V životě člověka jsou věci, které převrátí jeho dosavadní existenci naruby. Od banalit typu únos rodiny přes státní převrat až po střelbu na boha přicházejícího na svět. Je úplně jedno, ve které ze situací se ocitnete, protože máte jedinou jistotu – že vás nic dobrého nečeká.
V prvním dílu trilogie Prachmistři s názvem Příslib krve rozehrál Brian McClellan velmi zajímavou partii a nabídl čtenářům svižnou, neotřelou a strhující fantasy. Druhý díl s názvem Krvavé tažení navazuje tam, kde první skončil, a předchozí knihu ještě o něco převyšuje.
Polní maršál Tamás, strůjce státního převratu, který dostal královu hlavu na popravčí špalek a následně zametl i se zrádci v nové vládě, se ocitá v nezáviděníhodné situaci. Nemůže zklamat národ, který se k němu upíná jako ke své naději, a tak se postaví do čela armády bránící se nepřátelské invazi. Díky zradě se ocitá s několika oddíly vojáků za nepřátelskými liniemi. Ale muž, který nepoznal porážku, se nevzdá ani ve zdánlivě neřešitelné situaci!
Mezitím Tamásův syn Taniel, zvaný pro své zvláštní schopnosti Dvě kule, se po útoku na Kresimíra, boha, který sestoupil na svět s úmyslem ho zničit, utápí v drogách a sebelítosti. Když se dozví, že jeho otec byl údajně zabit v bitvě, rozhodne se jednat, a jakožto jeden z posledních žijících prachmistrů má v plánu pomoci při obraně své země. To, že ho doprovází divoška s prazvláštním magickým nadáním, a neochota poslouchat rozkazy své nadřízené, mu však v této situaci příliš nepomáhá.
A do třetice je tu bývalý policejní inspektor Adamat, který se ocitá v kleštích – musí jít z cesty zlořádovi, který drží jako rukojmí celou jeho rodinu. Nezbývá mu než začít obezřetně pátrat, kam vedou tenké nitky, a vzít si rukojmí zpátky i s hlavou toho drzého parchanta. A aby toho nebylo málo, ve státě se chystají volby a po ulicích pobíhá stále ještě dostatek dvounohých krys, které je třeba odstranit.
Literární vánočka
Z těchto osudů splétá McClellan příběh druhého dílu série Prachmistři. Vede si velmi zručně, jeho vypravěčské umění udržuje čtenáře v napětí po většinu knihy. Hlavní postavy jsou klaďasové, které si musíte zamilovat, ať chcete nebo nechcete. Jsou skvěle ztvárněné a pohybují se v plastickém a propracovaném světě. Žádný z hrdinů se nebojí riskovat, jít do mnoha věcí po hlavě, ale zároveň se chovají uvěřitelně a do riskantních manévrů je dožene většinou zoufalá situace. U každého z charakterů rychle pochopíte jeho motivaci, budete prožívat jejich utrpení i radosti (kterých je však pohříchu málo). I přesto, že je ve hře velké množství postav, jsou natolik unikátní, že čtenář nemá šanci se v nich ztratit.
Postavy jsou skutečným pilířem celé knihy, na kterém se dá bez výhrad stavět. Občasné drobné nelogičnosti či nedotaženosti zajisté autorovi prominete – není jich mnoho a ani nijak neovlivňují konzistenci děje.
Příběh Krvavého tažení je navíc okořeněn přítomností dvou bratrů – bohů, přičemž každý bojuje na jiné straně barikády. Zatímco Kresimír, kterému Taniel udělal zdarma nevyžádanou plastickou operaci obličeje (ehm, vystřelil mu oko, nic víc v tom nehledejte), propadá šílenství, jeho bratr podporuje vojáky formou božsky dobrého jídla. I tento konflikt se táhne celou knihou a oživuje děj, aby na konci příběhu došlo k nečekanému rozuzlení. Zajímavý je i fakt, že obyčejní lidé berou bohy jako nedílnou součást svého života, a tak hlavní otázkou není, zda bůh existuje, ale jak se toho šílence zbavit.
Příběhu také není téměř co vytknout. Během necelých šesti set stran čekají na čtenáře mnohé překvapivé dějové zvraty, malá i větší vítězství, která jsou však většinou pouze předzvěstí mnohem větších průšvihů, a svět, který má pevná a neměnná pravidla.
A ještě jedna věc, která nesmí být opomenuta: magie! McClellanova magie je založena na střelném prachu – ten slouží prachovým mágům, neboli prachmistrům, nejen jako droga ke zbystření smyslů. Dokáží zničit prach svých protivníků, střílet beze zbraní nebo nést vystřelenou kulku s vysokou přesností na velkou vzdálenost. Autor se prostě vyřádil a zároveň přišel se čtenářsky vděčným a navýsost zábavným prvkem.
Druhý díl je ještě lepší než první. Všechny dějové linky mají úžasnou gradaci, spád, děj nikde nedrhne, jednotlivé linie se vzájemně důmyslně prolínají a ovlivňují; Krvavé tažení vás doslova a do písmene uhrane. Přidejme k tomu epickou rozmáchlost a kopu originality, a máme před sebou knihu, kterou by neměl minout nikdo, kdo to s fantasy myslí alespoň trochu vážně. A mimochodem, třetí, závěrečný díl s názvem Podzimní republika se už chystá!
Brian McClellan: Krvavé tažení (Prachmistři – kniha druhá)
Vydal: Talpress, 2016
Překlad: Dana Krejčová
Obálka: Gene Mollica
Počet stran: 586
Cena: 399 Kč
Fakt se dalo.
Jo, dobrá recenze. Tohle bych si taky rád přečetl. Jen už na ty špalky nějak nemám koule 🙂