Fantasy je v mnohem větší míře líhní rozsáhlých a mnohadílných cyklů, příběhů zapsaných na stovkách a tisících stran. Některé jsou výborné, jiné dobré a další nudné, což samozřejmě závisí na autorovi, překladateli a vydavateli. Protože práce těchto všech má vliv na to, jaký výsledný dojem ta která kniha na čtenáře udělá. Je nepopiratelné, že autor musí umět „psát“, ale stejně důležité, aby měl nápad, který dokáže čtenáře zaujmout. Někteří ho mají a někteří ne, jak říká jedna nejmenovaná reklama.
David Farland nápad měl a rozhodl se ho zúročit ve své trilogii Runovládci. Myšlenka s předáváním odkazů lidí svým vládcům, kteří je pak mají chránit, je opravdu zajímavá. Ovšem nejen nápadem jeho knihy zaujaly. Farland umí psát velmi poutavě a jeho svět je živý a plný kontrastů. Zrození čarodějky je třetí knihou tohoto cyklu, která vychází u nás. Bohužel vzhledem k rozsáhlosti originálu jej vydavatel rozdělil do dvou částí, takže je Zrození čarodějky ve skutečnosti první polovinou originálního svazku.
Farland navazuje přesně tam, kde Vlčí Bratrstvo ukončil. Po bitvě u Carrisu ztratil Gaborn Val Orden, vyvolený Král Země, část moci, kterou mu propůjčila. V dobrém záměru použil magii Země nesprávně a toto byl následek. Nyní ho trápí svědomí a musí se se svou ztrátou vyrovnat. Naštěstí byli ničitelé poraženi a prchají zpět do podzemí. Nad Králem Země se přesto stahují mraky. Na jedné straně intrikující okolní králové, sluhové Zemi nepřátelských Mocností Ohně a Vzduchu číhají na svoji příležitost a navíc je tu Raj Ahten s touhou po pomstě za porážku, kterou mu Gaborn uštědřil. Král Země to vůbec nemá lehké. Cítí nebezpečí, které hrozí jeho vyvoleným, ale není schopen je varovat…
Farland děj vede v obvyklém rytmu. Soustřeďuje se na několik postav, jejichž osudy jsou klíčové. Zajímavé je, že se většinou jedná o dvojice žena – muž. Je to zejména Gaborn, kterému sekunduje jeho žena Ioma; ti se o pozornost čtenáře dělí s válečníkem Borensonem a jeho ženou Myrimou. Třetí významnou dvojici tvoří čaroděj Binnesman a především dívka Averan, podle níž je vlastně celá kniha nazvaná. Protože z Averan se postupně stává čarodějka. Poněkud stranou pak stojí postava Raj Ahtena, dřívějšího Gabornova úhlavního nepřítele. Přesto je mu věnována samostatná kapitola a zřejmě sehraje v příběhu ještě významnou roli.
Zatímco ženy se prosazují stále větší měrou, mužští hrdinové se často ocitají v depresi a „chandře“. A je právě na ženách, aby je z tohoto stavu dostaly. Markantně se to projevuje u Borensona, jehož osud je vlastně bolest a utrpení jak rázu fyzického tak i psychického. Naštěstí se Myrima rozhodla vzít vše do svých rukou a zatím to vypadá nadějně. Snad dokáže zakomplexovaného a rozpolceného Borensona dát dohromady. V menší míře se obdobný problém projevuje i u Gaborna.
Skrze Averan získává Farlandův svět ještě více na plasticitě. Averan mu totiž umožňuje více se věnovat ničitelům, rase nepřátelské lidem. Protože obě rasy nejsou schopny vzájemné domluvy (Ničitelé mají podobnou hierarchii jako mravenci a jejich způsob komunikace je založen na bázi pachů), působili trochu nevěrohodně. Proč nenávidí lidi a zabíjejí je? Není to jen nenávist pro nenávist?
To vše se mění s Averan. Ona dokáže, pravda poněkud „nechutným“ způsobem, myšlenky a vůbec způsob života ničitelů dešifrovat. Tím se před čtenářem objevuje civilizovaná společnost, ovšem přemýšlející úplně jiným způsobem. Jejich motivy jednání se stávají pochopitelnější. Sestupují ze stupínku, na němž je napsáno jsme odporné zrůdy, které tu jsou jen pro zabíjení lidí. Naopak stávají se konkurenty lidské civilizace a tím se boj ještě vyhrocuje.
V knize je dost místa věnováno i psychologii hlavních postav. Farland si vybral plnokrevné lidi s jejich přednostmi i slabostmi. Často pochybují, občas chybují, a někdy i vítězí. Právě svými klady i zápory jsou sympatičtí. Mimo to samozřejmě jsou tu scény plné akce, kdy děj pádí jako splašený kůň.
Text je plynulý a kniha se dobře čte. Jen na několika místech je pár chyb, ale nic moc závažného (aspoň podle mne). Obálku bych označil jako průměr, o ději nic neříká, ale ani neškodí. Jsem zvědav na dokončení, už aby tu bylo.
Závěr: Dobře napsaná fantasy s originálním nápadem, ale jen pro ty, kdo už četli předchozí díly.
