Telepatka jménem Magnolie z dílny Haniny Veselé je již pro mnohé čtenáře a milovníky světa zvaného Asterion známou postavou. Tentokrát však dostane konečně pořádný prostor k seberealizaci – román Krev teče vždycky červená má totiž 640 stran, takže si téhle zrzavé telepatky užijete opravdu do sytosti.
Knižní historie Magnolie se začala psát již od roku 2012, kdy se poprvé tato femme fatale představila v knize Magnolie a démon. Hanina Veselá postupně přidala tři další knižní dobrodružství (z toho jedno pouze formou ebookové novely), přičemž nejnovějším byl titul Drak bere vše z roku 2015. Na špalkoidní román Krev teče vždycky červená se tedy čekalo vcelku dlouho.
Tenkrát v Plaveně
Sice se stále dokola mluví o Magnolii, ale v knize je pouze jednou z mnoha; tedy jednou z mnoha hrdinů a hrdinek, kteří ovlivní osud Plaveny. Smrt vládce totiž rozpoutá v tomto vlivném a prosperujícím státě boj o převzetí moci. Adeptů je hodně, trůn jen jeden. A že se nebude jednat v rukavičkách je nad slunce jasné.
Právoplatný dědic, Felian, není pro soupeřící mocichtivé frakce žádnou překážkou. Příliš snadno podléhá svodům drog, alkoholu a žen – na druhou stranu má i jednu „dobrou“ vlastnost – uměl včas vzít do zaječích, čímž si zachránil hlavu na krku. Mnohem nebezpečnější je jeho sestra, Sagjidara, která se umí ohánět šavlí a velí hordě pirátů. Když se dozví, že trůn zeje prázdnotou, zavelí kurs císařský palác a začne ládovat kanóny; tomu se říká návrat z exilu jak má být! Císařství ovšem i bez toho připomíná sud se střelným prachem – stačí malá jiskra a krev poteče proudem.
A aby těch malérů nebylo málo, vrací se do Plaveny i Magnolie. Pravda, nedělá to s radostí a dobrovolně, ale když musí, tak musí! Její snahu o poklidný život nabourá tajemný magik Jagoda, který má jediné přání: dostat hlavu svého arcinepřítele a zároveň bývalého Magnoliina učitele, Zvina, na stříbrném podnose.
Až po uši v průšvihu
Jak vidíte, postav je skutečně velké množství (a to ještě předchozí výčet není zdaleka konečný!). Veselá si naložila nelehký úkol – odvyprávět spletitý příběh z pohledu mnoha různorodých postav. A to se podařilo na výbornou. Prolínání jednotlivých dějových linek je nápaditou skládačkou dávající dohromady celistvý příběh plný intrik a magie. Každá z kapitol je podána z pohledu jiné osoby, přičemž počáteční seznamování se situací může být pro čtenáře trochu matoucí, ale je to jen o zvyknutí si na tento lehce nezvyklý styl vyprávění.
Některé dílky příběhu v podobě nic neřešících odboček sice přebývají, ale na druhou stranu se smiřte s tím, že pokud chcete nabídnout čtenářům epický příběh, není občas na škodu přidat něco navíc a neosekat vyprávění jen na kostru hlavní dějové linky. Pro někoho tedy zbytečnost, pro někoho vítaný bonus.
Krev teče vždycky červená je samostatným románem. Dá se tedy číst bez znalosti předchozích knih, ale v textu číhá na čtenáře množství odkazů na události z minulosti postav (neboli předchozích knih). Pokud nemáte načteno, budete nejspíš místy lehce dezorientovaní nebo plně nepochopíte motivaci či chování postav, ale v konečném součtu to nepředstavuje zásadní problém.
Hlavním trumfem téhle knihy jsou postavy. Většina z těch hlavních je dobře prokreslena a dostane dostatek prostoru k tomu, aby se čtenáři představila, aby pochopil její roli v celém spletitém kolotoči, a zároveň aby mohla prodělat v rámci příběhu nějaký vývoj. Dobré je i to, že postavy jsou navzájem zcela odlišné, takže neztratíte přehled kdo je kdo. Samozřejmě, v ději jde částečně i o události z minulosti, které se odráží v současném ději, propojenost některých postav a jejich motivací; zkrátka celý ten propletenec je poměrně složitý a rozplést ho bude čtenáři chvíli trvat, ale o to víc dostane šanci užít si radost z objevování.
Dovolím si i drobnou poznámku k postavě Magnolie. Na to, že je prezentována jako silná hrdinka, byla povětšinu času ve vleku událostí, skákala z postele do postele a dělala poslušného pejska. To může být pro mnohé čtenáře pod vlivem očekávání lehkým zklamáním, zvláště v protikladu s ráznou Sagjidarou.
Co se týká dialogů, je jasně viditelná autorčina vypsanost. Jsou živé a uvěřitelné a dotváří pohled čtenáře na postavy. Veselá dokázala prodat své literární zkušenosti a díky tomu je celý příběh živý a najdete si hrdinu / hrdinku, se kterou se sžijete.
Zemři v míru
Přesto, že postavy jsou dominantním pilířem celé knihy, dialogy proložené břitkým humorem pobaví a vztahy i činy jednotlivých hrdinů jsou logické, prezentuje se Krev teče vždycky červená především jako krvavá akční jízda. Tento příslib se však daří splnit jen napůl.
V textu je totiž poměrně znatelná ženská ruka. Veselá mi v mnoha aspektech připomněla díla Petry Neomilnerové. Také nešetří sexuálními scénami a peprnými slovy, umí našponovat vztahy mezi hrdiny k prasknutí a pohrává si s emocemi čtenáře. Jen ta krev jaksi moc neteče – syrových akčních scén je pomálu, byť mrtvých na konci hromady. Dlouho si to nejspíš nebudete uvědomovat, protože děj běží jako na drátkách, dobrodružství střídá dobrodružství a technicky je všechno správně… Absence „kotletovské“ brutality není žádnýmnedostatkem, jde opět spíše o to, jak se kniha snaží prezentovat; ale uznávám, že „velkolepé dobrodružné emočně vypjaté drama“ opravdu nezní jako marketingový tahák.
A když už jsme naťukli ten marketing: grafické zpracování působí velmi dobře. Mapy, ilustrace, obálka; to vše svědčí o tom, že Krev teče vždycky červená je hýčkaným literárním dítkem a chce na čtenáře zapůsobit.
Jak bylo řečeno o kousek výše: po technické stránce lze knize jen těžko něco vyčítat. Řemeslně je rozhodně přesvědčivá. Místy až něžně působící popisy kontrastují s ostrým jednáním postav a vypjatými situacemi, střídání různých zajímavých lokací, našlapané dějové linky s několika zvraty a překvapeními… Zkrátka spousta dobrých a čtenářsky chutných ingrediencí, ze kterých Veselá vaří svůj příběh. Na konci chybí už jen přidat trochu koření v podobě říznějšího závěru a možná ubrat trochu nadbytečné dějové vaty, a máme delikátní plavenský guláš. Přijměte tedy, milí čtenáři, pozvání „ke stolu“.
Hanina Veselá: Krev teče vždycky červená
Vydalo: Mytago, 2018
Obálka: Martina Pilcerová
Počet stran: 640
Cena: 579 Kč
