Druhý díl Mečů na koruně zakončuje pro českého čtenáře sedmou knihu mohutného a široce rozvinutého megacyklu Roberta Jordana Kolo času. Samotné Meče na koruně patří k tomu nejlepšímu, co se u nás z Kola času zatím objevilo.

Nakladatelství FANTOM Print avizovalo knihu Stevena Brusta už před více než rokem. V časopise Ramax dokonce vyšel i úryvek, který mnohé naznačoval a vzbuzoval naděje, že by Jhereg mohl být opravdu dobrým čtivem. Konečně v čase předvánočním se kniha objevila v knihkupectvích.

Epická fantasy velmistra žánru, které už je sice staršího data vydání, ale přesto stojí určitě za přečtení.

Tak nad touto knihou bych uronil slzu i já. Nejenom bohové… Protože takovou perličku jsem od pana Feista opravdu nečekal. I když možná ano, protože předchozí dva díly byly kvalitativně také blízko této úrovni.

Již počtvrté proběhla literární soutěž „O železnou rukavici lorda Trollslayera“, zaměřená na povídkovou tvorbu naší provenience v žánru fantasy. Ty nejlepší práce jsou pak seřazené právě ve sborníku s názvem Drakobijci. Minulý ročník byl velice silný a sborník byl svou kvalitou, rozsahem a záběrem velmi příjemným překvapením. Co letos? Nejraději bych napsal, že laťka kvality opět povyskočila. Podle mého názoru však zůstala tam, kde byla loni. (Prodloužená verze recenze z časopisu Pevnost.)

Nakladatelství Viking přineslo čtenářům další conanovský příběh. Paul O. Courtier (Otomar Dvořák) se inspiroval legendami z Polynésie a předkládá nám klasického Conana v „tichomořském“ balení.

Předpokládám, že mezi čtenáři Fantasy Planet se nenajde nikdo, kdo by neviděl alespoň jeden film ze série Hvězdné války, nebo o nich alespoň neslyšel. Před mega úspěšnými filmy režiséra George Lucase není možné uniknout. Lucasovi není možné upřít genialitu, protože tato série je tou první, kterou se podařilo opravdu dokonale komerčně využít – co využít, vyždímat!

V Malé knižní řadě Poutník vyšla další conanovka. Je jí „Conan a Tygří amulet“ od Vlada Ríši. Případného zájemce upoutá obrázek Larryho Elmorea na obálce, který odpovídá ději knihy spíše duchem než obsahem. Vlastní příběh je úměrný zavedenému duchu conanovské literatury a ve své kategorii patří spíše k tomu lepšímu.

Polského spisovatele Andrzeje Sapkowského určitě není nutno nějak zvlášť představovat, vždyť prvního jeho povídka byla u nás publikována už před neuvěřitelnými deseti lety v časopise Ikarie. Od té doby si získal skvělé renomé a stabilně si drží pozici nejoblíbenějšího autora fantasy, samozřejmě až po božském J.R.R.Tolkienovi.

Před nedávnem vyšel nový svazek z řady „Časoválky“ od Simona Hawkea. Je nutno položit důraz na slovo „nový“, protože první svazek „Gambit Ivanhoe“ vydal Baronet v roce 1993, tedy před celými devíti lety. Kniha tehdy poutala velmi výstižným obrázkem na obalu, na němž rytíř ve zbroji pálí ze samopalu. Účelem následujícího textu je seznámit dnešní čtenáře s obsahem této již poněkud postarší publikace.