Které nestvůře dá nakonec Anita Blakeová? Kdo bude šlapat ve svých střevech? Může být nájemný vrah dobrým kamarádem? Na tyto a podobné otázky naleznete odpověď v třetím díle série o popravčí upírů, královně zombií a… podobně. 🙂

Poslední u nás vydaný román Sergeje Lukjaněnka takříkajíc klame tělem, tedy přesněji řečeno obálkou. Absurdně svalnatý hrdina, zápasící s nestvůrou, připomínající křížence mezi červem a Vetřelcem, se pravděpodobně zlatým písmem zapíše do dějin nevkusných obálek. Znechuceně knihu odhodit by však byla chyba – Lukjaněnko nezklamal a obsah je mnohem zajímavější, než by se mohlo podle obálky zdát.

Máme tady povídkový sborník, který dozajista potěší mnoho čtenářů. Autoři v něm zařazení u nás nejsou ani v nejmenším neznámí a troufám si tvrdit, že neexistuje fanoušek fantasy, který by minimálně od dvou tří neměl doma kvalitní knihu. Jaké povídky tedy Martin Fajkus dokázal získat? Jsou všechny opravdu na úrovni? Prolétnete každou jako upír skrz okno do potemnělé místnosti? Nedočkaví a plní touhy, co se v ní ukrývá?

V duchu starého hesla „Nejlepší vánoční dárek je kniha“ vydalo nakladatelství Triton v listopadu další pokračování veleúspěšného cyklu o moskevských Hlídkách. Co si budeme nalhávat, takový prezent potěší opravdu hodně čtenářů, a to nejen na Vánoce. Zvláště když ho po rozpačitém čtvrtém dílu má zase na svědomí sám Pan Spisovatel Sergej Lukjaněnko, který opět potvrdil pověst tvůrce, který zatím nenapsal žádnou špatnou knihu.

Recenze originálu.
Početní milovníci dobrodružství vesnického exorcisty – amatéra Jakuba Vandrovce – mohou zajásat. Na polských knižních pultech se nedávno objevila již pátá kniha, popisující jeho neuvěřitelné příhody. S radostí mohu konstatovat, že i když Jakubovi táhne na stovku, devastující zub času se nijak nepodepsal na pevnosti jeho rukou, ani na jeho chuti na podomácku vyráběnou kořalku.

Snad každý někdy viděl v televizi katastrofu vzducholodě Hindenburg. Ano, myslím ty černobílé záběry, které se ve své době zapsaly do historie filmové novinařiny stejně jako letadla sestřelující věže WTC. Ale ten, kdo četl předchozí díl JFK, ví, že Anděl je označení právě pro vzducholodě. Pojďme se podívat do světa, kde jsou lidé tak bláhoví, že létají a bojují s vodíkem nad hlavou.

Když jsem před více než deseti lety poprvé tempem dva díly denně hltal Zelazneho ságu o Amberu, rozhodně mě nenapadlo, že se s ní budu mít kdy co do činění jinak, než jako čtenář. Na mysl mi nepřišlo ani to, že by tato série snad vyšla v nějakém jiném vydání. A vida, přesto se stalo, Amber vychází celý v novém a já zjišťuji, že je stejně dobrý jako kdysi.

Bloudíme světem násilí, ztrát, křehkých výher a zatraceně bolavých proher. Osamělí uvnitř vlastní duše, srdce rozkmitané touhami a zraněními. Zápasíme a hledáme řešení mezi problémy, podfuky, zradami, nemocemi, katastrofami, ozbrojenými konflikty. Platí to dneska, stejně jako v archaické době zrozené z bohaté představivosti Petry Neomillnerové.

Recenze originálu.
Po čtyřech letech čekání se milovníci fantasy – a dobré literatury vůbec – konečně dočkali! V Polsku vyšel 15. listopadu závěrečný díl Sapkowského „husitské“ trilogie. O tom, že se kniha bude skvěle prodávat, nepochyboval asi nikdo, naplní však i velká očekávání čtenářů?

Pendragonův prapor představuje ukázkový případ trendu slučování literárních žánrů. Konkrétně v tomto případě jde o směs, jejíž hlavní složky tvoří historický román a detektivka, a vzniklý literární koktejl je navíc jemně dochucen špetkou fantasy. Zkušenosti nás však učí, že s míchanými nápoji je třeba zacházet opatrně – následkem jejich konzumace může být ošklivá kocovina. Bude tomu tak i u této knihy?