoustu let. Většinou se odmítnutí odehrálo ve fázi diskuse nad obsahem, když jsme nenašli společnou notu.
Pokud to není tajné nebo nevhodné, můžete nám prozradit, proč od série odešel JWP?
JWP: Není to nevhodné a ani tajné. Teď jsem se fakt musel zasmát, sorry. Celý život jsem rád v pohybu, ať už jsem byl u samého vzniku českého kyberpunku (Rox’n’Roll 1987), ať jsem začal psát první díla fantasy (Ken Wood ještě v sešitovém vydání 1989) nebo první spaceoperu (Hvězdní honáci 1996), tak jsem u ničeho dlouho nevydržel. Potřebuji změnu jako žralok potřebuje pohyb.
Jinak – od série jsem duševně nikdy neodešel. Jen pro ni už nepíšu. S Mirkem jsme ve spojení neustále, děláme společné literární pořady o sérii JFK a já s Radkem Volfem mu rádi vydáváme jeho slavné romány v audioknižní podobě. Voláme si, navštěvujeme se, ale už píšu jiné věci. Detektivky, dětské komiksy, dobrodružné příběhy pro školáky a třeba nyní pracuji na nové povídkové sci-fi sbírce.
MŽ: Nemyslím, že Jirka odešel. Jen prostě nepíše JFK. Má spoustu jiných aktivit, a to je skvělé. My jsme stále v kontaktu, jak to život dovolí. Vydává mi knihy v audiopodobě, viz nakladatelství Walker & Volf, což je parádní. Je skvělý organizátor, nadšený scifista …
JWP: Někdy asi s Mirkem vydáme knihu o vzniku JFK, a všichni se budou divit, kolik ji v prvních letech provázelo výpadů a výčitek různých sci-fi rozumprdů, kolik dehonestujících článků na téma JFK vzniklo. A zejména bude zajímavé se rozepsat o bizarní úloze tehdejší samozvané „elity“ českého fandomu v boji proti akčním příběhům a čirému dobrodružství. Tomu dnes již málokdo uvěří. Tihle rigidní tzv. scifisti byli kolikrát horší než komunističtí cenzoři. Nebýt nadšených mlaďasů jako byl Tomáš Němec z Pevnosti (a také autor vynikajících dílů JFK) či vydavatel Staso Juhaňák z Tritonu, tak bychom to rozjížděli o poznání hůře. Neuvěříte, ale my jsme s Mirkem obcházeli známá nakladatelství sci-fi a fantasy s dvěma již hotovými prvními díly (Mirkův „Pašerák“ a můj Slavkov – „Není krve bez ohně“) a pět nakladatelů, pro něž jsme něco i psali, nás suše poslalo do prdele, že tohle se prodávat nikdy nebude. No, tak se to prodávalo…
Série prošla zlomem v podobě zničení celé Agentury. Měli jste v té době jasno kam vést osudy JFK dál, nebo jen vizi, že takhle to už dál nejde a je třeba restart?
JWP: „Dlouhý černý úsvit“, jak jsem si nazval tenhle ultimátní díl, sice překvapil fanoušky i knihkupce, ale mohu zpětně jasně prohlásit, že jsme se na něm s Mirkem dohodli roky předem na brněnském Fénixconu (2010), pár metrů od baru a na příjemných křeslech ve foayer v prvním patře hotelu. Řešili jsme spolu i to, jaké postavy zabít, jaké zmrzačit, jaké zabít jen tak na oko – a pak jsem to holt všechno vykydlil. (Což jsem už tady někde psal.)
MŽ: Je to dávno. Chtěl jsem zpět ke kořenům, na chvíli mít před sebou chlapa, co se musí spoléhat jen sám na sebe, neřeší zkázu světů, ale jen vlastní přežití.
Otázka na pana Procházku: neuvažujete ještě někde v koutku duše o návratu k sérii? Nebo je to pro vás uzavřená kapitola?
JWP: Míra to dělá skvěle, a já mu nechci moc překážet. Já zase vplul do audioknižních vod, a věřte, že s audiovydavatelstvím Walker & Volf mám práce dost a dost. Sci-fi a fantasy audioknihy je nyní věc, která mě fakt naplňuje. S Radkem Volfem (spolumajitelem a režisérem) jsme stejní nadšenci pro věc, jako jsme byli s Mirkem bojovníci za dobrou oddechovou literaturu, a stejný tvůrčí zápal v nás byl i v realizaci nejrozsáhlejší sci-fi a fantasy knižní řady, která kdy v naší republice vznikla.
No a když si ještě u sebe přičtu každoročně dvě stovky mých popularizačních přednášek a workshopů o komiksu, sci-fi a fantasy ve všech školách a knihovnách, nenudím se.
Když se řekne série Agent JFK, co se vám vybaví?
JWP: Skvělej nápad a dobrý provedení, spousta začátečnických chyb a na druhé straně zase obrovský ohlas u čtenářů. A ještě jedna maličkost: po tom, co jsme si tu sérii prosadili a psali a Triton ji začal vydávat, tak až roky potom vystrčili hlavy ti opatrní, co nás okopčili a kteří se na našich chybách třebas i poučili, ale to bylo tak vše. Například Kladivo na čaroděje nebo Kroniky karmínových kamenů beru jako naše „nevlastní“ vnoučata a přeji jim, ať prodávají alespoň čtvrtinu toho, co jsme prodávali prvních deset let my.
V současné době zase začíná JFK chytat dech. Máte s ním další velké plány do budoucnosti?
MŽ: To jste mi udělal radost. Plány jsou. Potřebuji, aby Františka Vrbenská dokončila svůj díl, Libor Machala pracuje na návazném a já bych chtěl pak tuhle minisérii dorazit. Pracujeme na dílu Základna Jardy Vykoukala. Pevnost vytržená z časoprostoru, do které se z nějakých důvodů snaží nabourat X-Hawk. A sám bych chtěl pak napsat další díl XH04. Mám ho rád. Skvělé by bylo přemluvit Vláda Ríšu, aby napsal díl o válkách vzducholodí firmy, v níž je JFK společníkem s leteckými piráty … to by byla paráda.
Vidíte případně v budoucnu někoho, kdo by, až vás JFK přestane bavit, převzal štafetu?
MŽ: Zatím ne, ale co není, může být. JFK je pro mě úžasné hrací hřiště. Hraji si. Sice jsem u toho občas ufuněný a dává mi to zabrat, ale je to to nejbarevnější, nejzábavnější hřiště. Pro mě a doufám, že i pro čtenáře.
A ještě na skok k sérii Agent X-Hawk. Jaké máte do budoucna záměry s ní? Chystáte třeba jeden příběh podaný „ze dvou stran“?
MŽ: Teď mám v hlavě jen Framona Dotchi. Stojí na pobřeží a čeká ho cesta přes hornatý zalesněný kontinent, kde spolu permanentně válčí lokální váleční lordi s podporou individualistických čarodějů. Jde vpřed a hledá cestou zpět, aby pomohl ženě, na které mu záleží.
Pokud by byla možnost vybrat si jakéhokoliv spisovatele či spisovatelku, aby vám do série přispěl, kdo by to byl a proč?
MŽ: William King. Mám rád jeho styl, atmosféru, kterou kreslí. Jeho „Zabíječi“ jsou skvělí a vzali mě s sebou, do fantazie.
A na závěr: co byste popřál vaší sérii k patnáctinám?
JWP: Další super autory a díly. A Mirkovi s touhle sérií přeju fakt moc úspěchů, a až bude zase potřebovat napsat povídku do sborníku, ví, že stojím za ním a kdykoliv mu budu po ruce.
MŽ: Pojďme si ještě dlouho hrát a bavit se…. A díky za připomenutí výročí 😊.
JWP + MŽ: A moc děkujeme za rozhovor a zdravíme všechny skvělé čtenáře Fantasy Planet.
