Bafomet je znám jako modla, kterou údajně měli uctívat templáři. Znázorňuje bytost podobnou démonu s hlavou kozla. Celá staletí fascinuje okultisty, alchymisty i hledače pokladů. Nejinak je tomu i v románu Franze Spundy, který vyšel poprvé v českém překladu.
Osobnost Přemysla Krejčíka v sobě snoubí spisovatele fantastiky a muže, který se tomuto žánru věnuje i v teoretické rovině. Má fantastika své místo ve světě literatury? A co v akademickém světě? Tyto a mnohá další ožehavá témata nakousl Přemysl Krejčík s rozvahou sobě vlastní – a přináší k mnohokrát omílaným otázkám několik zajímavých argumentů!
Přestože se spisovatel Přemysl Krejčík věnuje společenské próze (Srab, Malej N.Y.), není čtenářům fantastiky neznámý. V nakladatelství Host mu vyšel v roce 2021 dieselpunkový román Čokoláda pro wehrmacht, v nakladatelství Epocha povídkový sborník Kybersex 2016 a jeho povídky najdeme nejen na stránkách časopisu Pevnost, ale také ve sbornících a antologiích Jiný kraj (Golden Dog 2023), Hlubiny města (Epocha 2023) a dalších. Tato recenze se však bude věnovat jeho odborné práci Budovat ráj – Bourat peklo.
Žánr LitRPG se v Čechách pomalu, ale jistě zabydluje a získává silnou čtenářskou základnu. Kód Mýtina je odpovědí na zahraniční překladová LitRPGčka a přináší nejen české reálie, ale v několika aspektech také svěží vítr do tohoto žánru.
Znáte rčení: „Host do domu, bůh do domu.“? Tak pak určitě víte, že jsou návštěvy, pro které to v žádném případě neplatí. A jedné takové se dočká i odlehlý sirotčinec
Představa toho, že všechny ženy jsou čarodějnice, nemusí být opravdu až tak zcestná. Stačí si spojit dohromady několik faktorů – od síly ženské intuice po schopnost manipulovat s muži až po nekompromisní prosazování vlastní vůle. A pokud za nimi stojí démonická Bohyně, potom už není co řešit.
Strašidla, děsové a běsové mají v Čechách tradici. A myslíte, že si toho někdo ze zahraničních spisovatelů všimnul? Světe div se – i když jich nebylo mnoho, odpověď zní ano. Mimo jiné třeba Larry Correia, autor populární akční série Lovci monster s. r. o., který ve své knize stvořil českou jednotku lovců nazvanou Fantom. A pak Fantom začal žít vlastním životem. Jakub Mařík s Martinem Fajkusem dali dohromady celou sbírku povídek o českých lovcích z per ryze českých autorů, což je něco, co nám bez přehánění závidí celé početné Correiovo fanouškovské univerzum!
Je na světě sotva pár dnů a proklatě jí to sluší. Řeč je o novince Martina Paytoka s názvem Láska, smrt a všechno zlý. A protože Martin křty nemá příliš v lásce, nechal se aspoň vyzpovídat naším redaktorem, Honzou Procházkou. A ten ho rozhodně nešetřil…
Martin Paytok debutoval gangsterkou ve stylu Guye Ritchieho Prokletí pro všechny (Epocha, 2021). V té se mu podařilo spojit horor s detektivním příběhem z drsné školy. Od té doby se věnoval především povídkám, které vyšly ve sbornících a antologiích Lovci monster Fantom, Krev, monstra a cukroví, Krásky a vetřelci: Pulp stories a dalších. Skoro všechny jeho dosavadní texty spojovala autorova láska k detektivkám, nejinak je tomu i v novince Láska, smrt a všechno zlý. Ta už v anotaci avizuje Agathu Christie střihnutou hororovou poetikou Guillerma del Tora, a není daleko od pravdy.
Pro velkou část čtenářů bude první ryze česká superhrdinka, Octobriana, velkou neznámou. A právě proto jsme se rozhodli vyzpovídat osoby nejpovolanější, Marka Bergera a Ondřeje Kavalíra, kteří dali téhle hrdince „novodobou“ slušivou komiksovou podobu. Dozvíte se, kolik za tím vším stálo práce a bádaní, proč není Octobriana „tuctovka“ jako hrdinové z Marvelu a DC i jaké má tvůrčí duo plány do budoucna.