Přečtěte si rozhovor s Rachel Vincentovou, který byl připraven exkluzivně pro české čtenáře. Za jeho vytvoření děkujeme zástupcům Nakladatelství GRADA!
Rachel Vincentová je autorkou několika dechberoucích New York Times bestsellerů pro dospělé a dospívající čtenáře. Napsala například urban fantasy série pro dospělé Shifters nebo Menagerie. Rudý vlk (v originále Red Wolf) z roku 2021 je její první knihou, která byla přeložena a publikována v České republice (únor 2022). Kniha vyšla v Nakladatelství GRADA pod značkou Cosmopolis v její ediční řadě Young Adult.
Můžete našim čtenářům na začátek říct něco málo o sobě, o své práci a o tom, jak jste se k psaní dostala?
Mám vysokoškolský titul z angličtiny a psaní se věnuji na plný úvazek. Doteď jsem publikovala více než třicet knih různých žánrů. Psát jsem začala v době, kdy byly mé děti malé, a teď jsou na vysoké škole, což mi přijde šílené!
Co vás inspirovalo k napsání retellingu klasické pohádky Červená karkulka?
Před lety jsem viděla film – retelling pohádky o Červené karkulce, ale jeho konec jsem odhadla špatně. Myslela jsem si, že právě Karkulka bude tím zlým vlkem, který ohrožuje obyvatele vesnice, ale nebylo tomu tak. Přitom by to dle mého názoru bylo lepší a tenhle nápad mi uvízl v hlavě. Takže jsem byla nadšená, když jsem dostala příležitost představit tento nápad nakladatelství HarperCollins a mému editorovi se to líbilo.
Měla jste jako malá ráda pohádky? Jaká byla vaše nejoblíbenější?
Samozřejmě že jsem měla ráda pohádky. Ale asi se dá říct, že jsem vždycky milovala všechny druhy příběhů. Ale myslím, že teď, když jsem dospělá, je lépe chápu a lépe se s nimi propojuji, protože si uvědomuji, že jsou součástí naší sdílené kultury. Mnohé kultury mají své verze většiny známých pohádek, a to mě na tom fascinuje. Stejně tak možnost přidat do nich zajímavé zvraty.
Závěr příběhu Rudého vlka lze považovat za nedokončený a celkem otevřený. Mnoho našich čtenářů vzneslo otázku, zda bude mít kniha druhý díl. Napadlo vás to? Je zde nějaká možnost?
Pokud dostanu příležitost napsat pokračování nebo navazující román, tak to určitě udělám!
Příběh bývá často přirovnáván k filmu Červená karkulka z roku 2011 s Amandou Seyfriedovou. Jaké podobnosti může čtenář v knize najít? Nechala jste se jím hodně inspirovat?
Ano, to je ten film, který jsem zmínila výše. Líbilo se mi tam prostředí, do kterého byl příběh zasazen, ale můj konec se mi líbí víc. Stejně jako filmová verze, tak i ta má knižní je zasazena do vymyšleného středověkého prostředí, což je nakonec jediná podobnost. Samozřejmě tam mám ale jiné dějové zvraty.
Ve vašich knihách vždy vystupuje nějaká silná ženská postava. Jako Adéla. Silná žena, která navzdory své lásce ke Graingerovi působí jako někdo, kdo muže ke svému životu nepotřebuje, kdo se o sebe dokáže postarat sám. Vlastně celý původ vlčích ochránkyň je na tomto postaven. Vlčí gen se předává z matky na dceru. Muži v jejich životech stojí v pozadí a pomáhají jim skrývat jejich tajemství, jejich poslání. Sledujete tím nějakou konkrétní myšlenku? Je to váš osobitý úhel pohledu? Nebo v tom nemáme hledat žádný hlubší smysl?
Jde o záměrné převrácení klasického scénáře, kdy se žena musí provdat za prince, aby se stala princeznou, a kde se prezentuje jako někdo, koho je potřeba zachránit. Chtěla jsem popsat feministickou verzi středověké vesnice, kde by hrdinou nebyl muž, ale žena, a síla muže spočívala v tom, že ji podporuje. Mým cílem bylo tuto myšlenku dostat do obecného povědomí, nějak ji normalizovat pro dívky i chlapce, kteří knihu budou číst.
Když vymýšlíte postavy do svých knih, vytváříte je čistě na základě své fantazie nebo mají původ v lidech, které znáte? Napsala jste nějakou postavu čistě dle sebe? Má například Adéla nějaký kousek z vás?
Obvykle si své postavy vymýšlím, i když často mají něco málo z lidí, které znám či jsem někdy potkala. Nikdy jsem u žádné postavy nevycházela jen ze sebe. Většina mých postav žije mnohem dobrodružnějším životem než já, a to jim dává příležitost dělat mnohem nebezpečnější a působivější rozhodnutí, než jaká dělám každý den já.
V příběhu se objevuje klasický milostný trojúhelník. Setkala jste se někdy s názorem, třeba od vašich fanoušků, že Adéla měla dát přednost Graingerovi před Maxem?
Jsem si jistá a určitě by to tak i mělo být, že se najdou tací, kteří by dali přednost Graingerovi před Maxem. Dobrý milostný trojúhelník by měl lidi přimět o něm diskutovat, hádat se o to, jak to mělo či nemělo skončit. Ale přiznám se, že moc recenzí nečtu. Jsem spokojená s Adélinou volbou, i když to nebylo jednoduché.
Rudý vlk se celkem odlišuje od vašich ostatních knih. Toto je váš první retelling. Plánujete napsat i další?
To bych moc ráda, ale bohužel to není úplně na mně. Moji odpověď komplikuje situace na trhu a některé poněkud neprůhledné problémy ve vydavatelství. Ale opravdu bych si to přála.
Photo Credit: Kim Haynes Photography
