Počítačové hry ve virtuální realitě jsou skvělá zábava. Tedy alespoň do chvíle, než v jedné takové oddechové bojovce uvíznete bez možnosti vrátit se do reálného světa. A tak nezbývá než pěkně level po levelu vylepšovat svoji postavu a jít za poslední teoretickou šancí jak se dostat ze spárů zákeřné hry.
Pavel Korněv je pro českého čtenáře známým jménem. Jeho série Příhraničí je ovšem urban fantastika říznutá sci-fi a navrch plná akce, vodky a zamotaných konspirací, zatímco Mrtvý lotr, první díl série Pouť mrtvého, je z úplně jiného těsta. Jedná se totiž o v současnosti velmi oblíbený literární žánr – LitRPG!
Když to má úspěch…
Fantom Print se LitRPG nebojí, ba naopak! Na základě komerčního úspěchu předchozích sérií Cesta šamana i Obránce perimetru se rozhodl naservírovat českým čtenářům novou LitRPG sérii – Pouť mrtvého. Korněv stylizuje svoji knihu do žánru fantasy, ale rozhodl se vydat trochu jinou cestou než konkurenční ságy doposud vydané v našich luzích a hájích. Cesta šamana byla klasickou heroickou fantasy, hlavní hrdina byl mladý, tudíž mnohdy naivní, šaman. To série Hraju, abych žil z Fragmentu je Pouti mrtvého tematicky o něco blíže – hlavním hrdinou je herní postava nekromanta, byť také stojící na světlé straně, což má k nemrtvým opravdu blízko. Jen dodejme, že série Obránce perimetru se pohybuje na pomezí space opery a military sci-fi, ať máme výčet všech doposud vydaných počeštěných LitRPGéček kompletní.
Hlavním hrdinou Mrtvého lotra je… Ehm, tadá: mrtvý lotr. Pokud přemýšlíte, co se vám teď snažím říct, pak vězte, že lotr je ekvivalentem anglického rogue, což je v RPG hrách poměrně oblíbené povolání. Jeho specializací je ukrývat se ve stínech a nečekaně udeřit. To se ovšem dost tluče s mrtvým, nebo v tomto případě spíše nemrtvým, který je na počátku své cesty tlustý, nemotorný a ublíží mu i obyčejné virtuální sluneční světlo; protože rychlost a obratnost je pro povolání lotra to, oč tu běží. Mrtvý lotr je kombinací obou těchto specifik, která se ovšem netváří příliš použitelně.
A ještě krátké opakování, protože mnozí z vás zatím doposud neměli s žánrem LitRPG co dočinění. Pokud máte rád počítačová RPGčka, zejména ta onlinová (jako příklad uvedeme Warcraft, ale jsou i tuny jiných), pak je tento žánr ve své podstatě literárním přepisem dění na herní obrazovce. A druhá část názvu, zkratka RPG, je známou zkratkou pro Role Playing Games, tedy hry, ve kterých si vyberete či rovnou vytvoříte hrdinu se vzhledem, rasou a povoláním dle vašeho gusta a následně ho vylepšujete, sbíráte výbavu, můžete se stát členy různých společenství (guild) a především hrabete zkušenosti (expy) a vaše postava se tím vylepšuje (leveluje). Kromě toho vidíte u každé postavy různé statistiky, podobně jako u předmětů. Pokud vám nejsou tyhle pojmy a styl zábavy cizí, pak vám zaručujeme, že LitRPG vás bude bavit. A pokud máte rádi „jen“ akční fantasy a jste ochotni vyzkoušet něco nového, pak tento žánr nabízí skvělé příběhy v nejlepším duchu fantastiky s trochou té „herní výplně“.
Digitální vězení
A hurá zpět k Mrtvému lotrovi. Korněv na počátku knihy krátce rozehraje situaci, když čtenáři představí hlavního hrdinu Jana. Ten momentálně sedí v domácím vězení a čeká na soud. Jeho zaměstnavatel ho totiž zapletl do nelegálních finančních toků – a pro ukrácení dlouhé chvíle si opět po nějaké době odskočí Jan (na doporučení svého právníka!) zahrát online RPGčko Věže moci.
Janovo herní alter-ego se jmenuje John Stín a je povoláním lotr. Je na nízkém levelu, a tak ho nabídka zdánlivě jednoduchého questu za slušnou odměnu zaujme. Zabít nemrtvého střežícího truhlu není pro lotra žádný velký problém; ale jak se ukáže, v každé příliš jednoduché věci tkví pořádný háček. V jeskyni se totiž objeví „posel“ s pozdravy od muže, který Jana v reálu dostal jednou nohou do kriminálu – a bez skrupulí nebohého lotra sejme.
To by samo o sobě nebylo nic strašného, vždyť zabité postavy se poměrně rychle znovuzrodí, jenže John se vrátí do hry… poněkud netradičně. Za prvé: v reálu upadne Jan do komatu, za druhé: ve hře se objeví v těle nemrtvého. Jak se ukáže, využil neznámý hacker nedodělaný modul pro duální charaktery, a tak se z Jana stane nemrtvý zloděj. Celý průšvih spočívá v tom, že systém nebere Janovu postavu jako hráče, ale jako NPC, neboli postavu ovládanou přímo hrou, takže není možné se spojit s adminem ani se ze hry odhlásit. Jan je doslova a do písmene proti své vůli vtažen do hry.
Poměrně rychle po incidentu se John dozví o svitku umožňující vrátit (ne)mrtvé k životu, který jako jediný může jeho problém vyřešit. Ačkoliv získat tento předmět je téměř nereálné, upne se Jan ke své jediné šanci a jde si za ní.
První nemotorné krůčky
Jak tomu u podobných typů knih bývá, začíná hlavní hrdina svoji pouť jako absolutní outsider. Oproti konkurenci se děj Mrtvého lotra ubírá trochu jinou cestou. Autor totiž dal svému charakteru do vínku fakt, že je NPC; veškerá další NPC, tedy postavy ovládané hrou se k němu chovají neutrálně. Tam, kde by na hráče rovnou a bez milosti zaútočili, může John beztrestně projít, což vede k zajímavým řešením a mnohdy i úsměvným situacím. Hráči naopak po spatření nemrtvého téměř okamžitě útočí, proto se hlavní hrdina musí všemožně maskovat a skrývat svoji tvář.
Postupem času se podíváme do různých prostředí: od klasických jeskyní a podzemích prostor plných monster přes les, obležené město, řeku… A podobně se přistupuje i k nepřátelům. Korněv se zkrátka snaží být variabilní a čtenář se díky tomu nenudí. K tomu přidejte pár zajímavých a invenčních nápadů; zejména systém znovuzrození po zabití má svoje kouzlo a dají se s ním podnikat doslova psí kusy.
Úhlavní nepřítel se objevuje, respektive John si ho svým chováním „vytvoří“, poměrně brzo, a tak má náš nemrtvý o pár posmrtných vrásek navíc.
Propracovaný je i systém vývoje postavy. Level za levelem se ústřední nemrtvák mění z neohrabaného otloukánka v mašinu na zabíjení. Korněv prezentuje zajímavý strom dovedností a možnosti různých bonusů, schopností a vychytávek, které postupně hrdina získává. Právě vývoj postavy působí ze všech zatím nabízených titulů asi nejkomplexněji, přičemž největší důraz je kladen na práci se zbraní obecně a na možnost naučení se specifických technik boje.
Zaměření na postavu je sice fajn, ale na druhou stranu se zase nedozvíte nic moc o herním světě jako takovém. Předem nejsou definovány žádné herní mechanismy a pomyslné mantinely toho, co postava může, a tak, kromě toho, že nevíte co čekat, máte občas pocit, že…
Pomoc! Pomoc!
… autor vodí svého hrdinu za ručičku až moc nápadně. Jasně, není sám, kdo svému charakteru nechává čouhat kliku ze sedacích partií (mnohdy opravdu přepálené, vždyť John sází jeden kritický úder za druhým!), ale občas je to opravdu okaté.
I různé dovednosti a bonusy jsou napasovány tak, aby hrály našemu nemrtvákovi do karet. Ale na druhou stranu: příběh se odvíjí logicky a autor nepoužívá žádné násilné zvraty, jen prostě občas pošťouchne věci směrem, kterým se to zrovna hodí.
Překvapivě poměrně málo řeší John ve hře dění v reálném světě. Člověk by si řekl, že v dané situaci bude myslet na „reál“ mnohem častěji a intenzivněji, víc se vztekat a zkoušet všechno možné i nemožné, a ne že se odevzdaně smíří s osudem a vyrazí na svoji mission impossible. Jenže to už je spíše hledání kosmetických vad, nikoliv opravdový problém.
A jedno překvapení na závěr: oproti konkurenci nevyužil Korněv cliffhangeru. Mrtvý lotr nekončí bombasticky, nebudete sedět „s otevřenou hubou“; ale cesta, nebo chcete-li Pouť nemrtvého, je teprve na počátku a možností jejího dalšího směřování se stále nabízí obrovské množství.
Mrtvý lotr je zkrátka LitRPG, zábavná četba doslova nadupaná akcí a nápaditými herními mechanismy připomínající (zcela záměrně) populární multiplayerové online RPG hry. Korněv si však našel svoji cestu – ať už formou atypické hlavní postavy nebo jejím využitím a některými aspekty. Pokud u téhle knihy něco nehrozí, pak je to zaručeně nuda. Autor totiž sází na variabilitu a svižnou akci.
Vstaňte chvíli od počítačů a zahrajte si trochu jinak – uvidíte, že vás LitRPG chytne.
Pavel Korněv: Mrtvý lotr (Pouť mrtvého 1)
Vydal: Fantom Print, 2020
Překlad: Kateřina Niklová
Obálka: Vladimir Manyukhin
Počet stran: 288
Cena: 299 Kč
