Co člověk udělá, když mu zmizí bratr? Ano, správně: sbalí se a vyrazí ho hledat dřív, než stopy vychladnou. Co na tom, že jste se nerozešli zrovna v dobrém a dlouho jste se neviděli? Krev není voda, a tak nezbývá než kopnout do vosího hnízda a strkat nos i tam, kde vám můžou gangsteři ustřelit celou hlavu.
Vojtěch Záleský má ve svém autorském životopisu zatím pouze oceněnou detektivku Ďáblovo zlato, kterou sepsal společně s Lukášem Štěrovským. A detektivkou je i Záleského první samostatný román – Převzetí. Ostatně, pokud se podíváte na zdařilou obálku Filipa Štorcha, uvidíte gangstery v outfitech jako z dob prohibice – a ono je to víceméně tak. Jen ta chapadla a tajemný muž v masce dávají tušit, že v téhle detektivce budou i prvky fantastiky.
Hledá se Rem
Zápletka celého příběhu je ve své podstatě jednoduchá: Paulův bratr Rem je nezvěstný. Přesto, že oba bratři žijí daleko od sebe a nemají zrovna vzorové vztahy, Paulovi je jasné, že se něco událo. Má totiž s bratrem mentální spojení, které rozeznělo poplašné zvony v jeho hlavě. Nezbývá tedy než oprášit starý kontakt v místě bratrova bydliště a vyrazit pátrat po stopách.
Ty vedou k jednomu z hlavounů lokální mafie. Což ovšem vyvolává ještě víc otázek. Paulův bratr byl totiž knězem, mužem ovládajícím tajemné Záření, na kterého si troufne jen málokdo. Co mohli mít tihle dva společného?
Naštěstí má Převzetí jiné trumfy než ohraný motiv plánování pomsty za smrt bratra. Tím hlavním je svět, do kterého je kniha zasazena. Pospolité státy americké silně připomínají dobu americké prohibice – ilegální nálevny, mafie ovládající prostřednictvím svých bijců ulice… Ale pak je tu tajemné záření měnící lidi ve změtvory. Ti mohou mít v podstatě jakékoliv schopnosti, ať už užitečné nebo sebedestruktivní. Navíc většinou změní i zevnějšek člověka.
Kromě (ne)lidí se v ulicích vyskytují i hilfové, což jsou malé roztomilé humanoidní fretkovité bytosti, kanalizaci zase ovládají hmyzoidní harusové. Nejzajímavěji se ale jeví mordeři, což jsou vlastně duchové… I když, označení duch je zavádějící, protože se jedná o polohmotné schránky, které jsou spíše dušemi hledajícími tělo. Na lidi mají zdrcující vliv – melodie, kterou vyluzují, obyčejné lidi paralyzuje a způsobuje nevolnost.
Do klasické gangsterské partie se tak dostávají prvky, které čtenář ocení a které dodávají příběhu osobitost. A jen na okraj: bude chvíli trvat než pochopíte, proč se kniha jmenuje právě Převzetí.
Ulice New Amsterdamu
Vraťme se ale na počátek příběhu. Paul se vydává do New Amsterdamu, kde dlouhou dobu v minulosti žil. Jako průvodce si zvolí starého přítele – Willa. Později se k výpravě připojí i Meg, Paulova nejbližší osoba, komplic a rodina v jednom. Jak Will, tak Meg jsou změtvorové. Meg dostala do vínku schopnost proměnit se při kontaktu s tekutinou v zářící ženu, které ze zad vyraší chapadla, zatímco Will skrývá tvář pod maskou a o jeho schopnostech může čtenář dlouhou dobu jen spekulovat. K pátrání se přimotá i morder Mike. Tahle pestrá společnost dává Záleskému šanci řešit spoustu věcí nestandardně a pátrání získává nový rozměr. A autor se rozhodně nebojí netypických hrdinů a jejich schopností využít. Sluší se poznamenat, že schopnosti mají postavy dané od začátku a autor je neohýbá a nevyužívá když se mu to zrovna hodí.
To, že je Převzetí v podstatě noirovou detektivkou, vás nepřekvapí. Ale v příběhu je místo nejen pro akční scény – rvačky, automobilové honičky, sem tam i nějakou tu přestřelku – ale také pro vztahy mezi postavami. Záleský vytvořil zajímavou chemii mezi Meg a Paulem, ale mnohem zajímavější je vztah mezi morderem Mikem a Paulem, který je zábavný objevovat a má hloubku. V celkovém vyznění je právě vztahová složka a dialogy tím převažujícím a akce je spíše logickým doplňkem. Ale obě složky jsou vyvážené a příběh má tempo i silné momenty.
O krůček vzadu
Převzetí má spoustu silných stránek. Ale v některých scénách zůstává o malý krůček pozadu. V samém úvodu čtenáře nejspíš úplně nepřesvědčí, že pro Paula je hledání bratra nějak zásadní či naléhavé. I některé dialogy jsou nedotažené a některé situace nepřinesou tolik emocí, kolik bylo nejspíš zamýšleno.
Aby nedošlo k mýlce: tyhle drobnosti posouvají knihu z kategorie skutečná pecka do kategorii velmi dobré. Navíc v ději najdete několik zajímavých otázek a specifických problémů k řešení, díky kterým se ke knize můžete vrátit. Ostatně, svět sám o sobě je natolik zajímavý, že další příběhy do něj zasazené by určitě nebyly od věci. Tak snad Vojtěch Záleský naše přání vyslyší, protože je na čem stavět!
Vojtěch Záleský: Převzetí
Vydalo: CooBoo, 2023
Počet stran: 344
Cena: 399 korun
