I letmá představa toho, jak by svět mohl vypadat po zničující nukleární válce, je sama o sobě více než mrazivá. Obzvláště v dobách, kdy mezi světovými mocnostmi vládne eufemisticky řečeno jisté tíživé napětí. Zde se dere do popředí úvaha, jestli přežít něco takového je vůbec možné brát jako výhru. Každopádně by platilo, že nejcennějšími přeživšími by se bezesporu stali technicky vzdělaní a zkušení lidé.
Jedním z nich byl právě Adalbert Kaprál zvaný Cappy, který pracoval jako ‚Mozek‘ při obnově chodu jaderné elektrárny Temelín. Ta samozřejmě byla i strategickým cílem nepřátelských vojsk. Zde i příběh novely Jiřího Sivoka s názvem Líp už bylo začíná. Po částečně úspěšném útoku ruské armády na elektrárnu byl Cappy zajat a helikoptérou transportován dále na východ. Vojenský stroj byl ovšem sestřelen spojeneckými vojsky. Havárii přežil pouze Cappy, který pobral z vojenské výstroje a zásob jen to nejnutnější, včetně teplé armádní bundy, kterou už stejně mrtvý voják nepotřeboval. Rozhodl se, že nejrozumnější bude dostat se do Českých Budějovic, kde sídlilo velení spojenců.
Krátce poté v mrtvé krajině nikoho narazil na skupinku tří lidí – postaršího muže, jehož okamžitě ověnčí přezdívkou Mušketýr a jeho dvou dospívajících dětí Vládi a Lindy. I přes prvotní nedůvěru pokračuje čtveřice v další cestě spolu. Vlivem nešťastné události je Cappy nucen za oba mladé lidi převzít zodpovědnost. Cesta ovšem skýtá největší nebezpečí v místě kolem Hluboké nad Vltavou, kterou si zvolila za své útočiště samozvaná domobrana pod vedením bývalého narkobarona Hartla. Jak to asi dopadne napovídá už samotný titul knihy.
Jiří Sivok ve své novele Líp už bylo vydané u Golden Dog v edici Zrnka temnoty (svazek 6) v rámci možností zachytil pochmurně realistickou podobu světa nějakých dvanáct let po ‚Velké chybě‘, jak sám pojmenoval jaderný konflikt. Autorem vykreslený svět postrádá většinu jakýchkoliv sytých barev. Svět se topí ve všeobjímající šedi smrti a jedinou výraznou barvou zde je rudá barva krve. Násilí a všudypřítomný boj o život jsou jeho neodmyslitelnou součástí. Ani zdaleka se nikde neleskne alespoň malá nadějná vyhlídka na lepší zítřky.
Autor všeobecně rád používá k dokreslování detailů všech svých děl popkulturních odkazů. Proto se ani tento text nijak zvlášť nevymyká ze Sivokova charakteristického psaného projevu. Pozorného čtenáře opět potěší narážky na kultovní díla, ovšem zde šel autor ještě dál a nechal se unést o dost více než by bylo příběhu prospěšné užíváním terminologie ze série Duna. I když hlavní důvod by se nejspíš dal hledat pod vlivem nového filmového zpracování. Toto hluboké prolnutí působí na text spíše rušivě než aby jej oživovalo. Autor si mohl dát trochu víc práce a přijít s originálnější terminologií, aby nepůsobila tolik tendenčně. Každopádně se jedná o velmi silný a kvalitní příběh, který bude čtenáře náležitě drtit svou beznadějnou bezútěšností od samotného začátku až po velmi hořký konec.
Jiří Sivok: Líp už bylo
Vydal: Golden Dog, 2022
Edice: Zrnka temnoty (svazek 6)
Obálka a sazba: Michal Březina
Počet stran: 132
Cena: 179 Kč
