Hranice držící obyvatelstvo „uvnitř“ padly. Válečné šílenství je za dveřmi, ale lidé propadají zcela jinému šílenství. Teď, když konečně můžou a nic je nedrží, vydávají se za bájným pokladem ukrytým na mytickém místě zvaném Akvabanka. A na cestě je i bard Velihra s jeho společníky – i když z trochu jiných důvodů.
Filip Kalčák je nováčkem na české literární scéně. A jeho fantasy debut, Noc pro chrliče, má mnoho zajímavých momentů a potenciál upoutat. Ale pěkně popořadě.
Filip stavitel
První věc, která čtenáře zaručeně zaujme, je podařená ilustrace na obálce. Mimochodem, je na ní vyobrazena jedna ze situací určující ráz celého příběhu. Následuje poměrně strohá mapa Šerostraní a vzhůru k příběhu samotnému.
Po pár přečtených stranách si všimnete několika věcí. Kalčák je důkladný a hodně sází na propracované reálie svého světa. Vysvětluje, vystavuje kulisy a dává si práci s popisem reálií a pravidel fungování. Autorův svět je v mnoha prvcích svůj, nemá potřebu vykrádat nebo kopírovat. A nabízí spoustu zajímavých nápadů a drobností, které vzbudí ve čtenáři zvědavost. Daní za to je, že chvíli trvá než se děj rozjede a vše poskládá, protože se mezitím u kormidla příběhu vystřídá několik postav.
Chvíli si možná bude čtenář zvykat na jména. Ruka českého autora je zde znatelná, protože hlavní hrdina, povoláním bard, se jmenuje Velihra a jeho přítel a druh na cestách, kouzelník, Kouzliván. I další jména mnohdy charakterizují svého nositele, až bude čtenář přemýšlet, zda to byl záměr nebo jen autorova lenost.
Velmi rychle také z knihy sloupnete pomyslnou žánrovou nálepku young adult. Noc pro chrliče je totiž dost drsná a některé pasáže vcelku nesmlouvavé. A navíc vyžaduje při čtení i trochu koncentrace.
A poslední věc, která zaujme na první dobrou, jsou poznámky pod čarou. V první chvíli mohou trochu připomínat kultovní Zeměplochu, ale většinou jsou spíše upřesňující než aby dohrávali některé humorné situace.
Šíleně mrtvá princezna
A když už tušíte co a jak, může příběh začít. Začíná se cesta barda, který ve spěchu opouští svoji bývalou hereckou společnost a nechává za sebou jen spálený hostinec. V jeho stopách kráčí kouzelník Kouzliván a k výpravě se přidá i spanilá Šestka, která má však vlastní cíl. Nechybí nájemný vrah jdoucí ve stopách prostořekého umělce.
No a úprk pokračuje, když se Velihra přimotá k vraždě korunní princezny. Z barda a jeho minidružiny jsou najednou štvanci, a tak se i oni rozhodnou v rámci snahy zmizet navždy a daleko vydat se za pokladem Akvabanky. Bohužel, tahle motivace se zrodí „za pochodu“ a v první fázi se strážemi za zády jí nejspíš příliš čtenář nebude věřit.
Děj sám je mixem detektivky, lehce mysteriózních scén, ve kterých vynikne autorům oku lahodící popisný styl, skromné porce trefného humoru a akce. Tady vše sedí a není moc co vytknout. Potěší i přehrání některých scén z očí odlišného hrdiny – ano, přesně pro to, aby čtenář zjistil, že mnoho věcí nebylo vůbec tak, jak se mohlo na první pohled zdát.
Ode všeho trochu
Noc pro chrliče je v mnoha ohledech dobrý příběh. Ne úplně klasická fantasy, která přetéká obvyklé stereotypní šablony „dračákové“ konzumní fantastiky (byť jen trochu, aby se nezvrhla v příliš intelektuální dílo). Ovšem, je zde mnoho drobností, které čtenáře budou dráždit…
Filip Kalčák postavil zajímavý svět. Jsou v něm tvorové světloplaší a tvorové temnoty. Je v něm krásné mechanické otáčecí rameno umožňující vstup do hradu pokud se zrovna otočí správným směrem. Je v něm spousta dalších nápadů a potenciálu… který je ale pouze naznačen. Druhou půlku knihy sem si často mumlal věty typu: „Sakra, tohle je dobrý.“ Přecházející následně ve zklamané: „Takovej nápad a ono ho snad už znova nevyužil!! GRR!“ A přesně to je největší slabina knihy – spooousta náznaků, se kterými se dál už nepracuje. Trochu zklamání, trochu háček na čtenáře, aby chtěli další příběhy z tohoto světa.
I samotný závěr se podařilo vcelku trefit, byť bude vyžadovat čtenářovu pozornost – nejedná se totiž o klasický závěrečný epický souboj, ve kterém drak/čaroděj/jakýkolivjinýhlavnízáporák padne mrtev.
Co mi však příliš nehrálo byla postava hlavního hrdiny. Uznávám, nejspíš jsem zhýčkaný z jiných knih, ale projev barda bych si představoval trochu jinak – více šarmu a vztahu k hudbě a umění namísto zakřiknutého s prominutím trouby, který se před krásnou ženou stydí projevit…
Za zmínku stojí také úvody jednotlivých kapitol provázené úryvky z fiktivních děl a textů, které působí humorně a odlehčují mnohdy posmutnělý děj.
Budeme se opakovat, ale Noc pro chrliče je dobře napsaný a vystavěný příběh, u kterého oceníte autorovu zručnost češtinářskou i vypravěčskou (byť ne všude). Jediné, co mu chybí, jsou další tři až čtyři díly, ve který Filip Kalčák „konečně“ uvede v život všechny ty nakousnuté nápady a zákonitosti svého světa.
Filip Kalčák: Noc pro chrliče
Vydal: Fragment, 2023
Obálka: Petr Mlejnecký
Počet stran: 320
Cena: 369 Kč
Foto: Filip Kalčák
