Nakladatelství Host přináší po roce přeložené pokračování série Draconis Memoria Legie plamenů. První díl s podtitulem Oheň probuzení sklidil docela veliký úspěch, alespoň co se týče čtenářů a fanoušků, přičemž spousta z nich vychvalovala originalitu a propojení steampunku s magií. Jak si ale vedl druhý díl?
Roztroušeni po celém kontinentu
Legie plamenů přímo navazuje na předchozí knihu s tím, že autor se nezdržuje nějakým shrnutím příběhu. Proto rozhodně doporučuji znovu si přečíst Oheň probuzení, pokud jste ho naposledy četli při vydání (jako já), protože to pomůže při orientování se. Je na škodu, že na začátku knihy není nějaké to kratší shrnutí nebo představení postav – čtenáři by to ulehčilo práci, zvlášť při rozmáchlosti příběhu a tloušťce obou knih.
Čtenář hrdiny opustil přesně v okamžiku, kdy zjistili, že mýtus (bájný bílý dragg) žije, dýchá a po dlouhém spánku není zrovna dvakrát velkým příznivcem lidí. A vůbec celého světa celkově.
Lizzane a ostatní přeživší se zvládli evakuovat z Arradasie potom, co bílý dragg s jeho armádou napadli Carvenport. Ve svém bývalém rodném městě, Ferosu, pak ale dostane nový úkol, jenž ji dostane do Korvatinské říše, kde hledá spojence mezi nepřáteli.
Clay s kapitánem Hilemorem se mezitím plaví na jih v naději, že najdou odpověď na otázku „Jak vyhrát tuhle válku a zachránit lidstvo?“, a setkávají se s mnohem větším soustem, než by si normálně zvládli ukousnout.
Anthony Ryan pak do knihy přidal další linku, další pohled, a to očima Siruse. V prvním díle neměl významnou roli, ale v Legii plamenů dává čtenáři šanci podívat se na děj ze strany záporáka, protože je členem armády bílého dragga (respektive pod vlivem jeho schopností).
Mini problém(y)
Stejně jako v prvním díle, i zde převažují kapitoly Lizanne, a je těžké zbavit se dojmu, že by právě ona nebyla autorovou oblíbenkyní. Osobně mám pocit, že si Anthony Ryan s jejími částmi více vyhrál a pořádně je promyslel – ono s těmi intrikami a tajemstvími by to ani jinak nešlo, zatímco Clayovy a Hilemorovy části mi přišly trochu odfláknuté což bezesporu v širším kontextu působí nevyváženě. To ovšem neznamená, že by nebyly zajímavé. V porovnání s Lizanninými určitě ano, protože ty její vypadají trochu stereotypně (další revoluce, další útěk z vězení).
Navíc většinou překážek v ději, jež se snaží hlavní hrdiny zabít, se stávají vnější síly (například špatné počasí, útočící vojáci nebo draggové), které nemají moc velkou spojitost s hlavním příběhem a postrádají emotivní složku. To celkově může snižovat čtenářův zájem o tyto konflikty, jež se pak opakují a stávají se unavujícími.
Změnu prostředí a nové, zajímavé informace, například jak draggové myslí, jejich původ, možnost navázání pouta s člověkem a další, čtenář určitě uvítá, ale někde v půlce se příběh dostane do mrtvého bodu. Vzhledem k rozsahu knihy se nějaká ta vata okolo dala čekat, ale největší problém představuje nedostatečná motivace postav a jejich neustálé popisování všeho a přemýšlení nad vším do nejmenšího detailu. Pod jejich tíhou totiž čtenář úplně jednoduše zapomene, proč se tedy postava snaží dostat z bodu A do bodu B, a když se jí to povede, proč tam tráví skoro celou knihu. A tohle je solidní zabiják slibného a dobře načatého prvotního tempa Legie plamenů.
V Ohni probuzení mohl čtenář žasnout nad tím, jak autor zvládá propojit steampunk se špionáží a dobrodružným románem s fantasy prvky. V Legii plamenů je měnění pohledů postav stejně poutavé jako v předchozím dílu, ale moc nepřispívá celistvosti příběhu – především při velkém množství vedlejších postav a přidání Siruse do počtu. Některé scény a momenty jsou bohužel roztahané a matoucí.
Nepochybuji, že Legie plamenů si najde své fanoušky, kteří budou zastávat názor, že je mnohem lepší než první díl. Faktem však zůstává, že Anthony Ryan se zde s příběhem i veškerými rozdílnými prvky v něm natolik rozmáchl, že z toho místy zavání zbytečné přehánění; a toto pokračování se tak stává lehce nadprůměrnou knihou. Nicméně Legie plamenů ve mně stále zvládla udržet jakousi zvědavost jak to všechno dopadne, ale upřímně doufám, že finální díl se kvalitativně vrátí na úroveň Ohně probuzení.
Anthony Ryan: Legie plamenů
Přeložil: Milan Žáček
Obálka: Jaime Jones
Vydal: Host, 2019
Počet stran: 631
Cena: 449 Kč
