Lidská potřeba neustále válčit dostává zcela nové rozměry. Proč by měli pokládat životy lidští vojáci když za ně mohou udělat všechnu špinavou práci bioformové – zvířata s implantovanou inteligencí a vražednými schopnostmi mnohokrát převyšující ty lidské? A kdo je potom ten špatný: zvíře poslouchající rozkazy nebo člověk, který je vydává?
Možná máte ještě v živé paměti předchozí knihu Adriana Tchaikovskyho z vydanou Planetou9, Ocelovou šlechtu. Báječná svižná military sci-fi jednohubka. Psí vojáci jdou ve stopách předchůdce jen částečně – a to je třeba zdůraznit! Pokud jste se těšili na další akční nářez plný technických vychytávek, pak si své užijete, ale k tomu přidává Tchaikovsky ještě další, mnohem hlubší, rozměr celého příběhu.
Vůdce smečky
Říká se, že první věta knihy rozhodne o názoru čtenáře. Jenže úvodní „Jmenuji se Rex. Jsem hodný pes.“ mnoho nenapoví. Prvních pár stran knihy je vůbec poměrně netradičních, a zpočátku možná může chvilku trvat než se rozkoukáte a začtete se orientovat. Ale vydržte, budete odměněni.
Základní premisa dává tušit, že příběh se ponese v duchu military sci-fi. Smečka tvořená čtyřmi bioformy, geneticky upravenými zvířaty, je vyslána jako vojáci válčící za zájmy nadnárodní korporace dostatečně prachaté na to, aby si podobné „vojáky“ mohla dovolit zafinancovat, do boje s anarchisty kdesi v zapadlé oblasti Mexika. Ještě před vypuštěním vražedné čtveřice se však v dané oblasti odehrálo mnoho dalších nehumánních zvěrstev, kterými si korporace rozhodně v očích veřejnosti renomé nevylepší.
Smečka je tvořena Drakem, přerostlým ještěřím ostřelovačem, Včelky (v tomto případě je jméno skloňováno správně, ačkoliv v textu tento tvar občas bije do očí díky své nezvyklosti), kolektivní umělou inteligencí sdílenou v rámci hejna včel, Medou – medvědicí nadanou vysokou inteligencí s těžkými palnými zbraněmi, a Rexem, psím vůdcem celé Smečky. Podobu tohoto dvoumetrového hafana najdete na obálce.
V knize je několikrát popsáno kterak se Smečka účastní bojů, ale ve své podstatě je to jen prostředek jak se dostat k dalšímu dění, nikoliv těžiště celé knihy A ačkoliv zejména scéna, ve které bioformové brání vesničany, má sílu a údernost, o střílení a boj tu jde jen okrajově. Mnohem důležitější jsou totiž vztahy a závislosti mezi jednotlivými postavami v knize.
Předně je tu Smečka a vztahy mezi jejími členy. Jako první je třeba říci, že celá čtveřice je nadána slušným množství inteligence, která stačí na vzájemnou komunikaci a „samostatné fungování“ v rámci misí. Drak je prudký a hloupější než ostatní, takže se rozhoduje rychle a mnohdy impulzivně, má sklony k násilí a agresivitě a odmítá autoritu. Včelky je zase coby kolektivní mysl zvláštní v komunikaci; kombinuje běžnou řeč s obrazy a s ubývajícím počtem ztrácí integritu a své schopnosti. Meda je naopak chytrá až příliš, což jí umožňuje zamýšlet se nad věcmi, které Smečka dělá, v různých kontextech. A Rex, coby vůdce smečky, má rozhodující slovo a vydává instrukce ostatním členům.
A právě v tomto ohledu vstupuje do hry další klíčový vztah: mezi Rexem a jeho Pánem. Rex je nastaven tak, aby (téměř) bezmyšlenkovitě přijímal a plnil rozkazy. Pro tyto účely má nainstalován čip zpětné vazby, díky čemuž může být Rex hodný pes. A on se snaží být tím nejhodnějším psem jakým dokáže. Jenže v momentě, kdy se ocitne bez pokynů a musí se řídit pouze vlastním svědomím, dojde na lámání chleba.
Otázky. Samé otázky.
Když je Rexovi řečeno Pánem bojuj a zabíjej, nikdy o jeho slovech nepochybuje. A právě na tom Tchaikovskyj postavil celou knihu!
Už je vám asi jasné, že vznikají různé kolize a třecí plochy mezi členy Smečky, Rexovým autonomním myšlením a příkazy Pána. Rex je nastaven tak, aby byl věrný. Uvědomuje si, že Pán je hajzl, nutí ho dělat špatné věci, ale když je nevykoná, bude ZLÝ pes. Do toho je tu ještě Meda, která díky své vysoké inteligence dokáže některé rozkazy rozporovat a pokládá Rexovi zapeklité otázky s morálními podtóny. A když vůdce Smečky ztratí příkazy a má se začít rozhodovat sám zejména o tom, kdo a proč je (ne)přítel…
K druhé „sadě“ filozofování se autor dostane v momentě, kdy Rex stane za své zločiny před soudem. Je nebohý bioform obětí, tupým nástrojem vykonávajícím vůli svého pána, nebo viníkem a pachatelem mnoha vražd? A měl by mít vůbec nějaká práva? Nakolik je jeho osobnost lidská? Nemůže chybět ani obligátní Tchaikovskyho rýpání do korporací (zlá ošklivá korporace, fuj, to se nedělá vyvíjet bioformy jako zbraně!) a řešení toho, zda je špatný nástroj k zabíjení nebo ruka, která ho ovládá…
Psí vojáky je vážně těžké popsat, je spíše na každém čtenáři, zda je bude konzumovat nebo u nich přemýšlet. V obou směrech došel autor takříkajíc na půl cesty. Pokud se těšíte na pěknou řežbu, dočkáte se, ale nebudete zřejmě plně uspokojeni. Po stránce všemožných zamyšlení dostanete opravdu mnoho podnětů, ale možná vás naštve, že autor je do čtenáře pouští tak nějak okrajově (na druhou stranu díky tomu nebudete vnímat Psí vojáky jako filozofický traktát), a zejména bez toho, aby dával jasné odpovědi nebo rozřešení.
Co je však úžasně funkční je syntéza obou těchto složek. Psí vojáci totiž mají mnoho silných a neuvěřitelně emotivních momentů. Martin D. Antonín odvedl skvělou překladatelskou práci, a tak na vás postupně bude padat smutek, lítost, možná i trocha vzteku… Příběh je zkrátka působivý a dostane se vám hluboko pod kůži.
Kolísání směrování
Psí vojáci jsou rozděleni na celkem pět knih. Sympatické je, že u každé z nich poznáte z piktogramů, o kterých členech Smečky daná „kniha“ bude. Mimochodem – piktogramy jsou opravdu povedené a ozvláštňují grafickou úpravu knihy a dávají vizuálnímu provedení šmrnc.
Jednotlivé kapitoly vždy ve svém nadpisu říkají z pohledu kterého hrdiny je daný úsek vyprávěn. Právě díky tomu zřetelně vykrystalizují rozpory a otázky. Celá mozaika se z různých úhlů pohledu pěkně poskládá; ostatně příběh sám není nikterak složitý. Je sympatické, že autor na konci uzavře v ději kruh (což vám musí stačit, víc bohužel prozradit nechceme).
Tempo vyprávění není nikterak vražedné, Tchaikovsky si jede pozvolna a akční scény prokládá komunikací nejen mezi členy Smečky, čímž tempo ještě rozmělňuje. Na čtenáře čeká několik překvapení a zvratů; celkový dojem bude nejspíš ten, že kniha je napsaná chytře, a že k tomu, co autor chtěl říct, zase tolik akce potřeba není.
Planeta9 umí vybrat opravdu zajímavé knihy. Psí vojáci jsou přemýšlivá military sci-fi, která spíše než aby vsázela na potoky krve chytne čtenáře za srdce. Tchaikovsky je sice trochu moralista, ale dokáže čtenáři prodat své vize a nosný nápad, a troufáme si říct, že zejména díky podání postavy Rexe ukápne možná po dočtení i nejedna slza. Zkrátka: tahle kniha je silná a lidská, což je možná nečekané, ale zatraceně funkční!
Adrian Tchaikovsky: Psí vojáci
Vydala: Planeta9, 2020
Překlad: Martin D. Antonín
Obálka: Michal Suchánek
Počet stran: 372
Cena: 379 Kč
