Pokud se podíváte na obálku Dračí cesty, všimnete si decentnosti jejího zpracování se zajímavým detailem záštity meče. Dále postřehnete doporučení G. R. R. Martina, ale to může být do určité míry zavádějící, protože Abraham a Martin jsou letitými přáteli, takže si vzájemně mohou doporučit ledacos. Takže vám nezbude nic jiného, než knihu vzít a začíst se do ní.
Kniha začíná jako nejedna fantasy série. V prologu se dozvídáme z úst odpadlíka, že pavoučí bohyně má zálusk uzmout celý svět. Další děj tomu však neodpovídá. Ve Vanai se schyluje k lokální válce, a hrdinové příběhu se buď snaží uniknout z města, nebo jim naopak nezbývá nic jiného, než se válečných událostí zúčastnit. Zde se střetávají osudy mladé schovanky banky Cithrin a vojáka Marcuse. Jejich cílem je propašovat z města jmění banky, aniž by to druhý zmiňovaný věděl. Naopak Siru Gederovi začíná jeho vojenská kariéra, avšak o válčení se dočetl tak akorát v knihách. Kam až ho však jeho záliba ve filozofii a touha po poznání může dovést? A jak mu pomůže v pletichaření mocných? To už si musíte přečíst sami.
Svět, o němž autor píše, má svoji historii. Existuje na rozvalinách dračí říše, která zanikla během období válek. Po původních vládcích zůstaly nerozbitné cesty z dračího jadeitu a přebudovaná města s širokými ulicemi. Říká se, že i rasy, které se pohybují po světě, stvořili draci, aby jim sloužily. O historii se toho ale mnoho neví, a její odhalování je jednou ze složek příběhu, jíž nás bude autor v průběhu série bavit. Co se týče ras (je jich celkem třináct), autor se zaměřil především na fyzickou rozdílnost, čímž vyjadřuje, jaké má ta která rasa uplatnění ve společnosti. V psychologii jsou si, až na malé nuance, podobné, což je škoda. Ale třeba i na tom autor v dalších dílech zapracuje.
Abraham si k vytvoření svého příběhu vybral obyčejné, ale zároveň výjimečné postavy. V úsecích vyprávění jejich osudů se dozvídáte o dění v jeho světě. Když si přečtete rozhovor s autorem na konci knihy, zjistíte, že se autor rozhodl napsat epickou sérii pokud možno bez násilných scén; a je tomu doopravdy tak. Když Abraham ve svém příběhu dojde k válce, vyhne se zbytečným popisům či akci a odbude ji několika odstavci. Čtenář však záhy zjišťuje, že mu to nevadí, protože autor bitvu popíše zajímavým jednáním hrdiny. Výše zmíněné platí i pro intriky, jistě dojde k několika úmrtím, ale nejde o žádná jatka. A tak nás autor baví jinými prostředky, nachází cesty pro hrdiny, které jsou nevšední, hodně se zabývá politikařením a ještě víc bankéřstvím. Je to neotřelé, je to původní a kupodivu i zábavné.
Co však bude dál? Skutečně se autorovi podaří zpracovat další díly bez akčních scén? Sakra, vždyť na bitvách a krvavých událostech je epická fantasy založena, a když se hroutí svět, tak létají třísky. No ne? Série Mince a dýka je plánována jako pentalogie, tak uvidíme. Pokud ale bude Abraham pokračovat v nastaveném stylu, bude to jen dobře. Dračí cesta je totiž výjimečný počin, který si zaslouží pozornost především zkušeného čtenáře hledajícího originalitu. Ano, tady začíná série zasluhující si vaši pozornost.
Daniel Abraham: Dračí cesta
Vydal: Laser-books, 2015
Obálka: Hachette Book Group, Inc.
Překlad: Daniela Orlando
Počet stran: 452
Cena: 389 Kč
Hodnocení: 85 %
Ehm. Recenze je to jistě dobrá. Ale přece jen by nebylo špatné tam uvést, že už je to rok staré a že existuje další díl. (A ideálně jestli se ho autor také chystá hodnotit)
No nevim, ta recenze se mi zdá trochu podivná. Celou dobu se tváří, že kniha je nemastná, neslaná snad spíše pro mladší čtenáře, ale údajně zasluhuje naši pozornost. Nuž z tohoto textu mi není moc jasné proč 🙁
Specifikem této knihy je důraz na postavy a jejich příběhy a propracovanost jejich motivů a konání. Zato ta fantastická stránka je v té první knize v pozadí, klidně by se to dalo bez větších problémů adaptovat pro historickou Evropu a furt to bude fungovat. Proto kniha vlastně působí docela nenápadně, ale přesto je velmi kvalitní, nicméně mě třeba absence té fantasy trochu vadila, každého věc.