Žánr LitRPG se v Čechách pomalu, ale jistě zabydluje a získává silnou čtenářskou základnu. Kód Mýtina je odpovědí na zahraniční překladová LitRPGčka a přináší nejen české reálie, ale v několika aspektech také svěží vítr do tohoto žánru.
Na úplném počátku si připomeňme, co že to vlastně je to LitRPG. Představte si, že koukáte přes rameno hráči hrajícímu počítačovou hru. Nemáte možnost volby, co váš hrdina udělá (od toho jsou tu gamebooky!), ale můžete nahlédnout do jeho statistik, zabíjet monstra a sbírat z nich vypadlou kořist, plníte úkoly, postupujete na vyšší levely… Prostě počítačové gamesení kompletně přenesené do textové podoby.
Poprvé – a sakra dobře
Kód Mýtina, respektive jeho první část s podtitulem Zpátky ve hře se honosí tím, že bude první vydanou LitRPG českého autora. Ačkoliv jsem z LitRPG přečetl dost věcí, určitě to nebylo vše. Ale o jiném masově vydávaném českém LitRPGčku vážně nevím, takže tohle prvenství rozhodně zpochybňovat nehodlám, ba naopak. A i kdyby – Fantasy Planet vždy ráda podpoří zajímavý český projekt.
A vy můžete Kód Mýtina podpořit také, protože své vydání financuje prostřednictvím platformy Hithit.
Jen pro pořádek dodáme, že v plánu jsou dva díly a že pro Vojtěcha „Artemiana“ Hlavenku, kterého můžete znát z herní skupiny Strangers and Dragons streamující svá dobrodružství, není Zpátky ve hře prvotinou. Tou byli Vazači zhouby, a ukázalo se, že Hlavenka rozhodně má čtenářům co nabídnout a umí napsat i kvalitně odvyprávět zajímavý příběh.
Vzhůru do hry
V následujících řádcích si dovolím zejména porovnávat Kód Mýtina s překladovými LitRPG, abych ukázal jakou cestou se autor vydal. Zahraniční překladovky většinou vycházejí z toho, že hlavní hrdina kdesi v reálu, kde má nějaký „problém“, vleze do mašiny na virtuální realitu a ponoří se do hry. Hlavenka na tuto kartu vsadil jen částečně. Hra samotná se totiž odehrává na lidmi nezmapovaném území v postapokalyptických Čechách (jmenovitě v Krušných horách) a hráč dostane sice něco jako přístroj pro virtuální realitu, ale ten částečně pracuje i s reálným prostředím. Legenda celého území i pojetí s omezeným počtem „životů“ je zajímavý nápad, který ještě určitě přijde na přetřes. Jen pro srovnání – u „konkurence“ po smrti ztratí hráč čas na reinkarnaci a nějaké zkušenosti, ale limitovaný počet životů nemá.
Většina překladových LitRPGček je o tom, kterak člověk, který toho o dané hře ví minimum, vleze do virtuálu a po většinu děje má kliku jako kdyby snědl nůši čtyřlistků – je ve správný čas na správném místě, najde ty nejvzácnější předměty nebo chyby v systému… Jenže Hlavenkův hrdina jde na věci jinak – vrací se do hry, kterou zná jako vlastní boty, a tím pádem nemusí spoléhat na štěstí. Zná totiž kdejakou cestičku, tajnou skrýš a zdroj zkušeností, takže vylevelovat se mu nebude trvat příliš dlouho. Jeho cílem je poražení tajemného Faraona, za které admini v rámci kampaně přislíbili splnit jedno jakékoliv přání – a to je vzhledem k Michaelově minulosti ve hře neodolatelné lákadlo. Netypické rozložení atributů u Michaelovy postavy jménem Heslák tak není výsledkem nehorázného štěstí, ale letitých zkušeností a strategie. Uvěřitelná eliminace prvku náhody je něčím, za co si zaslouží autor pomyslné poplácání po rameni, protože je bolestí většiny podobných knih.
Je fajn, když to funguje
Seting herní části příběhu odpovídá středověku – magie, luky, meče… Ale kulisy jsou poněkud netradiční, takže v začátečnických lokacích budete bojovat s přerostlými mšicemi, housenkami… Zkrátka, Hlavenka se nesnaží být originální za každou cenu, ale zároveň nekopíruje.
Další věc je prolínání reálného světa s „virtuálem“. I tady se (záměrně bez konkrétnějších detailů) zadařilo, i když čtenář dostane velké množství otázek a odpovědi povětšinou teprve čekají. Hlavní hrdina má ovšem o motivaci postaráno a kniha má i několik silných momentů, protože autor jde co se charakteru hlavního hrdiny týká nebývale do hloubky a nestaví do centra příběhu jen přechytralou mašinu na rubání nepřátel.
Kromě ústředního hrdiny doplní minipartu ještě tři další zajímavé charaktery, které však zůstávají povětšinou zahaleny tajemstvím. Jak už tomu bývá, je interkace mezi nimi kousavá a jiskří, ale když jde do tuhého, umí všichni táhnout za jeden provaz (možná až moc dobře).
Kód Mýtina si ve slušné řádce překladových LitRPG dokázal najít svoji vlastní cestičku a první díl je mimořádně chutná návnada. Pokud jsme navnadili i vás, nebojte se podpořit vydání knihy na Hithitu. A nebo si počkejte, až kniha vyjde ve Fragmentu, ale to už bude bez bonusů.
