Protiúder: Vítězství, nebo smrt!

Úryvek z lodního deníku: „Hovoří Jackson Wolfe, kapitán Deváté eskadry. Po všech bojích s mimozemšťany se dnes vydáváme na poslední misi, která rozhodne o osudu celého lidstva. Buď zastavíme nepřátelskou rasu mimozemských Fágů, nebo na sebe zkáza nenechá dlouho čekat. Máme jen jednu možnost, která se nebude opakovat; tahle mise skončí buď úspěchem, nebo smrtí. Kapitán Wolfe konec!“

Loď poslední naděje

Po Válečné lodi a Volání do zbraně vydává Fantom Print v krátkém časovém sledu třetí, závěrečný díl military sci-fi série Černá flotila s názvem Protiúder. Snad neprozradím předem příliš, když napíšu, že Joshua Dalzelle ze sebe v poslední části trilogie vydal opravdu to nejlepší a že finále je vskutku velkolepé.

Ale pěkně popořadě. V prvním dílu trilogie lidé narazí na neznámou mimozemskou rasu, kterou nazvou Fágové. Ukáže se, že tito mimozemšťané mají jednoduchou filozofii – ničit a zabíjet. Lidé proti nim mají pouze malou šanci, ale kapitán Jackson Wolfe, nepopulární velitel jedné z hromad šrotu nazývané honosně bojová vesmírná loď, má neortodoxní nápady a kupu štěstí, a tak první kontakt na rozdíl od mimozemského uchvatitele přežije.

Druhý díl už je o něco akčnější. Fágové si ze ztrát mnoho nedělají a útočí bezhlavě dál. Lidská rasa zjišťuje, že má několik zásadních problémů. Kromě zastaralého vybavení, které inovuje za pochodu, je válka s mimozemským nepřítelem také silným politickým tématem, a tak u mnohých nenalézá podporu ani pochopení. Wolfe se však příliš neptá a jde emzákům po kr- ehm, po všem, do čeho se dá trefit, a nakonec s nečekanou pomocí vyhraje i téměř beznadějnou bitvu.

Z toho vyplývá hned několik věcí: Jackson Wolfe má z pekla štěstí, nebojí se boje a lidé ho začínají mít rádi (dokonce si vyslouží i status hrdiny). Ovšem, nebýt podpory bojové lodi Vruahnů, další mimozemské rasy, jejíž technologie jsou o pár století před lidmi, ohryzávala by dnes většina lidstva kytičky zespoda, ale na to se historie neptá.

 

Do třetice všeho vesmírného

Až doposud Černá flotila nepřinášela nic převratného. Organické lodě vetřelců jsou nápadem, který tu byl již několikrát, technologie a popisy vesmírných lodí i bitev také nejsou ničím neobvyklým. Pokud však nepotřebujete kopu originality a stačí vám čtivé provedení a dynamický styl vyprávění prošpikovaný nadupanou akcí, pak vás trilogie uspokojí měrou vrchovatou. Dalzelle ukazuje, že umí čtenáře zaujmout, a Protiúder je toho nejzářnějším důkazem.

Vyvrcholení trilogie má jasnou zápletku – lidstvo se chystá na závěrečný úder proti nepříteli s cílem definitivní eliminace. Kapitán Wolfe se však pouští do sólo hry, a se znalostmi a technologiemi získanými díky velmi nejisté alianci od Vruahnů se vydává na misi, která v případě úspěchu může být v celé bitvě rozhodující. Vruahnové jsou však zvláštními spojenci a k pomoci se uvolí za podivných okolností a velmi jednostranných podmínek. A svoji roli sehraje i muž, který byl dlouhou dobu ztracen ve vesmíru, aby se objevil jako pilot vruahnské bojové lodi…

Ve zdánlivě jednoduché a přímočaré situaci však ukazuje Joshua Dalzelle sílu své imaginace. Nic totiž není tak jednoduché a jasné, jak by se na první pohled mohlo zdát. V celém ději je ukryto několik velmi zajímavých zvratů a překvapivých odhalení, která staví mnoho věcí do zcela jiného světla. Na některé háčky přijde pozorný čtenář bez vážnějších problémů sám z náznaků či odhadem, některé dějové kličky jsou však zcela nečekané.

Poměrně očekávaně celá trilogie vrcholí masivní vesmírnou bitvou bojových lodí lidí proti organickým lodím Fágů. Může mít kapitán Wolfe štěstí do nekonečna? A bude jeho odvážný plán stačit na vítězství? Budou zbraně proti nepříteli, který se dokáže díky své částečné inteligenci učit a přizpůsobovat se taktice protivníka, stále ještě dostatečně účinné?  Finále přináší spoustu otázek, které musí být zodpovězeny…

 

Jak to být nemělo

Jak již bylo řečeno výše, celá trilogie Černá flotila stojí především na precizním spisovatelském řemeslu. I tentokrát budete mít pocit, že nahlížíte kapitánu bojové lodi na velitelském můstku přes rameno a budete vtaženi přímo do centra dění. Prožijete vesmírné boje, úklady proti Fágům i technické obtíže spolu s celou posádkou, a budete všem držet palce, aby měl Jackson Wolfe štěstí i tentokrát. Dočkáte se precizních popisů všemožných technologií spjatých s bojovými loděmi a vesmírnými lety, ale naštěstí se daří udržet rozumnou míru těchto popisů; čtenář tedy není nucen louskat technické manuály na úkor akční složky. Tempo vyprávění je strhující a příběh samotný předčí předchozí dva díly – zkrátka vyústění trilogie přesně tak, jak si nejeden čtenář ráčí přát.

Zajímavý je i doslov celé knihy. V něm se autor přiznává, že původně měl vymyšlený zcela jiný konec, ale vzhledem k tomu, že považuje boj s Fágy za uzavřenou kapitolu, se rozhodl vše upravit dle svých nových záměrů. Některé z postav se však rozhodl využít i ve své další sérii Expansion Wars (český název bude upřesněn), na jejímž překladu již Fantom Print pilně pracuje. Ale to už je zase zcela jiný příběh.

 

Joshua Dalzelle: Protiúder (Černá flotila 3)
Vydal: FANTOM Print, 2017
Překlad: Jakub Mařík
Obálka: Adam Burn
Počet stran: 256
Cena: 259 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

1 komentář

  1. Jo, dost dobrý. Zajímavé technologie, Baví od začátku do konce. Autor se zlepšuje díl od dílu a závěr je skutečně vyvrcholením.

Zveřejnit odpověď