Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech – YA hororový bonbónek

Lidé dokáží být opravdu krutí. A co teprve děti takovýchto lidí, které jen vidí na názorném příkladu nejen svých rodičů, nýbrž i v nejbližším okolí normálnost krutého zacházení se slabšími vrstevníky, jen aby si někdo uměle a zcela zvráceně mohl zvyšovat svoje sebevědomí?

Rebeka je v každém ohledu outsider. Je to přemýšlivá introvertní knihomolka, která má problém si utvářet jakékoliv vazby se svými vrstevníky. Navíc je i na svůj věk a předčasnou duševní vyspělost drobná a fyzicky slabá, aby se dokázala nenávistným výpadům proti své osobě ubránit sama. Když se k tomu přidá ještě její věk necelých třinácti let a viditelná jizva po roštěpu rtu, je nad slunce jasné, že její dny trávené na základní škole jsou bez přehánění materializovaným peklem na zemi. A to je vlastně teprve začátek, neboť jednoho dne se na dětském hřišti, po jednom z mnohých napadení od spolužáka, setká s autistickou dívenkou, která Bece předá něco, o co sama Beka rozhodně nežádala ani nestála. Tento dar u ní způsobí, že začne vídat hrůzostrašné přízraky, a zjistí, že svět může skýtat ještě daleko nebezpečnější nástrahy než je pouhá školní šikana.

Začínající autorka Karin Novotná se žánrovému čtenáři představuje již podruhé. Poprvé to bylo v Červech v hlavě (2022), kam přispěla čtvrtinou povídek, podruhé nyní novelou Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech. Novela vyšla opět pod taktovkou nakladatelství Golden Dog, tentokrát v edici Zrnka temnoty (svazek 12), a jedná o autorčin první samostatný počin.

Novotná předkládá svěží YA hororový příběh, s možná až přílišným užitím autobiografických prvků, které ze sebe vnesla do postavy Rebeky. Na jejím příkladu zcela jasně ukazuje, jak je těžké dospívat v necitlivém prostředí, obzvláště pokud se člověk odlišuje nejenom svojí osobností, ale navíc i neskrývatelnými fyzickými znaky své odlišnosti od obecné normality.

Autorka se navíc nebojí přitvrdit a své alter ego v podobě Rebeky dostat do bolestivých a životu nebezpečných, lidským rozumem neuchopitelných nebezpečí. Pravda, na rozsahu devadesáti osmi stran příběhu těch příležitostí tolik věru není, ovšem Karin Novotná je využila naprosto beze zbytku, aby převyprávěla poutavý, hrůzostrašný, drsný a ke konci nemálo krvavý příběh. Opět další Zrnko temnoty, které padlo na úrodnou půdu. A i když by se našlo několik drobných nelogičností ve vyprávění, nijak to nenaruší kýžený čtenářský zážitek tohoto žánrového bonbónku.

Jen jedna otázka je svou hlasitostí nasnadě s přihlédnutím k již zmíněné autorčině autobiografičnosti. Jestli stejně přistupovala i k ostatním členům Rebečiny rodiny, a hlavně: co na to otec Karin Novotné?

Karin Novotná: Okřídlení tvorové v bouřkových mračnech