Ondřej Neff – HU! Povídky Dědka Čucháka

Dobrodružství firmy Nedomý & Prus konečně pěkně pohromadě v jednom luxusním svazku.
The lunatic is on the grass
The lunatic is on the grass
Remembering games
And daisy chains and laughs
Got to keep the loonies on the path

Recenzi knihy HU!, začnu trochu netradičně. Posaďte se do houpacího křesla, kokpitu svého oblíbeného vesmírného korábu, na písečnou dunu planety Arrakis, nebo jakékoli své oblíbené místo ve svých oblíbených literárních vesmírech a poslouchejte.

A long time ago in a galaxy far, far away…. spisovatel Ondřej Neff nemarnil svůj čas úpravami románů Julese Vernea, ale psal skvělé sci-fi povídky a knihy. Tedy především ty povídky stály za přečtení. Vystupovala v nich nesourodá, ale vtipná dvojice starožitníků žijících v lunárním habitatu Arkádie. Šlo o bývalého pozemšťana, havíře a celkem drsného chlapíčka jménem Kuba Nedomý a jeho přítele kyborga Kazimira Pruse, kterého všichni znali pod přezdívkou Dědek Čuchák. Představte si takového Adama Jensena kříženého s Terminátorem. Tihle dva borci ve svých příbězích na povrchu družice Země zvavé Měsíc prožili celkem slušnou řádku příhod, které vyšly celkem ve čtyřech románech a sedmi povídkách, (byť se mihli i v románu Reparátor z roku 1997). Ten sice (jako několik dalších povídek) patří k Arkádskému cyklu, nicméně FIRMA NEDOMÝ & PRUS: MAGNET NA ZÁHADY v nich nefiguruje.

The lunatic is in the hall
The lunatics are in my hall
The paper holds their folded faces to the floor
And every day the paper boy brings more

Jak se píše v ediční poznámce, povídky o Kubovi Nedomém a Dědkovi Čuchákovi jsou roztroušený napříč literárním vesmírem jako bludné meteority. Hlídka 2 vyšla například již v roce 1994 v časopise Ikarie, Nejnovější povídku Stopy v prachu napsal Ondřej Neff speciálně pro sborník HU!, a doposud nikde nevyšla. Přestože nejstarší a nejnovější povídku Arkádského cyklu dělí bezmála třicet let, nezestárla z nich ani čárka. Vždyť většina přináší pěkné akční detektivní příběhy plné ironie a navrch se sympatickými hrdiny. Pravda, autor si v nich často nebere servítky a rány rozdává zprava zleva padni komu padni. Je jedno, jestli jde o zastánce přemrštěné politické korektnosti, aktivisty všeho druhu či politiky. Ostatně ve světě, v němž se z Evropy stal Islámský stát a i na druhdy svobodné a nezávislé Luně vládnou právníci a byrokrati (tedy v jistých habitatech), se s tou trochou anarchie musí počítat – to by potvrdil i policejní důstojník Mantella, který nad oběma hrdiny často drží ochrannou ruku.

And if the dam breaks open many years too soon
And if there is no room upon the hill
And if your head explodes with dark forebodings too
I’ll see you on the dark side of the moon

Povídky jsou řazeny chronologicky, tedy ne podle data vzniku, nýbrž podle toho, v kterém období kolonizace Luny se odehrávají.

Knihu otevírá detektivní případ Stopy v prachu. Kuba s Dědkem mají najít a vyzvednout ostatky jednoho z bratří Blanquardů. Tedy jednoho z majitelů známé firmy B&B jejíž akcie dosahují astronomických výšin. Že si naše přátele najala potenciální dědička téhle firmy? To je jen drobný zádrhel. Neff zde těží z faktu, že je civilizace na Luně uzavřena v izolovaných bublinách, takže i hodně staré stopy v lunárním prachu jen tak nezmizí.

Povídka Barrymorův ponor vyšla v antologii Orbitální Šerloci. Detektivní příběh je volně inspirován Clarkovým Měsíčním prachem. Naši amatérští pátrači v ní hledají údajně zmizelého a možná dokonce mrtvého lunárního potápěče. Příběh odehrávající se ve dvou rovinách nepostrádá spoustu akce a bláznivých honiček.

Novela Prázdniny v mezivětě zavede Kubu do zločineckého podsvětí Arkádie a zároveň poprvé přivádí na světlo denní Enigmu. Sám autor ji popisuje jako tajnou službu zkříženou s ilegální vývojovou laboratoří. Tohle je především dobrodružství Kuby Nedomého. Ovšem kdyby mu Dědek Čuchák nekryl záda, kdo ví jestli by tuhle cestu podsvětím zvídavý starožitník přežil.

The lunatic is in my head
The lunatic is in my head
You raise the blade, you make the change
You re-arrange me ’til I’m sane

You lock the door
And throw away the key
There’s someone in my head but it’s not me.

Asi nejlepším příběhem je povídka Laický pozorovatel. Ta se po hříchu ani neodehrává v Arkádii, ale v sousedním habitatu Alhambra, kam je Kuba pozván, aby identifikoval mrtvolu slavné iluzínové hvězdy Moniky Fabiánové. Detektivní případ, který nepostrádá akci, ironii, pár pěkných dějových zvratů a špetku té anarchie, patří k tomu nejlepšímu z autorova povídkového šuplíku.

Posledním samostatným textem je humoristická, trošku ztřeštěná variace na Otesánka. Kukaččí vejce vypráví o nezkrotném vesmírném jedlíkovi, který vzešel ze záchodové mísy.

Povídka Hlídka 2 je poctou Arthurovi C. Clarkovi a jeho ideji automatické hlásky umístěné vesmírnou supercivilizací na Měsíci. Zároveň je to takové smutné requiem za slavným obdobím prvních prospektorů na Luně.

Závěrečná povídka pojmenovaná lakonicky Hlídka 3 rozvíjí předchozí příběh a je asi nejtemnějším textem celé knihy. Na scéně se objevuje politické uskupení Nová hranice, se kterým se Kuba a Dědek Čuchák nevyhnutelně střetnou. Pochmurné podtóny tohoto příběhu jasně ukazují, že se období Luny jakožto ostrova svobody chýlí ke konci.

And if the clouds bursts, thunder in your ear
You shout and no one seems to hear
And if the band you’re in starts playing different tunes
I’ll see you on the dark side of the moon

Neff ve svých povídkách přinesl kus poctivého dobrodružného akčního vyprávění z budoucnosti, šmrncnutého zábavnou špetkou brakovosti. To vše ve světě plném skvěle promyšlených technologií budoucnosti a se sympatickými hrdiny v hlavních rolí. Přitom se nebál ironie a sžíravé kritiky, což z jeho textů dělá hodně výživné čtení.

Díky nakladatelství Mystery Press nyní máme kromě posledního Neffova románu Ultimus i souborné vydání povídek s Kubou a Dědkem Čuchákem pěkně v jednom svazku, a to nejen s doslovem autora a Stručným přehledem kolonizace Luny, ale také se skvělými komiksově laděnými ilustracemi, jejichž autorem je (stejně jako v románu Ultimus) Karel Jerie – a já jsem tomu věru rád.

“I can’t think of anything to say except…
I think it’s marvellous!
HaHaHa!”