Kdo by věřil starým povídačkám, že? Třeba té, že když si nasadíte na hlavu korunu a prohlásíte se králem, přijde váš prokletý předchůdce a… Lidi jsou prostě nepoučitelní, a tak stačí jeden nerozumný blázen a na Sylothis se valí magická mlha, hordy nepřátelských satyrů a další katastrofy znamenající brzký zánik celé říše.
Milovníci fantasy žánru meč a magie mají poslední dobou mnoho důvodů k radosti. A jejich pozornost by měl určitě upoutat i první díl ságy Leviar s podtitulem Králova mlha. Je to totiž klasický představitel žánru, který navíc nese autorův typický rukopis. Dobrodružství, akce, kletba, magie a mocný nepřítel – to vše na vás čeká v příjemně jazykově zpracovaném balení. A navíc z dílny českého autora, Aleše Diviše.
Základem je svět
Pokud jsme mluvili o autorském rukopisu, pak je třeba se hned na počátku zmínit o základech, na kterých celý Leviar stojí, respektive bude stát. Už v Králově mlze je patrné, že Diviš má vše skvěle promyšlené a připravené. Prezentuje čtenáři velmi komplexní svět, který má své zákonitosti. Buduje k němu legendu, dává události do pohybu ve vytyčených mantinelech. Ačkoliv pozadí příběhu většinou při čtení vnímáte jen okrajově, v tomhle příběhu je na něj kladen důraz, a právě proto si uvědomíte jeho propracovanost.
Samostatnou zmínku si zaslouží magie. Existují zde totiž nejen klasičtí „uživatelé magie“, ale také řekněme divocí mágové užívající sílu Leviar dávající schopnost využívat jen určitou magickou sféru. Ty jsou však bez milosti likvidováni, protože mág bez výcviku je potenciálně nebezpečný celé společnosti. A ačkoliv Leviar nehraje v Králově mlze zásadní roli, je jasné, že na něj určitě v budoucnu ještě dojde.
Kladem je, ža autor zná a uvědomuje si přesné mantinely, tudíž je účelově nepřekračuje a nevyužívá jejich porušení když se to zrovna hodí, což činí příběh věrohodným.
Události, hýbejte se!
Druhým nosným pilířem je příběh a dobrodružství. Ano, přesně tak! Je zřejmé, že autor se orientuje na děj jako takový. Na počátku budete muset absolvovat krátké vysvětlení ohledně staré kletby zahrnující prokletou korunu a příchod zkázy v podobě magické mlhy, ale to je nezbytná daň provázející každý větší celek.
Pak už se rozjíždí kolotoč událostí, který se snaží zastavit zloděj Nydeon a jeho společníci. Společně s ním a jeho družinou budete cestovat po světě, uděláte první drobné objevy co se týká kletby a boje s ní, zažijete mnohá dobrodružství. Přitom narazíte na dvě pomyslné roviny: je zřejmé, že autor chce čtenáře bavit, snaží se, aby se téměř neustále něco dělo a „zaměstnává postavy“. Na druhou stranu je třeba ocenit, že i přes nabitost se nesnaží od samého počátku o žádné velké senzace, dějové zvraty a kotrmelce. Vše plyne přirozeně a akci vyvolávají reakce posunující děj. Snad jedinou výtkou může být, že občas si Diviš vypomůže „zásahem shůry“ když potřebuje, aby jeho hrdinové vybruslili z bezvýchodné situace.
Čtenář určitě ocení i pár autorových vlastních prvků, kterými příběh ozvláštnil. Příchod zla provází mlha (odtud název knihy), roli hrají i bílé vrány, nepřátelské síly jsou tvořeny satyry (neboli lidmi s výraznými kozími atributy) a zajímavé jsou i královské koruny, jejichž význam bude doceněn v budoucích dílech Leviaru. Nebo zbraň z materiálu, který je tak vzácný až… A podobných drobností najdete v Králově mlze více.
A ještě jeden příběh se knihou prolíná. Ten je na konci každé kapitoly, oddělený a psaný inverzním písmem. Zatím jen můžeme říct, že nabízí pohled na věci minulé a doplňuje hlavní dějovou linii, zbytek je opět v mlze.
V hlavních rolích
Na úkor propracovaného světa a orientace na příběhovou linii jsou trochu upozaděny postavy.
Autor sice pracuje s klasickými fantasy rasami, i když trpaslíci jsou poněkud maskovaní (čti přejmenovaní), a snaží se o přiblížení vizuálu hlavních hrdinů, ale z pozice čtenáře můžete narazit na několik zádrhelů. Za prvé: ústředních postav je šest, což je vcelku dost. Žádná z nich nepřebírá nijakou výraznou vůdčí roli, každý umí něco, pozornost je upřena postupně na každou z nich či několikačlennou skupinu a tím pádem se obtížně buduje hlubší vztah k jakékoliv z nich.
Za druhé: na základě toku příběhu pochopíte, co postavy dělají. Ale Diviš vás příliš nenechá nehlédnout do jejich hlavy, takže si místy nebudete jisti jejich motivací.
A za třetí: autor trochu okrádá sám sebe. Rovnou vám hrdiny rozškatulkuje na dobré a zlé. Vím, že dříve to nebyl problém, ale současná fantastika si libuje v černobílých postavách, zradách a převlékačích kabátů. Ale kdo ví, třeba se ještě dočkáme překvapení a posunu.
Krátkou zmínku ještě věnujeme stylu psaní. Dočkáte se popisů, Diviš nešetří detaily a dává ději epický ráz. Díky vyjadřování máte chvílemi pocit, že nahlížíte do starobylé kroniky, což je vzhledem k rázu příběhu i žánru příjemně atmosférické. I díky tomu může děj šlapat jako na drátkách.
První díl ságy Leviar je v mnoha ohledech podařený a stojí na propracovaných základech, což je u každého většího díla podstatné. Příběh Královy mlhy se odvíjí zajímavě, nezbytné vysvětlovací pasáže příliš neruší a najdete i pár zajímavých nápadů. Na první díl se toho uděje vcelku dost. Snad jedinou slabinou jsou postavy – nejdou příliš do hloubky, ale to je asi jedné, s čím se Aleš Diviš může v příštích dílech výrazněji posunout. Celkový dojem je veskrze kladný a těšíme se na další díl!
Aleš Diviš: Leviar – Králova mlha
Vydal: Fragment, 2022
Obálka: Kamila Flonerová
Počet stran: 320
Cena: 399 korun
