Edita Dufková prokázala své kvality zejména v soutěži Cena Karla Čapka. V posledních letech však její povídky v antologiích a časopisech nebyly vidět, a teď už víme proč. Na trhu se objevil její první román a vše naznačuje, že musí jít o kvalitu. Laser-books totiž Čechy vydává jen sporadicky a pečlivě si při tom vybírá.
 |
Vesmírná loď Proserpina se po dlouhých letech probouzí k životu. Její cesta je téměř u konce – uprostřed vesmíru, kde s nadějí vyhlíží modro-zelenou planetu, kde by se snad dala založit nová kolonie. Nepříjemnou překážkou je však Hádes, kometa, která je na kolizním kurzu s lodí; střetu se nedá zabránit. Posádka tak vymýšlí riskantní plán – ztroskotání lodi na Hádu. Vysvětlujte to však tisícovkám kolonizátorů, kteří se po stovkách let opět musí nechat zamrazit, a to dost riskantním rychlejším způsobem. Ale přes protesty se to povede.
Loď opět usíná… a po letech se probouzí. Nastává čas odstraňování škod, a hlavně potřeba získat palivo pro přelet k zelené planetě Demeter. Jenže jako by byl samotný Hádes proti a při erupcích na kometě ničí dvě továrny na výrobu vodíku. Lidé se bouří, když musí začít těžit led ručně. Schyluje se ke vzpouře. Podaří se hlavnímu hrdinovi navigátorovi a díky úmrtím nadřízených zároveň kapitánovi dostat lidi na vysněnou planetu? Nebo budou opět na dlouhá staletí zmraženi?
Edita Dufková napsala román napříč staletími a nechala hrdiny, ať se změnami vyrovnají, jak umí. A oni nejen že umí, ale sami jsou osnovateli nových dějin. Její styl je vyzrálý; když už začne některou vyhrocenou situací trochu nudit, pošle román do další roviny. Jednání hrdinů je logické, autorka nezapomíná ani na to, co rozhoduje o lidství a jak rozhodující okamžiky ovlivňují city.
Její scifi je logická, podobně jako díla například Arthura C. Clarka. Sama kapitola pro sebe je pak odhalování podstaty původních obyvatel Demeteru, takzvaných Pavenců – výtečný nápad s výtečným vyústěním. Rozumové schopnosti kolonistů rozhodují o jejich přežití.
Vskutku se jedná o vydařenou prvotinu. Jistě, najdou se pasáže, které by potřebovaly dořešit, například jednání samotného Hádu, které, jak se zdálo, mělo mít nějaký účel. Tahle otázka jde v románu trochu do ztracena. I akční scény jsou dejme tomu nevyrovnané, ale aspoň, že tam jsou.
Autorka píše, jako by nebyla Češka, a snad pro tento prozápadní styl si ji nakladatelství vybralo. Snad je to tím, že se vyhýbá českým jménům, ale je v tom i cosi, co překračuje český rybníček Její scifi by se dalo popsat jako polo-hard science fiction, i když ke konci sklouzává do space opery. Uvidíme, jestli její román bude samostatný, nebo zde máme začátek nového univerza. Pořádnou space operu jsme totiž ještě od Čecha neviděli a Edita Dufková na to inteligenci i nápaditost má víc než dostačující.
Kosmická loď Proserpina je už takřka u cíle své cesty, ve sluneční soustavě delty pavonis, kde doufá nalézt planetu vhodnou ke kolonizaci. Třicet tisíc cestujících se probouzí z kryospánku, aby byli vzápětí postaveni před strašné zjištění – jejich loď je na kolizním kurzu s obří kometou a srážka je neodvratná. Waco Teirange, navigátor a z nutnosti i kapitán lodi má před sebou nelehký úkol zachránit Proserpinu, osadníky i misi. Než dorazí k vysněné planetě, musí přežít ledové peklo zvané Hádes. Napínavá a skvěle napsaná sci-fi mladé nadané autorky Edity Dufkové v sobě spojuje to nejlepší z klasiky žánru a moderních trendů. Příběh nepostrádá důmyslnou zápletku, lidské a dobře napsané osudy, technické poznatky a fundovaná řešení problémů. Strhujíc příběh od první do poslední stránky. Najdete v něm všechno, co v dobré sci-fi hledáte. (anotace)
- Zpráva z Hádu
- Autorka: Edita Dufková
- Překlad: –
- Série: –
- Forma: paperback
- Počet stran: 448
- Cena: 249 Kč
- Vydal: Laser-books, 2012
Jan Michálek (redaktor)
jan.michalek@fantasyplanet.cz
Přečtěte si také ukázku z knihy.
Četli jste tuto knihu? Nezapomeňte ji u nás ohvězdičkovat a napsat k ní komentář!
Kupte si Zprávu z Hádu s 15% slevou (ušetříte 37 Kč).
Asi by som polemizovala nad vetou “pořádnou space operu jsme totiž ještě od Čecha neviděli”, tak či tak za recenziu ďakujem, navnadila ma, aby som si knihu prečítala.
Hanina
Neni to prvotina:)
Honza hned v perexu píše, že jde o první román, takže následná zmínka o prvotině už se chápe takto.
výborné
Mohu autorce jen gratulovat. Takových čistých sci-fi románů u nás příliš nevychází, a tento je vyjímečně zdařený. Edita Dufková by měla pokračovat v nastolené kvalitě a třeba i dalšími příběhy z tohoto světa.
je co vylepšovat
Četl jsem a dojmy mám dost rozpačité. Dost věcí, které na první pohled vypadají znamenitě a relativně akčně, je prakticky mimo logiku. Vysvětlení se buď někde ztratilo, nebo chybělo od počátku. Samotné děje na palubě lodi ještě jdou, ale výsadek na neznámé planetě je jak metodami, tak stylem na úrovni 16. století. Jen plachetnice nahradily kosmické čluny. Jenže cizí planeta není ostrov v Karibiku, aby se na ní vpadlo bez zajištění a alespoň základního biologického a hlavně mikrobiologického průzkumu…
Můj osobní dojem je taky, že je co vylepšovat. První 2/3 knihy vcelku ujdou, i když se mě občas zdálo, že logika postav dost pokulhává. Dění na povrchu planety už je popsané hůř. Ovšem závěr knihy sklouzl spíš do oblasti červené knihovny (2 milenci z nepřátelských stran, láska, která vstoupí do legend, apod.), dost se to podobalo Romeovi a Julii. Taky vyřešení problémů s pavenci stylem deus ex machina se moc nepovedlo.
Ja som zatiaľ v 1/3 knihy, výroba paliva pre loď a zatiaľ veľká spokojnosť, uvídíme čo ďalej. btw, kto ešte z od nás napísal space operu alebo hard SF?
Ale zas autorka je studentkou/absolventkou CVUT, tak jak to může pokulhávat co do logiky?
Re: Satori
Proc ne? Znam osobne profesory CVUT, kteri jsou ve svem oboru ve svetove spicce, ale kdyz dojde na aplikaci logiky (a vedeckych postupu vubec, jako treba nejprve zjistit fakta, z nich pak odvozovat hypotezy) do realneho zivota, obcas se nestiham divit, co z nich leze.
Taky jsem parkrat u statnic neveril, co jsou na nekterych oborech ochotni nechat prolezt.
Tim se nezastavam nazoru, ze kniha ma logicke lapsy (necetl jsem), jen komentuji to CVUT. Absolvovani neceho jeste bohuzel nezaruci schopnost pouzivat naucene v praxi.
(A pro doplneni obrazku, to, co na CVUT vyhodi, obcas v pohode dostuduje stejny obor na jine nejmenovane VS v Praze.)
No a pak je tu jeste moznost, ze v knize logicke lapsy jsou, autorka o nich vi, ale z nejakeho duvodu ji to nevadi (chce provokovat ctenare, mela pri psani romanu jine priority, rozlusteni se dozvime ve druhem dilu,…).
Re: pH
a, To, že nejsou profesoři schopni aplikovat své teorie do praxe, s tou knohu nesouvisí (je to fikce, ne realita) a nevypovídá to nic ani o těch profesorech a nijak je to nesnižuje. Já jsem naopak zastáncem přísně teoretického studia, protože praxe si člověk užije během těch desítek let, co je v produktivním věku, až až.
b, U státnic se nevyhazuje. Vyhazuje se během studia na jednotivých předmětech. Tak to prostě je.
ČVUT vs logika
Každopádně pokud vím, logika, zvláště pak v psaní SF románů, se na ČVUT (jako povinný předmět) stejně nevyučuje. Nakolik jsem s to posoudit, kniha nepokulhává co do jaderné fyziky.
Paráda
Jó, tak na tuhle knihu jsem hodně zvědavá. Autorčiny povídky se mi líbí, takže až někde uvidím román, chňapnu po něm :), díky.
Re: Satori
Ale i u statnic se vyhazuje. V situaci, kdy ma student na zkousku tri pokusy, se to obcas neuhlida a proklouzne ledaskdo. Navic nasprtat se na jedno uzke tema a pak na jine atd. je neco jineho, nez si pak udelat syntezu a rozumet oboru. Obcas se take nekdo na statnici proste zvysoka vykasle. Statnice jsou neco jako vystupni kontrola ve fabrice. Tam jsou take kontroly dilci, ale pak je vystupni kontrola, ktera se na vyrobek diva jako na celek a ktera by nemela pustit ven neco, co spis uskodi nez pomuze.
to ludvik.novacek
Na další příběhy z tohoto světa si budete muset chviličku počkat, i když bych se k němu někdy ráda vrátila (ale jak jsem řekla na křestu, pokud prodám 10 000 výtisků, napíšu pokračování určitě ;-))), další román budou Krysy, pokračování povídky Za okraj Světa. Tož se nechte překvapit.
ale je otázka, má-li smysl psát do diskuse, která už “přepadla přes okraj” a je tedy neviditelná a mrtvá.
nu což.
haj hou.
Stav diskuse
Je pravda, že už to tu utichlo, ale tomu přepadnutí přes okraj nerozumím: článek je pořád na homepage FP (i když za spodním okrajem zmizí tak za dva, tři dny) a v rámečku “Kde to nejvíce vře” se drží v bezpečném středu (a tam to do vyhození potrvá ještě pár týdnů).
No já si aspoň mezitím přečtu editinu sbírku.