Věci se prostě dějí. Jen blázen by v nich hledal vzorce nebo dokonce záměr. Jenže co když existuje hra, o které ví jen pár vyvolených a která zasahuje do našich každodenních životů? Co když nejste jen dostatečně dobří hráči a nedokážete odhalit dobře ukryté stopy a nápovědy? Možná stačí jen pozorněji koukat kolem. Možná. A nebo je to všechno nesmysl.
Co se stane když lehce zvláštní mladá žena potká miliardáře? Pokud hádáte věci jako svatba a další slaďárny z červené knihovny, máte smůlu, tady jsme v jiném žánru. V Rabbits má totiž známý miliardář na srdci jednu podstatnou věc, kterou chce oné mladé dámě sdělit: hra je rozbitá a pokud se jí nepovede opravit, může to mít ošklivý dopad na celou naši realitu!
Hra, jakou svět neviděl
Úvodem jsme vás nejspíš dost zmátli, takže nám dovolte vše postupně vysvětlit.
Nejprve tedy o hlavní hrdince. Terry Miles ji pojmenoval jednoduše K, s čímž si v příběhu bez problému vystačí. K je milovnicí počítačových her, nekonvenční mladá žena, a také autistka vypadávající občas z reality a nečekaně omdlévající. A k tomu všemu také hráčka Rabbits, jak se jmenuje ona tajemná rozbitá hra.
Rabbits jsou záhadou. Nikdo netuší, kdo hru organizuje, o tom, jaká má přesně pravidla, se dá jen spekulovat, a hráči si vlastně ani nemohou být jisti, zda hrají, nebo zda jim jejich paranoia a snaha hledat konspirační teorie neservíruje fakta vzájemně souvisejí čirou náhodou. Hra vás neupozorňuje na dílčí úspěchy, hra prostě je (aniž by kdokoliv tušil jak dlouho už), a dokonce má i několik vítězů. Jediným pravidlem je, že o Rabbits se nemluví. A pokud se rozhodnete uvěřit, stopou může být cokoliv ať už jde o obrázek králíka (odtud název hry) přes rádiové šumy nebo rostoucí rebarboru.
A nakonec ještě něco k tomu miliardáři: údajně jde o vítěze jednoho z kol hry, který kontaktuje K s poselstvím o tom, že s hrou je něco v nepořádku a že pokud se vše nevrátí do starých kolejí, může být hráčům nebezpečná a že by neměli začínat nové kolo… A než se nebohé K všechno stihne rozležet v hlavě, tak Alan Scarpio zmizí a zůstane po něm jen jeho telefon. Hra může začít! Ne, moment – hra nesmí začít!
Zaplétání a rozplétání
To, co jsme vám naznačili výše, se v podstatě dozvíte v úplném úvodu Rabbits. A dál už Terry Miles začíná dělat svoji práci – ačkoliv se K a její přátelé či spoluhráči snaží držet od hry dál, pořád se jim tajemné příhody motají pod nohy a náhodné stopy doslova žádají o jejich pozornost. Jenže jak se zdá, nové kolo bohužel začalo, Scarpio měl pravdu a hráči začínají mizet.
Autor velmi zručně zaplétá události a z principu hry si vlastně čtenář vůbec nemůže být jistý, že hlavní hrdinka hraje, že to není jen její zjitřelá fantazie, autistické výlety zakončené bezvědomím a ztrátou orientace v čase… Pohrává si se čtenářem, občas nabídne události, které prostě nemohou být reálné, občas jsou zase natolik bizarní, že to prostě nemůže být stopa v nějaké hře. A čtenář jen hltá každé slovo a přemýšlí o tom, čemu může a chce věřit.
Miles má s podobnými věcmi zkušenosti, vždyť o nich dělá dlouhou dobu podcasty. Dokáže nabídnout všemožná „tajemství“: rozštěpení realit, chemtrails, vymývání mozků, podivné bytosti, konspirační teorie a spousty podivínů ochotných věřit lecčemus a také tajemná zákoutí internetu a všemožné kybernetické vychytávky.
Kormě toho je autor ukázkovým nerdem. Kniha je doslova napěchovaná spoustou popkulturních odkazů a narážek, což vnáší do napínavých a lehce mrazivých pasáží občasný letmý úsměv.
Ale když už máme zapleteno, je třeba také rozlétat. A tahle fáze už je pocitově o trochu slabší. Ono dát rámec tomu všemu, co se podařilo namíchat v předchozích zhruba dvou třetinách knihy, není snadné. Některé otázky jsou zodpovězeny uspokojivě, některé přijatelně, ale nakonec po dočtení zbude nejasný pocit, že se to dalo udělat o něco lépe (ale ruku na srdce, tenhle pocit má čtenář-šťoura u mnoha knih). No, minimálně trochu pomaleji a důkladněji. Ale příběh je uzavřen, hlavní otázka zodpovězena a čtenářova hlava zamotaná jak vánočka na centrifuze. Malá pochvala za to, že si Miles nenechává viditelně otevřená vrátka k dalším dílům, ale opravdu se snaží, aby Rabbits uzavřel.
OtázKÁ
Pár slov si určitě zaslouží i hlavní hrdinka, čistě proto, že je sympatická a tak trochu cvok. V její hlavě se převaluje spousta pochybností a právě díky tomu, jak je K napsaná, nebudete vědět, kam celý příběh směřuje. Její chování totiž dává tušit, že nestojí nohama pevně na zemi a často nedokáže odlišit realitu od fikce. Ale její snaha, motivovanost a odhodlání držet se od hry dál, její nekonvenční chování a záliba v retro počítačových arkádových gamesách… Tahle holka je ulítlá v mnoha směrech a do tohoto typu příběhu dokonale sedne.
O tom, že je kniha dost náročná na pozornost, asi mluvit nemusíme – každý detail může být stopa, a občas budete překvapeni, jaké s prominutím blbosti dokáže K a její přátelé analyzovat a kam je zavedou.
Sluší se říci, že v anglickém originále je obtížné určit, jaké má K vlastně pohlaví. V českém překladu se JOTA společně s autorem rozhodli pro ženské, ale potenciálnímu čtenáři nabízíme opět malý námět k tomu, jak vlastně o Rabbits přemýšlet.
Ačkoliv můžete říct, že podobných mystických technothrillerů je mnoho, Rabbits mají své kouzlo a pokud nejste vyloženě člověk vyhledávající kdejakou konspirační teorii, pak vás určitě dokážou překvapit. Kniha má totiž spoustu zábavných i šokujících momentů, a v mnoha scénách se vám bude protivit, jak nepříjemně reálně působí.
Nebojte se chytit králíky (Rabbits) za uši a vytáhnout je z klobouku. Uvidíte, co se stane!
PS: Abychom nezapomněli – grafické zpracování ke knize skvěle sedí a netypické jsou i názvy jednotlivých kapitol.
Terry Miles: Rabbits
Vydala: JOTA, 2022
Překlad: Radka Knotková
Obálka: Veronika Cágová
Počet stran: 472
Cena: 446 Kč
