Říká se, že pravá láska přetrvá věky. Ale co čtyři stovky let – zvládne mladý zamilovaný pár i takovýhle časový odstup? Inu, možná, když jim požehná sám Perun, císař Rudolf II. na ně nevypustí své lvy a magistr Kelly k tomu namíchá nějaký zázračný lektvar, možná se to podaří.
Nejspíš se divíte proč by měla láska přežít zrovna čtyři století? Odpověď najdete v knize Lvářka Terezy Janišové. A abychom věci zamotali ještě o trochu víc, prozradíme, že svoji roli hraje v příběhu cestování časem. Pořád z toho nejste moudří?
Láska z ohně zrozená
Dobře, konec tajnůstkaření, je čas vše pěkně rozplést. Lvářka je knihou primárně pro mladší věkovou kategorii. Troufnu si říct, že tématem cílí spíše na dívky – je to o lásce, dvou mladých zamilovaných… Ale rozhodně bych tuhle knihu nechtěl házet do nějakých škatulek, je totiž napsána s vkusem a lehkostí, takže i odrostlejší čtenáři (a především čtenářky) si v ní báječně počtou. Ostatně, když kniha zabavila i starého cynika a milovníka akční fantastiky jakým je nade vší pochybnost recenzent, něco na ní musí být.
Kniha začíná ve dvou časových rovinách.
ONA – Vavřínka Pylíková, žije v Praze v době vlády Rudolfa II., magistra Kellyho a Rabiho Löwa. Je služkou v dobré rodině a krom toho se vyzná v bylinkách. A právě to se jí stane osudným – od bylinek není daleko k čarodějnictví a od čarodějnictví na hranici.
ON – Josef Serafin, architekt s vystudovanou prestižní školou v Holandsku, žije v Praze v současnosti. Architektura ho slušně uživí a je svobodný a v plné síle mládí.
Hned jak se potkají, přeskočí mezi nimi jiskra. Co jiskra, rovnou plamen – a to doslova! Josef totiž vytáhne jedné magické noci na Petříně Vavřínku z plamene, který je mostem mezi dobou nebohé dívky téměř upálené za čarodějnictví a současností. Láska na první pohled to však rozhodně není, Josef je totiž v podroušeném stavu, a má pocit, že vše byl jen hloupý sen.
Když dva se rádi mají
Příběh lásky se tedy začíná odvíjet v současné Praze. Nejprve však musí dojít k „adoptování“ Vavřínky postarším lékárníkem (ve vší počestnosti, samozřejmě!) a očekávanému setkání obou hlavních protagonistů. Tím máme za sebou v podstatě dva největší zádrhele celé knihy co se týče logiky a uvěřitelnosti.
Následný vývoj příběhu je sice předvídatelný, ale dobře odvyprávěný. Vavřínka se na novou dobu adaptuje neuvěřitelně skvěle – ničemu se moc nediví, pivo jí chutná a nechá se Josefem zasvětit do tajů současné filmové produkce. Tok děje je pozvolný, dva mladí se poznávají a oťukávají, proběhne pár schůzek… Znáte to sami Celé ty námluvy vyznívají tak nějak mile, ale nikoliv přeslazeně nebo červenoknihovnovitě. Josef místy působí jako zabržděný trouba – přece jen, dnešní doba už je mnohdy o něčem jiném než vodění se za ruku jak tomu bylo běžné za dob Vavřínky. Text kromě nevtíravé romantiky obsahuje navíc i oživení v podobě popkulturních odkazů nebo SMS komunikace s Josefovým machistickým kamarádem, což přispívá čtivosti a uvěřitelnosti.
A na pozadí vyprávění vystrkuje růžky skrytá zbraň Terezy Janišové: Praha. Je vidět, že autorka má k městu vztah, že se vyzná v jeho křivolakých uličkách i širokých bulvárech; umí prodat kouzlo malebných zákoutí a nechává hrdiny toulat se a procházet známými i těmi méně okoukanými místy.
Časy se mění
Jestliže první část je trochu unylejší, pak druhá má pořádné grády. Vavřínka se totiž shodou okolností vrátí do své doby a Josef bloudí jak tělo bez duše a teskní po ní. Je bohužel dost pasivní a na pověry a kouzla nevěří, takže radši bude bulet v koutě než risknout průchod plamenem za svojí milovanou.
Vavřínka se vrací do minulosti s cejchem čarodějnice, ale rychle získává ochránce v magistru Kellym a dostane se až ke dvoru Rudolfa II. A když se Josef konečně rozhoupe, má už jeho milá jiný život – stará se o císařovy lvy a švarný Kelly pro ni chystá prsten. Dokážou k sobě mladí milenci najít opět cestu nebo dřív Vavřínka opět skončí na hranici?
Nebudeme si lhát – děj je vcelku předvídatelný a happyend se dostaví. Ale opět je třeba zmínit, že Lvářka je čtivá a zábavná. Janišová totiž do děje zakomponovala známé historické postavy, a přesto, že je interpretuje spíše volněji než s důrazem na historickou přesnost, budete s chutí objevovat a pátrat v hlavách po znalostech z dějepisu.
Kromě toho i Praha historická dostává v rukách autorky nádech tajemna a poetiky, doslova ožívá před očima dobře napsanými postavami. Lvářka má v sobě trochu mysticismu a atmosféry, které dávají celému ději pocit něčeho známého a dovolí čtenáři si strasti a slasti mladé lásky náležitě vychutnat.
A když už jsme u toho kouzla, je třeba zmínit i zdařilé ilustrace Barbory Kyškové, které příběh dokreslují a podtrhují jeho vyznění.
Marná sláva, Lvářka je ze všeho nejvíce románem pro dospívající dívky. Ale má své kouzlo a dokáže zabavit i odrostlejší čtenáře obou pohlaví. Navíc v ní je nádherně popsaná Praha včetně některých historických osobností a mýtů a milovníky fantastiky potěší zápletka postavená na dvou časových rovinách. Vyprávění je živé a vtáhne vás do děje.
Tereza Janišová: Lvářka
Vydal: Lirego, 2019
Obálka: Barbora Kyšková
Počet stran: 256
Cena: 349 Kč
