Lhář Loki: Lhát se nevyplácí! Ale jsou i výjimky.

Znáte Lokiho? Jasně, nejspíš se vám poměrně rychle vybaví ten slizák z filmových Avengers, takže tušíte, o koho jde. To Loki Jakuba Ćwieka je jiná třída. Charisma má na rozdávání i přesto, že je blonďák, umí na sebe vzít téměř jakoukoliv podobu a je mistrem klamu a iluzí. Hraje si zásadně na vlastním písečku a jeho oblíbeným zlozvykem je žvýkání párátek. Tenhle chlapík se volně pohybuje mezi lidmi a žádný žertík pro něj není dost krutý. Jo, a ani tváří v tvář apokalypse nepanikaří!

Z pekla do nebe

Původně byl Loki jako nebezpečné zvíře – pevně připoután a pěkně pod dohledem. Na počátku (tedy tom chronologickém) příběhu stojí scéna, ve které andělé vtrhnou do Valhally a v krvavé řeži osvobodí Lokiho ze zajetí, přičemž zemře jeho manželka. Obě dvě události jsou důležité pro další vývoj, protože se táhnou celým omnibusem; zároveň celá situace slouží jako první ochutnávka Ćwiekových zajímavých nápadů.

Moment. Říkal tu někdo omnibus? Ano, přesně tak! Lhář Loki je totiž souborným vydáním hned čtyř knih s titulem Lhář. Skalní fandové možná mohou namítat, že chybí Lhář 2,5 – Machinomania, ale i tak má tahle kniha úctyhodných 760 stran, a navíc obsahuje dosud nevydanou povídku Pravda mezi oči, takže i oni skalní fandové mají důvod k radosti.

Když se ponoříte do čtení, zjistíte, že první dvě knihy jsou soborem tu kratších, tu delších povídek, zatímco zbylé dvě jsou jedním příběhem rozděleným do dvou částí. Na druhou stranu to však má Ćwiek vcelku promyšlené a provázané, protože postavy z povídek se často vrací i v následujících knihách, a kompletní vydání díky tomu poskytuje mnohem intenzivnější čtenářský zážitek. Nemusíte čekat na vydání dalších dílů, vše máte pěkně v jednom knižním špalku.

Ve jménu dobra

Když vás někdo po stovkách let vytáhne z „péče“ přerostlého hada a ze želez, slíbíte mu třeba modré z nebe. Loki není výjimkou, a tak když mu andělé nabídnou svobodu výměnou za službu jejich věcí, je ano jedinou myslitelnou odpovědí. A tak se chlapík s párátkem v koutku dostává do současnosti a jeho pouť světem začíná.

Loki má vlastní plány, vlastní hlavu a vlastní metody. Na světě má od okřídlenců za úkol obracet lidi na víru, protože nebe zaznamenává silný deficit v přísunu duší věřících. Na oko je Loki hodný chlapec a dosahuje výsledků… Jenže hlavní otázkou zůstává jak. Kupříkladu zachránit sebevraha tím, že ho prostě zavraždíte, asi není úplně tím, co měli andělé na mysli. Navíc si za své služby a drobné laskavosti nad rámec svých povinností nechává platit pery z nebeských perutí, což je poměrně tvrdá nebeská měna.

První kniha by se dala označit za demo – ukázku toho, co na vás čeká později. Povídky jsou spíše kratší; každá má odlišný námět a Ćwiek v ní servíruje nějaký svěží nápad. Možná právě ona stručnost může být problém, protože čtenář má pocit, že se dalo jít v mnoha věcech mnohem víc do hloubky. Texty zkrátka stojí na pointě, což může být pro mnohé čtenáře málo.

Loki ukazuje, že mu nejsou cizí střelné zbraně a že z něj kladný hrdina zkrátka nikdy nebude. Hláškuje, fabuluje – prostě je hrdinou, na kterém se dá stavět a který se rychle dostane čtenáři pod kůži, ale během čtení budete mít nejspíš pocit, že „tomu něco chybí“.

A zde skvěle funguje kouzlo omnibusu. Druhá obsažená kniha totiž zaplní slušnou část mezer a nedodělků! Povídky nabírají na hloubce a mnohdy i bizarnosti; autor však nevymýšlí žádné překombinované nesmysly, spíše pracuje s nadsázkou a staví svého hrdinu do mnoha úsměvných situací. Loki navíc nově dostává k ruce parťáky, díky čemuž jsou příběhy konečně pořádná jízda. Slovní přestřelky vyprávění okoření a výrazně oživí. Navíc je vytvořen příjemný kontrast k Lokimu, jeho souputníci mají volné ruce, jen občas musí sehrát roli vtipných parťáků, kteří přihrávají ústřední postavě na smeče, nebo spíše na skeče. A mimo jiné také najde sympatický arcipadouch novou lásku a pocítí kouzlo Vánoc i plyšového medvěda.

Body do plusu sbírá autor i ucelenějším pojetím celé druhé knihy. Byť stále neopouští formu povídek, je mezi nimi návaznost tvořící s přimhouřeným okem celistvý příběh, nebo alespoň sledující stanovenou linii událostí. Navíc se objevuje i provázanost s první knihou.

Malé božské panoptikum

Významnou roli hrají ve Lháři Lokim bohové. Ćwiek se nebojí sáhnout do panteonů všemožných kultur, a tak se hodí mít alespoň základní přehled nebo Google při ruce. Někdy je totiž dobré vědět kdo komu co povedl nebo proč jsou dané postavy ve sporu/spojenci. O tom, že Loki sám je v tomto případě adoptovaným Ódinovým synem nemluvě; tím pádem má i on často ke sporům mezi nebem, zemí a peklem co říct.

Tím se dostáváme k druhé polovině omnibusu. Ucelený příběh bude pro mnoho čtenářů po předchozích povídkách výrazná změna. Děj může působit utahaně, protože přepnout z kratších úderných vypointovaných příběhů nebude pro mnoho čtenářů zase tak snadné.

Příběh sám vypráví o apokalypse, byť mnohdy v humorném duchu. A Loki nedostane naložen žádný menší úkol než jí zabránit. K tomu stačí drobnost: zmocnit se Antikrista. Že v tom bude háček asi nemusíme zmiňovat.

Ćwiek buduje příběh pomalu, rozvážněji. Namísto tahu na branku štěpí dění na více linií, což může místy evokovat povídkový charakter předchozích knih, ale pokud má celý děj držet pohromadě, je odlišný systém práce s příběhem nezbytný. Navíc občas můžete mít pocit, že se autor snaží jít zbytečně moc do šířky, že některé události mají za úkol být především zábavné než účelné… Zkrátka, pokud začnete srovnávat nesrovnatelné, nemůže to skončit dobře.

Pokud se Ćwiek něčeho nebojí, je to svérázný humor. I během apokalypsy jeho hrdinové vyvádí psí kusy, přičemž nemůžete nepostřehnout kopu popkulturních odkazů, hlášek a úsměvných situací.

Opravdový spád začnou věci nabírat zhruba ve dvou třetinách „první“ (tedy třetí) knihy. Figury jsou rozestavěny, situace eskaluje a události se dávají do pohybu. Mimochodem: na počátku recenze jsme mluvili o smrti Lokiho manželky; i ta sehraje svoji roli.

Pomalu a neodvratně se blíží velké finále. A pro mnohé čtenáře může dojít k dalšímu zklamání, protože když likvidujete apokalypsu, očekává se bombastická show plná efektů, obrovská bitka nebo rovnou boží zázrak přesahující lidské chápání. Pche, jenže Loki je bůh klamu, lhář. To poslední po čem touží je exhibovat ve světle reflektorů celému lidstvu na očích, takže to raději udělá pěkně po svém a v relativní tichosti. Tudíž je vyústění celé situace originální, má švih i nápad, ale chybí tomu ona hollywoodská nabubřelost a přepálenost.

Samozřejmě, ještě před nevelkolepým koncem se rozuzlí množství drobnějších zápletek, takže co se týká uzavření příběhu, mohou být čtenáři spokojeni. Ćwiek z toho vybruslí se ctí, leč nejspíš vůbec ne ke spokojenosti všech. Ale jak bylo řečeno: z velké části je to dáno kontrastem mezi uceleným románem a kratšími vypointovanými texty. Výhoda omnibusu Lhář Loki je, že každý s v téhle megaknize vybere to své a ještě může vyzkoušet něco navíc.

Třešinka na dortu

A na závěr ještě bonusová povídka Pravda mezi oči. Po čtyřech knihách omnibusu pouhá dietní jednohubka, ale po dočtení zjistíte, že je to jakési malé shrnutí vystihující na pár stránkách způsob, jakým Loki provádí své kejkle. Nenadchne, neurazí, ale pokud chcete zjistit jak vám Ćwiek sedne, je to ideální materiál na seznámení.

Lhář Loki rozhodně stojí za přečtení, i když má své mouchy. Problémem může být zejména fakt, že polovina omnibusu je povídková, druhá tvoří souvislý příběh. Na druhou stranu vám některé situace a nápady mohou utkvět v paměti na dlouhou dobu. Ćwiekovy texty baví, ať již situačně nebo prostřednictvím nečekaných point. A Loki umí být opravdu okouzlující parchant!

Jakub Ćwiek: Lhář Loki (omnibus)

Vydal: Triton, 2019

Překlad: Robert Pilch

Obálka: Piotr Sokolowski

Počet stran: 760

Cena: 599 Kč

Knihu si můžete koupit ZDE