Viktorie, Češka krev a mlíko, se po ztrátě prarodičů přestěhovala do Spojených států amerických za tetou Helenou. I ta ji ale po pár měsících opustila a Tori zůstala sama. Má sice práci a bydlení, ale nic jiného v jejím životě momentálně není. Všechno se ale mění jednoho večera, když se rozhodne zkrátit si parkem cestu domů. Je napadena a skoro znásilněna.
 |
Pomoc přichází v podobě Rubena, alfy oblastní smečky lycas (vlkodlaků), kterému se ji ale při zachraňování povede kousnout. Tori se tím pádem mění ve vlka a její život se obrací naruby. Nejedná se přitom pouze o fyzickou přeměnu. Do jejího života (a nejen tam) se dostává muž, nikdo jiný než Ruben. Jelikož je ale Tori naprostým vlkem-nováčkem, je její postavení ve smečce mizerné, a protože je tak jejich vztah proti smečkovým pravidlům, musí ho tajit. Všechno amotává návštěva smečky Tichých stínů, která výzvou své vlčice vyhlašuje oficiální boj o post Rubenovy družky, ve kterém ale Tori nemá žádnou šanci. Nemá ani čas připravit se na souboj tak, jak by chtěla, protože musí zachránit Bena, dalšího submisivního vlka ze smečky, který je unesen. Tori odmítá nechat kamaráda na holičkách, ale jeho záchrana nebude vůbec jednoduchá…
M. T. Majar – pod skoro až exoticky znějícím jménem se skrývá nadějná česká autorka, která u nás prorazila s erotickým románem Hot Boys. Znamení vlka je ale urban fantasy a vzniklo jako obyčejná povídka pro pobavení na motivy populární série Anita Blake. Vyklubalo se z toho ale něco úplně jiného… a dopadlo to celkem dobře.
Většina českých autorů, kteří svůj příběh zasadí do zahraničního prostředí, se od rodné země distancují. Majar udělala pravý opak: Toriny české kořeny zdůraznila a povedlo se jí z toho získat daleko více, než pouze vtipné situace, které díky tomu v americkém prostředí vznikají. Vytvořila své hrdince totiž zvláštní magické schopnosti, které se právě od nich odvíjejí a které jsou opravdu pozoruhodné. A z velké části právě kvůli nim slibuje pokračování knihy hodně, protože bude ještě zajímavé, co se z toho vyklube.
Příběh se nejdříve točí kolem Toriny obrovské změny v jejím životě, poté ale hlavně kolem jejího vztahu s Rubenem. A jelikož se jedná o romanci, tak svůj vztah řeší hodně… a dost často. Následně se vytváří detektivní zápletka, která má rozhodně potenciál. Škoda jen, že je značně uspěchaná. V příběhu se tak střídají dvě roviny, které se ale ve čtení vzájemně neruší.
Znamení vlka je rozhodně zajímavým přírůstkem k urban fantasy romancím, a pokud máte rádi série jako Kate Daniels, Anita Blake nebo Mercedes Thompsonovou, určitě by nemělo vaší pozornosti uniknout. Jedná se o čtivou knihu se zajímavým, ovšem značně předvídatelným a přímočarým příběhem. Autorka ale prokazuje značný pisatelský um a rozhodně se ještě máme na co těšit.
Vždycky věděla, že není obyčejná. Ale tohle předčilo veškeré její představy. Stačilo jedno malé kousnutí… Tori neměla zrovna normální dětství a dospívání. Ani ona sama není tak docela „normální„. Ale co je doopravdy zač, to zjistí na druhém konci světa, kde chce začít nový život. A ten také opravdu začne. Sama však netuší, jak moc jiný bude. Do cesty, mezi stehna a následně do srdce se jí připlete alfa smečky lykantropů se slabostí pro zrzavé slovanské typy… Slovo “vlkodlak“ je na místě, ale oni si tak neříkají. Jsou lycas. Jejich svět není uhlazený a snadný. Je to svět příšer, svět boje, krve a sexu. A Tori se toho všeho dostane víc, než by kdy tušila…
- Autorka: M. T. Majar
- Překlad: –
- Série: Vlci 1
- Forma: hardback
- Počet stran: 256
- Cena: 249 Kč
- Vydal: Fantom Print, 2012
Přečtěte si i ukázku.
Četli jste knihu? Podělte se o názor. Znamení vlka si můžete v našem e-shopu také zakoupit s 15% slevou.
Asi ne
“Příběh se nejdříve točí kolem Toriny obrovské změny v jejím životě, poté ale hlavně kolem jejího vztahu s Rubenem. A jelikož se jedná o romanci, tak svůj vztah řeší hodně… a dost často. “
Tak to asi nebude pro mě.
lol, další frfňal
Úžasné!!! Hnedle si koupím pět kusů!!!
bože – “většina českých autorů”
Gratuluji autorce k double dublu 🙂 – ale už se musím ozvat … k další z mnoha recenzí s níže uvedeným spojením… (ne, dnes nebudu sprostý, páš tu absurditu zplodila žena)
Proboha, kdo si ještě fakt myslí, že “Většina českých autorů, kteří svůj příběh zasadí do zahraničního prostředí, se od rodné země distancují. Majar udělala pravý opak…” , ten by opravdu neměl psát recenze. Sorry, Hanko.
Příklady
– již sám guru SF Ondřej Neff v povídkách a románech z konce osmdesátých let (minulého století, Hanko 🙂 psal zásadně o českém prostředí.
– gigant Josef Nesvadba psal samozřejmě už v šedesátých letech (minulého tisíciletí, Hanko :))) 90% svých povídek a románů z českého prostedí.
– Karel Čapek, jestli ho znáš, Hanko :-)))), ten jakbysmet. J.M. Troska taktéž…
Z novější doby namátkou
– celá série Agent JFK se odehrává či týká přímo českého prostředí, asi 31 knih, zatím.. (myslím, že za ní stojí nějaký Žamboch s Procházkou, nebo jak se jmenujou, ale tihle dva toho zatím moc nevydali, tak ti to třeba uniklo…)
– nová série Kladivo na čaroděje od Jirky Pavlovského & spol. jsou taky český, až to praští..
– Vlado Ríša se svým Brunvcíkem, Leonard Medek se svým Frantou Frantou, série Kroniky karmínových kamenů zaštítěné královnou české fanatsy Františkou Vrbenskou, pak už zníněný Mirek Žamboch a Jirka Kulhánek (znáš je vůbec, Haní ???) píšou na 80% zásadně akční příběhy z české kotliny…
– pokud budeš ale pátrat dál, tak Jirešovy Antologie historické fantasy jsou KOMPLET fantasy z českého prostředí (dalších asi tak 20 autorů zde nejmenovaných).
– Albatros vydal gigantický sborník Impérium Bohémorum s takovými autory jako je Vilma Klímová, Franta Novotný, Honza Poláček jako zásadní českou paralelní historii.
No, nebudu jmenovat všechny české autory, protože drtivá většina právě dělá opak toho, co píšeš ty, tedy – abych Tě parafrázoval:
“Většina českých autorů zásadně zasazuje svůj příběh zasadí do českého prostředí a od cizích zemí se distancují” 🙂 !
muck.
to jwp
Nejsem si úplně jistý, že se bavíte s autorkou recenze o tom samém. Co je předmětem polemiky? Tvrzení, že ti čeští autoři, kteří zasadí příběh ne do českých zemí, ale do zahraničních poměrů, se od rodné hroudy distancují? Nebo to, že se takto od rodné země distancuje většina českých autorů?
Jinak dotaz na autorku recenze, popř. nakladatele: pochopil jsem správně, že jde o fanfiction ze světa Anity Blake? Pokud ano, docela by mě zajímalo jako slůžité je získat práva k tomu, aby taková věc mohla vyjít. Nebo je to jen “a la” Anita Blake?
► Milý Schramme,
Skvělý chlapče,
přiznám se, že tuto otázku jsem vskutku ani nepředpokládal. Protože automaticky, kdo čte ( a Ty čteš ☺ ), jistě ví, že všichni jmenovaní autoři (i ten Neff s jeho moonpunkovou sérií Měsíc, Rock.. mého života) MIMO JINÉ zasazují své příběhy do cizího prostředí a jen si zkus zjistit, jaké odkazy k vlasti v sobě obsahují výše uvedené knihy… JFK s českými kořeny a s Macochou, Kulhánkovo cestování po světě, kde vše řeší český hrdina s českými hláškami, Ríšův Bruncvík v Itálii a Francii, onen Leonardův Franta Franta – ano, je zasazen do cizího prostředí – ale všimni si, prosím, že NIKDO se v těchto příbězích nedistancuje od domácího prostředí…. Opravdu ► NIKDO ◄.
Nebo-li slovy recenze – Ba naopak – každ drží českého hrdinu ve výsostné pozici, jak dialogy, odkazy, wisecracky, retra, vše je podřízeno právě původu (a vtipu a šikovnosti a svéráznému humoru a šibalství i dalších, méně hezkých českých vlastností) hlavného geroje…
Ale přiznám se, že už to (asspoň zde) nebudu dále rozebírat. Každý nechť si z toho, vezme, co se mu bude, resp. nebude hodit, kurva… ☺
to jwp
No právě, že jsem přemýšlel kdo je onou většinou distancujících se autorů míněn, neb si nikoho takového nevybavím. Už proto, že si nevybavím moc autorů, kteří zasazují své příběhy do cizího prostředí 🙂
ten Schramm
Já bych tu původní větu, skutečně poněkud nejasnou, zkusil vztáhnout třeba na díla Petra Heteši, případně Zločin na Poseidon City. Samozřejmě nejlepší by bylo zeptat se recenzentky samé na hana.trskova@fantasyplanet.cz , pokud ji JWP příliš nevyplašil.
LOL JWP
Jde o to, že jwp evidentně zpočátku onu větu nepochopil a chtěl nás udivit svými znalostmi české literatury. Po Schrammově reakci mu zjevně došlo, že to nepochopil, přesto to dokázal zamotat tak, že to vypadá, že všichni ostatní kromě něho jsou blbci.. 😀
to A21
► muhehehe …
P.S. skončil bych jen u toho “zamotat” – ty blbce bych si nedovolil vypustit z tlamy…
LOL
Cetla jsem recenzi i diskusi a rikam si, jestli by nas nemela udivovat svymi znalostmi ceske literatury spise autorka recenze nez autor komentaru jwp. V tom je asi ten hacek. Autorka recenze by spise mela nekde uvest, jakou vetsinu ceskych autoru mela na mysli, protoze jak jsem si vsimla na jejich recenzich, tato je prvni na ceskou autorku.
Zrovna jsem dočetla knihu, která se mi upřímě líbila. Příběh končí tak náhle a překvapivě, že mě donutil jen sedět s vykulenýma očima a ptát se “A to je jako všechno?”
Myslela jsem si že si tady přečtu názory dalších čtenářů, ale vy tady řešíte nepodstatné kraviny…
To Anonym
Tady v poslední době už ani nejde o knihy. (Většina recenzovaných jsou stejně komerční bláboly na jedno přečtení) Jde o prostor, kde se můžu vyblít a někdo si to dokonce přečte a vybleje se hned pod to… :-)))
ad Anonym2
No věřím, že kdybych si to přečetl, tak bych asi taky jen zůstal sedět s vykulenýma očima. Ale asi ne kvůli tomu, že “to končí tak náhle a překvapivě”. :o)