Nakladatelství Fantom Print možná nezískává Ceny Akademie, ale knih ročně vydá spousty. To je jasným důkazem, že jsou žádány, že je čtenáři mají rádi. Přidejte si k tomu dobrý marketing a získáte představu, jak udělat z vydávání fantastiky dobrý byznys. Začít s vydáváním nového autora je však vždy nejistý podnik. Pojďme se tedy podívat na úvodní knihu trilogie Kroniky havranů spisovatele Jamese Baclayho.
 |
Po deseti letech nebezpečné práce nájemných žoldnéřů se Havrani rozhodují, zda jít do výslužby. Vyděláno mají a smrt jednoho z členů jim napovídá, že už jsou na to staří. Nicméně ještě berou zdánlivě jednoduchou zakázku, která se však stává jejich prokletím. Nestačí to, že pracují pro temného čaroděje, proti kterému před pár dny bojovali, ale vzápětí umírá další jejich spolubojovník. Mezi tím se však dovídají od temného čaroděje Densera, že budou muset kooperovat dál. Ve hře je totiž hodně. Jejich domovinu ohrožuje šedesátitisícová armáda pár dnů chůze od hranic, a navíc ji podporuje starověké nebezpečí šesti Černokněžných pánů, kterým se podařilo utéct z magického vězení. K vítězství jim má pomoci nejmocnější kouzlo všech dob Zloděj úsvitu, cesta k jeho získání je však krkolomná, plná prolité krve a čas neúprosně odsýpá…
Barclay se u čtenářů asi nevyhne kritice. Není zrovna rozeným vypravěčem a jeho rozhovory jsou občas mdlé a charaktery nevyzrálé. Spojení příběhu družiny s epičtější částí děje – nadcházejícího válečného tažení – moc nefunguje. Navíc se zdá, že všechny motivy, které autor využívá, byly již dříve použity někým jiným. Klad knihy naopak lze vidět dobře v odsýpajícím ději a zajímavých postupných questech.
Barclay od začátku neúprosně zabíjí hrdiny. Nikdy není jisté, kterou postavu v blízké době setne. Jediný účel je možná vidět v tom, že autor nenápadně vytváří skupinku hrdinů, která se více hodí pro plnění úkolů, v nichž si Barclay libuje. Autor totiž umně vytvořil příběh, jenž velmi připomíná dobrodružství z Dračího doupěte nebo, chcete-li, DragonLance, a tak vyvraždil válečníky a přidal do skupiny Havranů další mágy, zloděje a stopaře či lučištníka. Jasně, kouzla se jmenují jinak, ale bojová magie je v knize podobná světu Dračího doupěte.
Zloděj úsvitu je klasicky pojatá fantasy. Autor se v příběhu hledá, postupně rozepisuje, závěr je pak uspokojující. Hledáte-li v knihách invenci žánru, zde se ji nedočkáte. Přesto doufejme, že kniha bude mít takový úspěch, aby vyšla trilogie celá. V Barclaym se totiž podle mě rodí vypravěč, který by mohl být jednoho dne velmi dobrý. Slušná řádka v zahraničí vydaných knih s jeho jménem na obálce totiž dokazuje, že jeho knihy lidé čtou.
Havrani jsou malá skupina elitních žoldáků, kteří se celý život drželi pevných pravidel a jednoduchého kodexu – zabíjet ano, vraždit ne. Po deseti letech společných bojů však stárnou a rozhodují se, zda mají definitivně odejít na odpočinek. Poslední velkou zakázkou, která je má zabezpečit na zbytek života, by tak měla být práce pro mága Densera z univerzity z Xetesku, příslušníka té nejtemnější magické školy v Balaii. Havrani dostanou za úkol shromáždit skupinu magických artefaktů, které mají dopomoci Xeteskanské univerzitě stvořit ničivé kouzlo, Zloděje úsvitu. Proti své vůli tak jsou zataženi do světa intrik, kterému nerozumí a jenž přímo ohrožuje jejich dosavadní postoj k životu i práci, již dělají. * Celý svět Balaia navíc stojí na pokraji války. Černokněžní pánové i barbarské kmeny Wesů dobývají jednu zemi za druhou. A legendární obrovští draci, jejichž úmysly s lidmi jsou více než nejasné, náhle přestávají být pouhým mýtem… (anotace)
- Zloděj úsvitu
- Autor: James Barclay
- Překlad: Jan Kovář
- Série: Kroniky Havranů 1
- Forma: hardback
- Počet stran: 400
- Cena: 299 Kč
- Vydal: Fantom Print, 2012
Četli jste tuto knihu? Nezapomeňte ji u nás ohvězdičkovat a napsat k ní komentář!
Kupte si Zloděje úvitu s 15% slevou (ušetříte 45 Kč.)
Jan Michálek (redaktor)
jan.michalek@fantasyplanet.cz
Zatím rozpaky
No nevím… Četl jsem už dvě recenze a obě byly spíš rozpačité, na Legii taky zatím spíš průměr. Možná škoda té pevné vazby. Kniha mohla být o něco lacinější a čtenáři by spíš šli do rizika i přes nepříliš nadšené ohlasy. Jedno se ale Fantom printu musí nechat: o svoje knihy se stará. Ta obálka rozhodně zaujme i v konkurenci a láká, láká 🙂
Ale k věci. Můj dotaz na recenzenta: na jednu stranu jsem si z recenze vzal, že autor zatím není moc vypsaný, na druhou si v závěru od něho v tomhle směru jako od vypravěče dost slibuješ. Můžeš to nějak rozvést jak to teda s tou vypravěčskou schopností je? Plus při četbě anotace i recenze mi hned naskočila dvě jména: Glen Cook a Joe Abercrombie. Je možné nějaké srovnání Barclayho knihy s těmito velikány? Nebo je to mimo a jedná se jen o letmé zdání na základě povrchních informací? Nabízející se podobnost tématu, resp. žánru mě totiž na téhle knize láká, na druhou ovšem s ohledem na kvality Cooka i Abercrombieho zároveň i odrazuje.
Nechal jsem se zaujmout obálkou a anotací. Taky se mi okamžitě vybavil Cook, kterého jsem v té době shodou okolností znovu četl. Měl jsem chuť na další porci morální šedi a žoldáctví. Ale byl jsem zklamán. Nejen z hlediska svých očekávání, ale i knihou samotnou. Jak už psali v jiné recenzi, kniha na mě opravdu místy působí jako zápis z hraní Dungeons and Dragons nebo něčeho obdobného, hlavně když je řeč o magii. Štve mě autorův způsob předávání informací čtenáři, kdy vzdělaného kouzelníka nechá, aby složité věci vysvětloval primitivním barbarům kolem sebe. Problém je ovšem v tom, že většinou takto pojednává o věcech jednoduchých, které nám buňky rozhodně nezaměstnají a člověk si tak při čtení připadá trochu jako blbec, když mu třemi různými způsoby vysvětlí jedno a totéž. Barclay rozhodně není vypsaný a nenapsal fantasy, kterou bych si chtěl krátit dlouhou chvíli. Jeho kniha pro mě není příslibem děl příštích, v nichž postupně dospěje. Z Británie jsem zvyklý na lepší, zajímavější kusy.
S Cookem to vyjma anotace nemá společného vlastně zhola nic. Abercrombie je také mnohem vyšší liga. Smrt postav mi připadla možná až samoúčelná.
Mohlo to ale dopadnout mnohem, mnohem hůř, tím jsem si jist. Hodnocení okolo padesáti až šedesáti procent si to nejspíš zaslouží.
/ jak už psali i v jiné recenzi
v této se to píše také
Vskutku s Abercrombim se to srovnat fakt nedá, to je úplně jiná liga. S tím vypravěčstvím je to asi tak, autor spojuje epickou složku připravované války se složkou hrdinů, který si v podstatě odehrávají dobrodružství ala Dračí doupě. Zatímco ze startu mu toto spojení moc nefunguje, v závěru už to celkem jde. Věřím, že v tomto směru by mohli být knihy už lepší.