Poválečná Ostrava byla plná života – expandující průmyslový region přitahoval obyvatele a užíval si svoji chvíli slávy. Jen málokoho by napadlo, že mezi havíři a hutníky žije i něco… cizího. Něco, co lidská mysl odmítá přijmout. Naštěstí je zde trio hrdinů, které nemá strach pustit se po stopách (nejen) ostravských mystérií.
Ostravská mystéria jsou již pátou knihou Marka Skřipského. Skřipský částečně navazuje na svoji předchozí tvorbu, historické detektivní romány, částečně ale debutově vstupuje do neznáma díky přidaným fantastickým prvkům. A jak se sám přiznává v předmluvě, je z tohoto debutu pořádně napjatý…
Ostrava plná tajemství
Kniha je tvořena osmi chronologicky řazenými povídkami, přičemž každá z nich je uzavřeným příběhem, ve kterém vyšetřovatelé řeší odlišnou záhadu. První příběh začíná koncem roku 1920 a děj poslední nás přenese až do listopadu 1927.
Hlavním pojícím prvkem všech příběhů je trio vyšetřovatelů, které svede dohromady pouhá náhoda. Ústředním hrdinou dostávajícím v knize nejvíc prostoru, je Martin Vácha, legionář, který se vrátil z války, a kromě toho také pomocný učitel na gymnáziu. Váchu válka poznamenala – neustále u sebe nosí nabitou zbraň a špatné sny zahnání nadměrným pitím. Pro učitele gymnázia nepříliš dobrá vizitka.
To Josef Bronský je zcela opačný případ. Farář, svatý muž beroucí svoji práci jako poslání a držící se zásad své víry; ale nikoliv zaslepený náboženský fanatik. Bronský je muž s otevřenou myslí, který se rozhodl bojovat se všemi možnými nástrahami pro duše svých oveček, a za tím účelem si pořídil do knihovny čistě pro případ pár okultních svazků. Nejspíš ani netušil, jak se mu budou hodit!
A do třetice ženský element, i když… Hana Sikorová, dcera strážmistra Sikory, není jen tak obyčejná puťka. Miluje silné motory a brázdí Ostravu v sedle motocyklu. Navíc jako správná zálesačka u sebe vždy nosí pořádnou kudlu, a když jde do tuhého, hodí se i pás s vrhacími noži. Zkrátka, žádná něžná květinka.
Tahle nesourodá trojice tvoří díky mnoha protikladům perfektní vyšetřovací tým. Každý z tria nabízí úplně jiný úhel pohledu, a když konečně kápnou na pravou podstatu problému, musí Bronský často zalovit ve své knihovně a zjistit, jak se nežádoucích jevů zbavit. A že se má trojice co ohánět: gnómové, vlkodlaci a další nadpřirozené potvory rejdí Ostravou a blízkým okolím a sem tam někoho slupnou, zraní či jen vyděsí.
Občas jsou však na vině „pouze“ obyčejní lidé. Významnou roli tudíž v knize sehraje i četnictvo, se kterým jsou vyšetřovatelé propojení osobou Hančina otce. Tomu v nestřežené chvíli jeho dcera pročesává domácí archiv a získává tak cenné informace pomáhající samozvaným detektivům ve vyšetřování. Svůj díl při pátrání přidá při také čerstvě vznikající tajná služba. Pomoc mužů zákona se totiž samozvaným detektivům často hodí.
Když dva dělají totéž
Dovolím si teď lehce odbočit a pustit se do srovnávání. Existuje totiž jistá paralela mezi předchozí knihou ze Strak na vrbě, Nocí a mlhou Tomáše Banžucha (který mimochodem s knihou Skřipskému vypomáhal). Oba autoři jsou kovaní v politologii a historii, takže si mohou dovolit zasadit své příběhy do historicky věrných kulis. Do děje mnohdy promlouvá i politika, přičemž Ostravská mysteria jsou oproti Banžuchovu dílu méně politicky orientovaná a národnostně pestřejší: Rusové, Němci, Američané…
Zásadní rozdíl tkví v pojetí příběhu: zatímco Banžuch volí komorní přístup, Skřipký se „toho nebojí“ a v jeho příbězích se střílí, lidé padají jak mouchy a o akční scény není nouze – legionář coby hlavní postava je pro toto pojetí ideální volbou! Díky tomu je kniha živější, ale zase méně atmosférická. Je tedy na čtenáři, kterému z autorů dá přednost.
Moje první fantastika
Jak již bylo řečeno výše, jedná se pro Marka Skřipského o debut na poli fantastiky. V první povídce s názvem Zrození trojice se pohybuje v novém žánru poněkud obezřetně – více prokresluje postavy, vysvětluje, představuje; nechává na čtenáře dýchnout atmosféru Ostravy včetně specifické ostravské mluvy. Na první pohled působí počátek knihy mírně strnule, možná až profesorsky.
Nedejte však na první dojem. Po těžším rozjezdu autor přišlápne plyn a přidává víc akce. Kromě toho také pracuje s vývojem postav. Spolupráce mezi Váchou a „Sikorkou“ postupně přeroste v reálný vztah, kterému nakonec spokojený služebník boží požehná. Je zřejmé, že autor již má zkušenosti, je vypsaný. Kniha nepřešlapuje na místě a hrdinové jsou věrohodní a chovají se konzistentně.
S přibývajícími stranami se zdá, že autor vsadil mnohem více na akční ražení a onen počáteční „ostravský duch“ pomalu vyklízí pozice. Poněkud nešťastné je i řazení mystérií – na počátku jsou totiž případy plné nadpřirozených bytostí v hlavní roli a zápletky se postupně přesouvají z oblasti fantasy spíše ke scifi (nelidi z podzemí, kámen zajišťující dobrou úrodu), navíc mnohdy říznutou politickými motivy. Je to věc spíše pocitová, ale po prvních dvou povídkách bude čtenář zřejmě očekávat trochu jiné směrování. V jednom z případů se dokonce podíváme i do Prahy, čímž jsou trochu zpochybněna i ta OSTRAVSKÁ mystéria.
Na druhou stranu je třeba některé náměty i pochválit, protože se nejedná o okoukaná klišé použitá v téměř „každé druhé knize“. Těžko vyzdvihovat jednu konkrétní povídku, zpracování je kvalitní u všech, ale pokud už bych měl na některou upozornit, pak nejzábavnější je zřejmě povídka o lovcích monster až z daleké Ameriky a nejpůsobivější hned první kus. Vydařená je i poslední povídka, ve které se uzavírá pomyslný kruh a na scénu se vrací postavy z povídky první, byť v trochu jiném kontextu. Tady už je zřejmé, že pro autora nové fantastické prvky si bez problému osvojil a naučil se je používat. Jsou nedílnou součástí příběhu a dávají vyprávění zajímavou příchuť.
Vydařené je i složení detektivního týmu; každý ze členů má specifické aspekty a především náhled na věc. Začlenění Sikorové je občas trochu „na sílu“ a místy působí pouze jako nahodile objevící se spojka mezi zbytkem vyšetřovatelů a četnictvem, ale to se mění s přibývajícími stranami (a do pozadí zase ustupuje Bronský).
Marná sláva, Ostravská mystéria jsou podařeným kusem. Doslova dýchají dobovou atmosférou stejně jako atmosférou rázovitého ostravského regionu, postavy jsou uvěřitelné a detektivní případy dobře postavené. A strach ze začlenění fantasy prvků? Pche, ten měl Marek Skřipský úplně zbytečně, zvládl to s bravurou!
Marek Skřipský: Ostravská mystéria
Vydaly: Straky na vrbě, 2019
Obálka: Markéta Riplová
Počet stran: 592
Cena: 350 Kč
No, hlavně doufám, že oba jmenovaní pánové budou pokračovat v nastoupeném trendu a nepřejde na anglosaské či USA (ze zbylé, té mnohem větší ameriky je hrdinů pomálu a sympatických aby pohledal) hrdiny, jako ředa jiných. Ty si raději přečtu od jejich originálních autorů, je jich spousta a mnoho dobrých. Takže, o češích a slovácích (i o slovanech) si vždycky rád něco přečtu.