Ztroskotaný čas – Šusta Richard

Starý známý Jaquel Honzíček, zvaný Honzborg, o pár let zestárl, ale plnoletost ho nezbavila osudu velmistra průšvihů. Ty se na něj hrnou v neztenčené míře – v otevření vlastního podniku mu brání úřední šiml, svou nastávající nachytá v posteli s jiným a vzhledem k nedostatku financí je nucen vzít kšeft od všeobecně neoblíbené KosmoFlotily. Bohužel zřejmě nečetl Dunu a tak nezná klasické slovní spojení „plány v plánech jiných plánů“. Uvízne díky tomu v Tyatiře – se zlomenou nohou a podivnou zásilkou v batohu. Setkání s posly Sítou a Kleptošem se pro něj stává prokletím i požehnáním a startuje novou sérii divokých eskapád, ve kterých má jediné zbraně – své schopnosti a důvtip…..

V novém Šustově románu potkáváme několik postav z minulého dílu, řadu nových tváří, ale hlavní roli zde hraje celý nový svět – Tyatira. Podivná planeta, spojená s Trečkou, jakousi formou hyperprostorových bran, oplývá nerostným bohatstvím, stále zataženou oblohou a třemi hlavními formami života – lidmi, tvory hyperčasu a mlhovci, kteří zde nahrazují rostliny, živočichy a představují základní surovinu pro výrobu velké většiny lidmi používaných předmětů. Mlhovci jsou též jedním z hlavních důvodů, proč osadníci Tyatiry nejsou schopni přežít návrat na Trečku o víc, jak několik hodin.
Nový román tedy do značné míry staví na exotickém prostředí cizí planety a jeho vlastnostech, další složky jsou tradičnější – láska, dobrodružství, intriky a boje. Vedle prostředí hrají daleko výraznější roli vztahy a vzájemné vazby různých subjektů. KosmoFlotila v původně svobodném světě, připomínajícím sny hippies, zavedla společenský řád a vysloužila si tím všeobecnou nenávist – osadníkům to přineslo zbraně, příliš mnoho mrtvých a celou řadu problémů. Politika přepravního giganta však dále zasahuje do osudů osídlených světů a Tyatira je neustále středem pozornosti jeho šéfů. Geštěři jsou sice i nadále součástí děje, ale už nehrají jednu z primárních rolí.
Oproti předchozímu dílu jsou Honzborgovy eskapády poněkud vyváženější – rychlé střídání úspěchů a neúspěchů nahradil podstatně konzistentnější dlouhý pád – prakticky až na dno a možná ještě o chloupek hlouběji. Vyhrabe se náš hrdina z kráteru, který svým pádem vytvořil?
Styl vyprávění i střídání prostředí jsou plynulejší, příběh sice skrývá různá překvapení, ale jejich dopad na čtenáře povětšinou není tak dalece drtivý. Ne vše je předvídatelné a posun hrdiny od ztřeštěného puberťáka k zodpovědnému dospělému jedinci není jen věkový – odráží se v řešení kritických situací i ve stylu vyprávění. Oproti předchozímu románu ale konec působí relativně uzavřeným dojmem a pokud se autor někdy vrátí do světů Trečky a Tyatiry, bude to zřejmě docela nový příběh.

Obálka knihy od J. P. Krásného s pěkně vyvinutou otrokyní prý vznikla na výslovnou objednávku a je dosti kontroverzní – byť vychází z obsahu knihy, odkazuje na první pohled k poněkud jinému žánru, než do kterého dílo spadá.

„Ztroskotaný čas“ je zajímavým dobrodružným románem, spadajícím do Šustova specifického vesmíru. Kvalitou se řadí k mírnému nadprůměru a rozhodně by neměl chybět v knihovničce příznivce tuzemské sci-fi.