Zlodějčina hra – Einarinn 1 – McKenna Juliet E.

Jako obvykle vás napřed seznámím se světem, ve kterém se vše odehrává. Zpočátku se zdá, že jste narazili  na zcela běžný fantasy svět. Ale po několika zmínkách o vysoké peci, studiu typem přednášek, astrologie a navigace na slušné úrovni apod., změníte názor. Vše je v podstatě, jak to má být, jen magie a mágové jsou spíše doplňkem běžného světa, studují na svém ukrytém ostrově a lidé je berou sice jako mocné občany, ale nic víc. I technologie s technikou začínají zaujímat důležitější postavení. Ovšem války a bitvy pořádně nabroušeným mečem a dýkou se nijak nemění a veškeré ostatní atributy správné fantasy zůstávají zachovány tak, jak jsme zvyklí.

Hlavní hrdinkou, jak už je z názvu zřejmé, je zlodějka. Jmenuje se Livak a živí se hlavně hazardem s runami, které se používají snad namísto kostek a karet. Hrají se všude, je mnoho variant a pokud člověk umí a má komplice, dají se vydělat velké peníze. Právě při čekání na svou přítelkyni, se kterou má v plánu vydat se na slavnosti a vydělat balík, se dozví o kupci, jenž se velmi zajímá o tormalinské starožitnosti. Rozhodne se tedy navštívit jednu rezidenci, kde pomstychtivě odcizí právě takovýhle majetek chlápkovi, který se ji kdysi snažil znásilnit. Po setkání s kupci ale bude více než překvapena a vržena s nimi do neznámé hry, o kterou vůbec neměla zájem. Shánět další podobné artefakty od lidí, kteří se jich jen tak nevzdají. A to vše po boku agenta pověřeného samotným arcimágem, mágem a učencem. Začíná tak kopa cestování, vykrádání a asi ve třetině knihy obrat, který nikdo nečekal. Nejsou totiž jediní, kteří se o tyhle věcičky zajímají. A ti druzí se nebojí používat zbraně, neznámou magii a mučení. Takže celá akce nabere významnějšího cíle a jednoduché vyhledávání a zcizování se mění na časté souboje, kouzlení, útěky, pronásledování apod.

Příběh je jednoduchý a až časem se více komplikuje. I když dějová linie zůstává stejná. Kromě zmíněných postav se ještě setkáte s naivním a trapným kouzelníčkem, který cestuje s učednicí a snaží se nasbírat ostruhy, aby se předvedl před arcimágem. To vše na úkor naší družiny s Šivou, nenáviděným kouzelníkem. Nevím, nakolik by tak doslova blbá postava mohla existovat. Casuel, jak se jmenuje, působí jako totální nedochůdče, které se nedokáže o nic postarat, a i když je mágem, naprosto toho neumí využít a pokazí, na co sáhne. Je mi jasné, že je v knize zcela záměrně, jen fakt nevím, jestli by takový idiot mohl existovat :-). Ostatní postavy jsou docela věrohodně popsány, ale žádnou hloubku nečekejte.

Takovou kapitolkou pro sebe jsou nadávky. Někdy se totiž divíte, co to sakra čtete, a jindy se bavíte u promyšlených vulgarismů. Livak většinou nenadává, i když nějaké to „kurva“ by se u zlodějky rozhodně slušelo. Spíše je to samé „do pytle“, a aby to bylo o něco jadrnější, je dodáno i „do dvou pytlů“ :-). No nevím, s tímhle si autorka mohla trochu pohrát, pochybuji, že sama nepoužívá sprostá slova a přímo ve fantasy světě se to od bojovníků očekává. Ale jak jsem řekl, ke konci se už nedrží na uzdě.

Myslím, že věta psaná v děkování tuto knihu shrne. „A na závěr patří díky i mé matce za nezapomenutelnou větu, kterou vyslovila během jednoho telefonátu: Víš, ono se to čte skoro jako opravdová kniha!“ Abyste pochopili, čte se to dobře, příběh je slušný, děj taky od poloviny jakž takž, ale nic extra. Kulisy světa dobře vystavěné a lehce se vyhupují nad průměr. Jestli máte rádi dobrou „běžnou“ fantasy, klidně do toho skočte. Jen mám trochu obavy o další díly, které jsou dle amazonu horší. Ovšem jednička je relativně uzavřená, takže se nemusíte ničeho bát, určitě vás těch skoro šest set stran na nějakou dobu pobaví.

Za recenzní výtisk děkujeme nakladatelství Triton.