Máte rádi hutnou a k tomu českou sci-fi? Pak nasměrujte své zraky ke hvězdám a pokochejte se jejich studeným světlem. Pavel Fritz přináší v knize Studené světlo hvězd čtenářům deset žánrových kousků, které mají své kouzlo a dokážou mnohdy i pořádně překvapit.
Ačkoliv je Pavel Fritz na literární scéně již deset let, jeho jméno mezi čtenáři příliš nerezonuje. Dovolíme si trochu předbíhat, ale rovnou řekneme, že je to škoda, protože tenhle autor má rozhodně milovníkům sci-fi (a mnohdy i hororu) co říct, a sbírka prací s názvem Studené světlo hvězd má potenciál udělat slušný vír v českém literárním rybníčku.
Výběr z hvězdných hroznů
Studené světlo hvězd je tak trochu autorova best-offka. V knize najdete celkem deset textů – devět povídek a jednu pořádně rozsáhlou novelu. Čtveřice povídek je převzata z knihy Archa zrůd, která vyšla jako příloha časopisu Pevnost v roce 2016. Fritz se zaměřil jen na sci-fi povídky, aby byla sbírka „žánrově čistá“; kniha totiž obsahovala i texty ryze hororové. Pravda, v některých kouscích je horor, nebo spíše napjatá atmosféra, stejně dost cítit, ale to už se bavíme spíše o provedení než o námětech.
Následují další dvě trojice textů. První z nich jsou povídky, které sbíraly úspěchy v různých literárních soutěžích, druhou trojici pak tvoří zbrusu nové texty včetně novely Kam plují harmy. Sluší se dodat, že trojice nových textů má dokonce vyšší stránkový rozsah než předchozí dříve publikovaná sedmička (to jen kdybyste váhali, zda si špalíček čítající 520 stran má cenu koupit, pokud máte předchozí povídky načtené!).
Na jednu stranu tedy sázka na jistotu, na druhou spousta čtení a prostoru k objevování.
… a pointa na závěr
Mnohem důležitější pro případné čtenáře ale bude jaká kniha, či spíše jednotlivé texty v ní obsažené, jsou. Pokud bychom měli najít společné jmenovatele, pak lze vypíchnout dva z nich: atmosféru a pointy.
Pavel Fritz ví, že na malém rozsahu nelze budovat komplexní velkoformátové světy. Nesnaží se tedy nabízet vysloveně fragmenty větších celků, ale kvalitně vystavěné uzavřené minipříběhy. Dává si dostatek prostoru a času příběh rozehrát, připravuje si půdu, představí protagonisty a nastíní zápletku. K pointě spěje plynule, nenásilně; autorův vypravěčský styl umožňuje i na malém prostoru budovat atmosféru, zaujmout a předat čtenáři emoce. Takhle podané povídky vás zkrátka budou bavit!
A navrch jsou vždy završené Pointou s velkým P. Budete překvapeni autorovou nápaditostí, protože směrování příběhu neprozradí jeho vyústění, mnohdy budete tušit či zhruba odhadnete „jak to dopadne“, ale nakonec nezbude než uznale pokývat hlavou. Samotné závěry jsou opravdovými třešničkami na dortu, korunou kvalitního a poctivého díla.
Fritz předvádí velmi dobrou syntézu vypravěčského umu a nápadů. Nesnaží se být s náměty přehnaně originální za každou cenu; proč překopávat něco, co v několika variacích fungovalo vždy dobře? Ale hledá si vlastní cestičky a po dočtení textu rozhodně nebudete mít pocit, že „tohle už jste četli“.
Kontakt, kontakt!
A ještě se alespoň zběžně podíváme na náměty povídek. Tím nejčastějším je kontakt mezi lidmi a mimozemskou civilizací. Právě na odlišnostech, paradigmatech a stereotypním vnímání lidské rasy stojí ty nejlepší pointy. Autor vám doslova mává „řešením“ před očima, ale stereotypní myšlení mnohdy zabrání čtenáři vidět ho. I v tom je část kouzla Studeného světla hvězd – budete velmi dobře chápat, o co se jedná.
Kontakt samozřejmě může proběhnout jak aktivní doprovázený palbou ze zbraní, tak také během výprav do sídlišť civilizací dávno zaniklých. Ale seznámíte se i duchovním, který má dodat věčný klid nepokojným duším, neobvyklou umělou inteligencí a kolektivním vědomím a projedete se na hřbetě obrovského vesmírného tvora připomínajícího rybu na výpravě poslední naděje.
Dobře, dalo by se najít i několik menších mušek: některé povídky by snesly kratší rozsah, aby působily sevřeněji, jsou možná až moc „do široka“. U některých budete nejspíš nesouhlasit s jejich pointou – za to si může autor sám, nemá psát sympatické postavy a neokoukané pointy. Ale tohle je spíše způsob, kterým přemýšlí recenzent nebo zdatný čtenář. Příběhy totiž chytnou a unášejí vás jako proud dravé řeky, aby vás na konci vyplivly plné nadšení; nakolik se v nich budete chtít pitvat je už jen na vás.
Jednotlivé texty jsou odlišné a rozmanité, takže Studené světlo hvězd je příjemně pestrou sbírkou. A znova musíme zopakovat, že když přidáme kvalitní zpracování a zajímavé pointy, máme tu hned deset důvodů proč se s dílem Pavla Fritze seznámit. No dobře, jedenáct – ta obálka vypadá vážně fantasticky.
Tato kniha je velmi příjemným překvapením – Studené světlo hvězd by nemělo milovníky sci-fi rozhodně nechat chladnými!
Pavel Fritz: Studené světlo hvězd
Vydala: Epocha, 2021
Obálka: Luis Lara Osorio, Lukáš Tuma
Počet stran: 520
Cena: 359 Kč
