Fantastika má mnoho tváří. Kniha s dlouhým názvem Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy nabízí jednu z těch méně obvyklých – lehké, nadýchané a pohádkově laděné čtení. Nenáročná kniha s mnoha kouzelnými momenty a trochou poučení, nic víc, nic méně.
Prvotina Kateřiny Havlíkové je svým způsobem zvláštní. Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy (v textu jen Lampář) je totiž určena specifickému čtenářskému okruhu a je třeba si před ponořením do jejích stránek vyjasnit očekávání, protože může dojít velmi snadno ke zklamání.
Fantazie s hranicemi
První „nástřel“ příběhu, ve kterém se setká vzduchoplavec, žena uvyklá životu na palubě malé lodi a mladý suchozemec, nezní vůbec špatně.
Upřesníme situaci v duchu názvu celé knihy. Na počátku lampář Straat (ano, na plynových vzducholodích si v noci svítí plynovými lampami) vypadne z lodi do moře, ale namísto smrti utonutím je zachráněn námořnicí, tedy lodivodkou, Lagúnou brázdící vody na své rychlé plachetnici. Jenže věci vezmou rychlý spád, oba mořeplavci jsou přepadeni piráty a zachrání se jen tak tak. Tehdy ještě netuší jaké bude mít jejich přepadení důsledky. Ocitají se na pevnině, kde se setkávají s dalším odpadlíkem – mladým mužem Levianem. Ten utekl své majitelce z otroctví – i tady název napoví, že to je ten kluk co byl nucen dřít v továrně na slzy.
Ačkoliv by tenhle základní setting mohl evokovat čtenáři zajímavé postapo, ve kterém se lidé rozdělili na tři vzájemně sebou opovrhující frakce, opak je pravdou. Autorka si dala za cíl odvyprávět příběh a činí tak bez větších odboček, překvapivých momentů a především bez ambic jakkoliv se nořit do větších podrobností světa a jeho fungování. Vztahy mezi frakcemi jsou popsány spíše náznakově, i když jsou součástí hlavní zápletky; tak akorát aby to stačilo na základní představu. Lampář je nenáročným čtením, lehkou oddechovou záležitostí, která je velmi malebně odvyprávěna a snaží se spíše přinášet emoce než být ambiciózní epickou fantastikou.
Kniha by se dala přirovnat k pohádce, ale její popis je vlastně velmi složitý. Občas totiž sahá trochu hlouběji než pouhé čtení pro děti. Některé pasáže přináší zamyšlení a při čtení se vám občas vybaví třeba Malý princ, který má také mnoho laskavých a přemýšlivých momentů. Občas se zase uchýlí k parodii a satiře a člověk si při čtení vzpomene tu na Malého prince, tu na Gaimana.
Od všeho kousek
Lampář má od všeho kousek, ale… Milovníky ryzí fantastiky nejspíš neuspokojí; potenciálu má má rozdávání, ale to je z jejich pohledu vše. Obstojí spíše jako pohádka pro starší puberťáky a velice milá vstupní brána do světů fantastiky pro čtenáře kolem patnácti let. Přece jen, kniha obsahuje pár jadrných výrazů, což jí z kategorie čistých pohádek diskvalifikuje, podobně jako její témata k zamyšlení. Zapomenout nesmíme ani na čtenáře unavené ryzí hutnou žánrovou literaturou, kteří chtějí odlehčení a změnu a ani na milovníky neotřelé fantastiky.
Děj je dost zjemnělý co se týká násilí a také vcelku odhadnutelný. Závěrečné finále, svým pojetím akční, je obejde bez pořádné konfrontace a finální padouch tak nějak vyšumí do ztracena. Podobně tak i majitelka továrny na slzy, otrokářka a pořádná mrcha, která se beze slova sbalí a změní působiště.
V čem je kniha silná je její vyznění, podání příběhu. Přes jednoduchost a nekomplikovanost je krásně napsaná. Působí malebně, laskavě, vyzařuje emoce. Havlíková píše líbivě, košatě bez potřeby utápět se v příliš mnoha kudrlinkách, a občas zatne drápek v podobě myšlenky, malého tématu či drobné dramatické zápletky nutící k zamyšlení. Naznačuje, že ne vždy je vše jak se zdá a občas věci děláme prostě proto, že jsme tak nastavení a společnost je od nás očekává. A věci umí dovést až do velmi absurdní roviny vyvolávající hořký úsměv.
Je škoda, že když už autorka měla záměr soustředit se na příběh, nepropracovala víc trio hlavních hrdinů. I tady je spousta potenciálu – Straat je alkoholik a zbylí dva ústřední protagonisté mají také svá malá tajemství a trápení (která vám samozřejmě neprozradíme).
A tak si říkáme: S Lampářem, lodivodkou a klukem z továrny na slzy se dalo vyhrát mnohem víc. Jenže pak by tahle kniha byla úplně jiná, mnohem delší a nejspíš i mnohem méně lidská a laskavá. Kateřina Havlíková ve svém debutu nabízí především fantazii kombinovanou s hravostí, elegancí vyjadřování a lidským, milým vyprávěním. Do těchto atributů obalila příběh, a výsledkem je jemná, pohádkově laděná kniha.
Kateřina Havlíková: Lampář, lodivodka a kluk z továrny na slzy
Vydal: Host, 2023
Obálka: Zuzana Doňková
Počet stran: 312
Cena: 399 korun
