Diplomacie. Křehké umění balancovat na hraně. Jenže když náhoda postaví do rolí diplomatů lidskou ženu a mimozemské monstrum až příliš podobné „hrdinovi“ populárního hororového filmu, může být cesta k porozumění a překonání vzájemných bariér ještě mnohem trnitější.
Je s podivem, že série o Kchratovi se dostala v knižní podobě ke čtenářům až v roce 2024. Již v době předcovidové totiž bylo vydání na spadnutí a Marie Domská byla nejzářivější hvězdou Ceny Karla Čapka a Ikcherat (neboli Kchrat) se vyhříval na výsluní popularity, i když spíše jen v určitém segmentu povídkymilovných čtenářů. I proto nelze než s povděkem kvitovat, že se téhle rozlehlé série ujal Host a dal prvnímu dílu s názvem Nejasné hranice šanci.
Dva proti světům (a předsudkům)
Nejasné hranice jsou čistokrevnou sci-fi nebo space operou, jak je libo. Ale nečekejte žádnou rozmáchlost – jedná se v podstatě o komorní drama pro dvě hlavní postavy, které se snaží ovlivnit svět kolem a okolí naopak tlačí na ně. Hodně se pracuje s pocity, celá kniha je zaměřena především „dovnitř“ – do emocí, přemýšlení. Není to lehké konzumní čtení, pokud nemáte chuť zamyslet se nad textem, pak budete zřejmě zklamáni utahaností děje.
Vše stojí na jednoduché premise: po havárii lidské kosmické lodi na okraji je řadová navigátorka Erin zachráněna vojákem šatchranské říše, Kchratem. Je nucena žít spolu s nově objeveným mimozemským druhem, se kterým doposud lidstvo nebylo v kontaktu – obě civilizace spolu dokáží hovořit, ale šatchrané jsou na mnohem vyšší technologické úrovni.
Název knihy, Nejasné hranice, je v tomto případě naprosto trefný. Postupně s tím, jak se příběh odvíjí, se dostáváte pod kůži Erin i Kchratovi, vnímáte, jak ony zmiňované hranice, předsudky a nedůvěra pomalu, pozvolna mizí, jak mezi nimi vzniká spíše pouto než vztah. Každý z nich nese svou vinu, své selhání, své břímě. Možná proto jsou schopni se pochopit a hledat společnou řeč.
Uvnitř a navenek
Jenže mimo vztah dvou hlavních postav narážíme na hranice diplomacie. Kchrat je geneticky vyšlechtěný voják, účelový, smrtící, zatímco Erin obyčejná navigátorka. Oba mají tušení, co je diplomacie, ale praktické zkušenosti žádné. Navíc Kchrat není kvůli svému vzhledu připomínajícímu monstrum z filmu (představte si, jak bychom asi koukali na tvora podobného Vetřelci kdyby přišel coby diplomat) přijat lidmi nikterak vřele a už jen předsudky jsou pro mnohé neřešitelným problémem. Erin se ho sice snaží – místy až hystericky – bránit, ale i ona má dost vlastních problémů.
Co říct a neříct? Jaké požadavky si s ohledem na cíle obou ras klást a co už je přes čáru? Je pobyt u druhé rasy dobrovolný, nebo už je to klec? Kniha klade mnoho otázek, ale výstup z nich je především tlak a protitlak, protože každý z diplomatů má své zadání co chce která strana z kontaktu získat, a toto zadání se nutně nemusí slučovat s jejich osobním přesvědčením. Faktor nedůvěry, strachu z neznámého, ale i omezená znalost konvencí jednotlivých stran…
Odlišné pohledy
Marie Domská tuhle mezidruhovou partii sehrála opravdu působivě. Pravda, Erin občas svým přístupem „já jsem oběť“ a fňukáním umí lézt na nervy, ale to jsou jen drobné vady na kráse, které vyznění příběhu nikterak nesnižují. Při čtení si několikrát řeknete, že takhle by to klidně mohlo být – žádné idealizování, ale opravdu nelítostné zacházení, kterého se hostům občas dostane a jasně vymezená očekávání, která na sebe s hlasitým třesknutím narazí, i když se snaží obě rasy hledat nějaký průnik.
V tomto ohledu je třeba pochválit i nelineární vyprávění, takže mnoho motivů a dílčích zápletek je odhalováno postupně, aby se nakonec celý obraz poskládal a vše do sebe zapadlo. Postupně se podíváte očima obou protagonistů na obě civilizace, a díky tomu dokážete lépe pochopit postavení obou hlavních protagonistů jak u „své“ rasy, tak i u „té druhé“, ale především pohled na sebe samé a sebe navzájem.
A přesně to je tím, o co v Nejasných hranicích jde především.
Marie Domská: Nejasné hranice (Kchrat I.)
Vydal: Host, 2024
Obálka: Kamila Severová
Počet stran: 456
Cena: 469 Kč