Zrada – Card Orson Scott

Muellerové, nesoucí jméno po zakladateli jejich linie, jsou rodem, který do dokonalosti dovedl znalosti svého předka – genetika, jenž byl s ostatními vysazen na planetě Zrada ne k celoživotnímu, ale mnohageneračnímu vyhnanství. Díky perfektní znalosti regenerace jsou Muellerové schopni přežít věci, o kterých se normálnímu smrtelníkovi ani nemůže snít. Je pak pochopitelně zvráceně zábavné si useknout ruku, když vám nová naroste stejně jednoduše jako ustřižený nehet, nebo místo slz v žalu cedit vlastní krev. Nejsou však nesmrtelní, stárnou naprosto normálně, jen se dokážou uzdravit skoro ze všeho, ale bolest cítí úplně stejně jako normální lidé.

Jenže i toto nadání může mít svou extrémní podobu, a to v radikálních renegátech – lidech, kterým roste víc končetin a orgánů, než by bylo zdrávo. Ti jsou pak „sklízeni“ a přebytečné orgány jsou nabízeny přes „emisary“ – jakési transportní stroje – těm nahoře, členům Republiky, kteří za toto zboží platí železem. Planeta Zrada je totiž sama o sobě na železo mimořádně skoupá. Mueller je proto velmocí, co se týče železných zásob a z nich logicky vyráběných zbraní. Ostatní národy se také zdokonalily v tom, co jejich otec zakladatel nebo matka zakladatelka uměli nejlépe, ať už jsou to literární ambice, archivářství, fyzikální vědomosti, geologie nebo politika.

Závod o železo je však velmi nerovnocenný, Vesmířané nemají zájem o všechno, co národy na Zradě dokážou vyprodukovat, takže ten, kdo by mohl nabídnout jen svůj román, nemá proti náhradní noze nebo fyzikálním vědomostem šanci. Některé národy proto na zisk železa naprosto rezignovaly, jiné se stále drží naděje, že jim postupně ti ze shora dají tolik železa, že si dokážou postavit kosmickou loď a uniknout. Mueller se však potácí ve strachu z porážky, a tak je vláda Lanikova otce Ensela postavena hlavně na dobývání a porobování si ostatních, kteří by měli potenciál se muellerských zásob železa zmocnit. Taková možnost začíná hrozit od národa Nkumajů, černých lidí žijících v džungli. Lanik, jelikož je synem vládce, není jako ostatní radikální renegáti držen v nelidských podmínkách před „sklizní“, ale poslán na špionážní misi, kterou mu ulehčuje jeho párek nově nabytých tělesných partií a útlý věk – klidně se tak může vydávat za dívku.

Lanikův příběh se zprvu vyvíjí jako road movie, kdy vyděděnec putuje do cizích krajů (sledovat trasu jeho putování můžeme díky mapce natištěné vpředu v knize) a rozšiřuje si své omezené obzory, co se týče sousedních zemí a kultur. Card zde nápady přímo hýří, ať už se jedná o líčení nkumajských zvyků a žití, nebo psychedelické putování ku kuejským lesem, kde čas neplyne tak, jak má. Lanikovo putování napříč „státy“ občas nabere vtipných rozměrů (plavba na otrokářské lodi nebo hrátky se šípy či ku kuejský azyl), melancholických výjevů (pobyt u pastýřů v Hrbech), většinou jde však o sice obohacující, ale nesnadnou cestu. Lanik vzbuzením důvěry u několika národů získá i nějaké dovednosti navíc, a právě díky nim (a jednomu chytrému kronikáři) odhalí spiknutí, které nakonec může ohrozit celou planetu. Trochu nafoukaný a hodně zhrzený chlapec se během putování vytrácí, aby byl nahrazen mužem, který je naučen vážit si věcí, které mu předtím přišly naprosto běžné nebo dokonce nehodné pozornosti, odpoutat se od bláhovosti snu o velké moci železa a donucen dělat strašné činy v řádu genocid. Nespočetněkrát za své vyzrávání zaplatí svými dorůstajícími končetinami a orgány, takže o krvavé souboje a brutální scény není nouze. Nejen u Lanika – oběťmi jsou civilisté, blízká rodina, přátelé na překvapivých místech i nepřátelé na ještě překvapivějších. Card nikomu nevystavuje žádný pardon.

Není pochyb, že každý autor, který se ke svému ranému dílu vrátí, protože mu jeho dějový potenciál přijde zajímavý i po letech, by spoustu věcí napsal jinak, opřel by se o později nabyté vědomosti a spisovatelský um. Card toto ve Zradě (jak se dozvíme z jeho poznámky) učinil, po devíti letech text jemně upravil a napolohoval tak, jak se jeho vyzrálejšímu já zdálo vhodné. Je to dobře, nebo špatně? Tak by se dalo krásně a dlouho polemizovat nejen u Carda, ale i u dalších autorů, kteří svá díla rozšířili či přepracovali, někdy velmi úspěšně, někdy méně. Hodnocení se má však týkat této knihy v tomto vydání, a ta je kvalitní dobrodružnou sci-fi s mírným filosofickým přesahem, dílem hodným pozornosti, a hlavně dalším uhrančivým kamínkem do obrovské mozaiky mistrovských děl žánru, který má potenciál zaujmout a zapadnout na to správné místo ve scifistově knihovničce.

Právo Lanika Muellera jako dědice nejmocnějšího vladařského rodu na planetě Zrada nemá být nikdy naplněno. Je totiž „radikál“, radikální regenerát. Zrůda mezi lidmi, kteří si dovedou regenerovat zraněné tkáně a prodávat nadbytečné části těla despotickým vesmířanům za železo. Na planetě bez tvrdých kovů a bez možnosti úniku totiž železo znamená moc v závodě, kdo dřív postaví kosmickou loď. Železo je příslib svobody, který, jak Lanik zjišťuje při odhalování zrádného, nepředstavitelného spiknutí, se možná nikdy nenaplní. V úloze dobyvatele a ve vyhnanství Lanik spřádá odvážný a nebezpečný plán: plán, který může konečně přetrhnout řetěz soupeření a prolévání krve, který obyvatele Zrady zotročuje tak, jak by to vesmířané nikdy nedokázali. Připravte se na nepředstavitelné, přichází Orson Scott Card ve svém raném, nejsilnějším období. (anotace)

• Zrada
• Autor: Orson Scott Card
• Překlad: Petr Kotrle
• Forma: paperback
• Počet stran: 336
• Cena: 249 Kč
• Vydal: Laser-books, 2011

Vendula Brunhoferová (redaktor)

vlcacka@atlas.cz