Náš projekt Prvňáci mapující tvorbu začínajících českých autorů poslední dobou trochu skomíral, protože svá díla vydávaly zejména „zavedené firmy“. Jsme však rádi, že si Fantasy Planet našel i Petr Jaroněk, autor prozatím dvou knih, a navíc se sympatickou tematikou slovanské mytologie. A samozřejmě kromě recenze na Běsi z temného hvozdu musíme tohoto skromného autora také trochu vyzpovídat.
Začneme obligátním dotazem: zkuste představit našim čtenářům Petra Jaroňka, prosím.
Jsem copywriter na volné noze ze Zlína, který má psaní jako práci i jako jeden z koníčků. Loni mi vyšla prvotina Ospalá slovanská díra v nakladatelství Argo, letos následovala druhá kniha, Běsi z temného hvozdu.
Vidíte – člověk by řekl, že budete chtít ve volném čase mít od psaní pokoj…
Někdy je to trochu na palici, v poslední době se snažím dávat si delší pauzy, když to jde, ale je to něco jako závislost.
Co vás k tomu (volnočasovému) psaní vlastně přivedlo?
Spisovatelem jsem chtěl být odjakživa. Ale čím jsem byl starší, tím víc jsem si uvědomoval, že to není tak snadné. Dřív jsem na všechno strašně spěchal, teď jsem rád, že jsem si počkal (nebo spíš, že mě k tomu okolnosti donutily). Měl jsem možnost pracovat na řemeslné stránce během let, kdy jsem se psaním živil. Nechat všechno trochu uzrát.
Takže jak Ospalá slovanská díra, tak i Běsi z temného hvozdu jsou dobře uleželé starší texty vypilované k vaší spokojenosti?
To ne, Ospalá slovanská díra vznikla cca rok před vydáním, Běsi z temného hvozdu jsem začal psát až potom. Do té doby jsem psal jen různé věci do šuplíku. Ty už ale nikdy nespatří světlo světa. Pokud jde o to vypilování a spokojenost – rozhodně můžu s čistým svědomím říct, že jsem jim dal podobu dle svých nejlepších možností v dané době. Dnes už díky novým zkušenostem a recenzím nebo zpětné vazbě od čtenářů vidím různé rezervy. Snažím se pracovat na zlepšování nedostatků s každou další knihou.
Ohledně obou vašich knih: proč zrovna téma spjaté se slovanskou mytologií?
Slovanská mytologie (a nejen mytologie) mě v posledních letech velmi zajímala. Přišla a stále mi přijde velmi inspirativní. Navíc je to téma blízké i českým a slovenským čtenářům. Moje srdce nicméně patří především starému Řecku a řecké mytologii. Na toto náročné téma jsem se ale dlouho neodvažoval a měl jsem i strach, jak by ho zdejší “publikum” přijalo. Teď už jsem trochu smělejší a řekl bych, že se konečně něco rýsuje.
Mnoho začínajících autorů spekuluje, zda je lepší nejprve zkusit prorazit v různých literárních soutěžích, nebo rovnou zaslat rukopis nakladateli. Jak jste to měl vy?
Sám sem žádné soutěže zatím nezkoušel, prostě sem začal rovnou nabízet rukopis. Jestli je to lepší, nebo horší varianta nedokážu úplně posoudit. Vítěz soutěží může mít výhodu v tom, že už jeho jméno někdo zná před vydáním první knihy. Je to jistý náskok, ale automatická záruka většího úspěchu asi ne.
Je nějaká tajná ingredience, díky které máte pocit, že právě váš rukopis v konkurenci ostatních uspěl?
Myslím, že je důležité mít zajímavou anotaci a solidní průvodní dopis bez excesů typu “čest práci, tady máte ten bestseller”. A pak je to hlavně asi o štěstí a o načasování.
A samozřejmě o zajímavém tématu. Což mě vede k otázce: proč zrovna fantasy?
Je to pro mě jakýsi přirozený způsob uvažování. Myslím, že ani moc nemám na výběr. I kdybych se snažil o “realistický” román, stejně by to dřív nebo později buď sklouzlo částečně k fantastice alespoň nějakého druhu, anebo by mě to asi nebavilo. Neumím si moc představit, že bych psal třeba historický román bez těchto prvků. V dobových příbězích a eposech je to, čemu říkáme nadpřirozeno, vždy organicky včleněno do látky příběhu. A protože jsem na mytologii a starých eposech vyrůstal a žiju s nimi dodnes, jsem tím nasáklý až ke kořenům. Ale tím nechci říct, že vidím kolem sebe běžně třeba zelené mužíčky nebo nymfy. Jen se mi ten svět plný fantastických věcí a divů líbí víc, a proto o něm rád píšu.
Kdo vám otevřel brány do světa fantastiky, když píšete, že jste na ní vyrůstal? A máte třeba nějakou oblíbenou knihu, autora nebo dokonce literární vzor?
Vyrůstal jsem spíš na historických knihách než fantastice jako takové, a ty dodnes tvoří vedle odborných textů moji hlavní “čtecí” náplň. Jedničkou je pro mě samozřejmě Ilias, vrchol lidské tvorby, který nikdy nebyl a nebude překonán, souhrn veškeré moudrosti vesmíru. Z modernějších autorů mě pak hodně oslovil třeba Waltari nebo Graves, z fantasy hlavně Holdstock nebo Howard.
Jen ze zvědavosti: říká vám něco jméno Juraje Červenáka?
Samozřejmě. Znám ho jako nestora slovanské fantasy v našich zemích. Určitě jsem od něj i něco četl, snad povídku nebo ukázku z knihy. Bylo to pro mě inspirativní i v tom smyslu, že jsem se přesvědčil, že i fantasy s ryze slovanskými kulisami a motivy může fungovat a být úspěšná. Mám v plánu si určitě přečíst některou z jeho starších knih, dnes už se tuším věnuje jiným tématům.
A teď z úplně jiného soudku: máte na kontě dvě vydané knihy. Jak se cítíte coby autor?
Cítím se tak, že bych chtěl pokračovat minimálně v nastoleném tempu, dokud mám motivaci a radost z práce. Třetí kniha je hotová, respektive ve fázi posledních úprav. Snad se mi ji podaří udat a vydat i navzdory aktuální krizi, která leccos zkomplikovala.
A co vaše okolí – cítíte nějakou změnu, když jste teď autor?
To ani ne. Občas se mě někdo zeptá, jak jde psaní.
Je nějaké místo, kde se můžou potenciální čtenáři o vašich knihách dozvědět víc (ať již virtuální nebo i reálné)? A řešíte nějak (sebe)propagaci?
Mám autorskou stránku na Facebooku, kde přidávám různé informace a novinky ohledně své tvorby, pak taky web a blog pjcopy.cz. Tam píšu články většinou o psaní, historii, ale i o knihách. A to je zatím tak všechno. Snažím se dát o knihách vědět v rámci svých možností. Jasně, že bych se radši věnoval psaní – bohužel, dnes se autor bez nějaké propagace nebo sebepropagace neobejde, pokud nechce, aby jeho první kniha byla zároveň poslední. Knižní trh je velký, titulů vychází každoročně obrovské množství. Být v té záplavě vidět není vůbec snadné, zvlášť pro začínající a neznámé autory.
A na samý závěr: co byste poradil začínajícím autorům z řad čtenářů Fantasy Planet?
Jelikož jsem sám začínající autor, tak asi nejsem někdo, kdo by mohl ostatním zvlášť zasvěceně radit. Snad jen, že je důležité se z toho všeho nezbláznit, nebrat to tak vážně a mít dost trpělivosti a taky jiné zájmy než psaní. To pomůže vyhnout se případné frustraci nebo vyhoření.
Jménem redakce Fantasy Planet děkuji za rozhovor a přeji, ať vám psaní i nadále dělá radost a těší čím dál víc čtenářů!
