Michaela Merglová je samé překvapení. Přesto, že čtenáři mají její jméno spojeno s fantasy meč a magie, střihla si tato autorka v antologii Krásky a vetřelci úspěšný výlet do žánru sci-fi a nyní se dost nečekaně vydává do vod psychologického thrilleru s prvky fantastiky. A vězte, že ani tahle cesta mimo obvyklou „škatulku“ není slepá ulička – Merglová stvořila přemýšlivý detektivní příběh plný palčivých témat, který to do čtenáře emocionálně napere!
Prázdnota. Zaklínadlo moderní doby, něco, co v sobě nosí snad každý z nás. Jediným cílem je nenechat se pohltit, i když je to občas boj. A přesně tak vidí svět i Rebeka, která si zvolila za životní náplň pomáhat druhým. Je však otázkou, zda ji tato volba nezničí.
Motivy
Na počátku Prázdnoty může chvilku trvat než se čtenář zorientuje. Rebeka je totiž dost složitá osobnost – je empatka, tedy žena schopná vycítit emoce druhých, vidět jejich nejsilnější zážitky a prožít scény z jejich životů. Co na tom že ji to vyčerpává a ničí; tahle dřina ji totiž živí a snad i naplňuje. S každým dalším prožitým životem je v Rebečině hlavě větší a větší zmatek, a tak jí nezbývá než si opakovat: „Sem Rebeka. Sem Rebeka, Sem… Rebeka!“
Brzy se vynoří i ústřední motiv příběhu: neznámý muž pátrající po své přítelkyni, jejíž deník půjčí Rebece k prostudování. A tady už čtenář začíná tušit, že něco není v pořádku, že pod slupkou zdánlivě banálního pátrání po zmizelé dívce je ukryto něco mnohem hlubšího, co prorůstá do minulosti hlavní hrdinky.
Prázdnota nabídne zajímavý noirově laděný detektivní příběh kombinující psychologickou část s akčními scénami. Dovolíme si drobný spoiler v podobě konstatování, že ve zhruba polovině knihy celý příběh projde zásadním přelomem (který se ovšem dá v nějaké formě očekávat). Spousta věcí se průběžně mění… a víc už opravdu prozradit nechceme!
Motivy mezi motivy
Metropole Evropa, ve které se příběh odehrává, není vlídné místo. Migranti, chudoba, prostituce, drogy, obchod s bílým masem, orgány, prostituce, kriminalita, gangy…. A to je jen vzorek toho, co vše se dá najít v okrajových částech téhle aglomerace. A mnoho z těchhle motivů se do příběhu propisuje a bez milosti útočí na čtenáře. Ale o tom později. Mimochodem, o Evropě se toho příliš nedozvíte, je podána spíše rámcově a prostřednictvím detailů dotvářející kulisy příběhu.
Zajímavým motivem je Rebečina schopnost vidět emoce druhých. Berou na sebe podobu oblud, zvířat, a hlavní hrdinka dokáže rozeznat, co dotyčného trápí a užírá. Je škoda, že tenhle motiv s přibývajícími stránkami v podstatě zmizí, ale personifikace osobních nočních můr prostřednictvím „oblud“ je rozhodně zajímavá.
Během čtení si nemůžete nevšimnout, že Prázdnota je hodně osobní a svého druhu výpovědí autorky samotné. Nabízí témata násilí na ženách, jejich trýznění, únosy, zneužívání, ale i chudoby, sociální nerovnosti a vůbec jinakosti jako takové. Přesto, že tyto motivy probíhají na pozadí hlavní dějové linky, zasahují a nutí přemýšlet. Zároveň autorka prostřednictvím přítelkyně (a spolubydlící) hlavní hrdinky streamující své hraní počítačových her naznačuje možnosti influencerů některá z těchto negativ ovlivnit. Hlavní postava je přesně ten typ, který se podobnými věcmi zabývá, žije je (i za druhé) a má k nim (nedobrovolně) blízko. Doslova cítíte, jak jí tíží, drtí – Prázdnota není nic pro slabé nátury a emočně nevyrovnané jedince. Dá se číst jako kriminálka, ale silný emoční dopad je tím, co po dočtení nejspíš čtenář pocítí nejpalčivěji.
A ještě jeden motiv na odlehčení: v textu se vyskytne mnoho jídel a exotických pochoutek, které Rebeka se spolubydlící s chutí konzumují. Můžete si vyzkoušet, kolik jich znáte či jste ochutnali.
Čti a přemýšlej
Relativně pomalé tempo s přibývajícími stranami graduje, detaily se proplétají, slévají a vyžadují pozornost, protože čtenář dostává spoustu podnětů a musí si je nějakým způsobem srovnat. Člověk je mnohdy schopen představit si děj ve formě komiksu či filmu – text je na to jako dělaný a částečně to vypovídá i o stylu, jakým je kniha napsána. Občas se vyskytne i „filmově pojatá postava“ – zejména jeden ze zabijáků má potenciál a zasloužil by si třeba vlastní povídku.
Merglová v Prázdnotě ukazuje několik věcí: dokáže velmi poutavě vyprávět a pokud vás příběh po lehce rozháraném úvodu chytne, neodtrhnete se od něj. Nikam se nežene, nechává příběh gradovat pozvolna, což dává čtenáři možnost vnímat mnohem víc zneklidňující vedlejší motivy. Dokáže vytvořit i zajímavé postavy, i když tentokrát je ta hlavní dost odhadnutelná, díky čemuž není její potenciál využit na maximum. A také ukazuje, že už ji můžeme řadit mezi žánrově nevyhrazené autorky a budeme s napětím očekávat čím nás překvapí příště.
Michaela Merglová: Prázdnota
Vydala: Epocha, 2023
Obálka: Neli Dobiášová
Počet stran: 392
Cena: 399 Kč
