Řeknu vám, že jsem musel celkem hodně vzpomínat, abych si vzpomněl na předešlý díl. Prakticky vzato, první díl se točil okolo Para Ohmsforda a získání magického meče a tento jenom kolem Walkera Boha při hledání Černého elfeínu. Jsou tam asi tak 3 kapitolky, aby nám připomněl, že existují i bratři Ohmsfordovi, ale to je tak vše.

Předem řečeno, nečekejte zlepšení od předcházejících dílů. Spíše naopak.

Tento díl jsem četl prakticky hned po Shannarově druidovi, takže jsem byl celkem v obraze. Tentokrát. Nevím, co říct úvodem, takže se pěkně posaďte, nalaďte oči a je právě tolik, kolik je a vy sledujete recenzi na Shannarovu Elfí královnu.

Dočetl jsem to asi před půl hodinou, takže to mám ještě pěkně v krvi a můžu vám říct, o co go. Mimochodem, předem můžu říct, že to přečtete rychle. A ne pro to, že by tato knížka byla krátká, prostě se to velice pěkně čte. (Já sem to měl za dva dny jak nic).

Tak jsme se po trochu delší době přece jenom dočkali dalšího dílu. Opět 1 díl na dvě části a za opravdu NEKŘESŤANSKÉ peníze. Ono chtít za necelých 300 stran 199,- a ještě k tomu dvakrát, to mě teda fakt hodně n……o!

Krondor padne prakticky během chvilky, na palác zaútočí magií a Pugův syn William se oslepen, ale odhodlaně postaví smrti vstříc. Nastražené léčky v přístavu nebudou zcela fungovat, proto se nepřátelská armáda……

Jak jsem psal už v recenzi na 4. díl, byl jsem zvědavý, co Feist vytvoří. Psal jsem, že  Pug a další silné postavy jsou jenom okrajové, což se u tohoto dílu……

Na Trhlinovou válku to prostě nemá a nic mít ani nebude. To byl prostě originál. Bohužel. 🙁

Jak jsem psal už u minulého dílu, v této knížce se Rup vypracovává stále výš a je to psané na stejné úrovni, jako minule. Nečekejte teda žádné nečekané zvraty.

Před nedávnem jsem navštívil Anglii a nakoupil pár knih. Tato je jedna z nich. Má taky pěkný podtitulek: “This is no bedtime story”. Už toto vám určitě napoví, že se nebude jednat o fantasy, nýbrž o horror. A jak se tohoto úkolu Feist zhostil? Zjistíte dále.