Zelený drak, Karmínový lev: v hlavní roli renesanční agentka Jane Dee

Na začátek velká pochvala: Kroniky karmínových kamenů zase vycházejí. Ujal se jich po tříleté odmlce Konektor XB-1, jak už bylo dříve avizováno. Pokračovatelkou započaté linie se po Fr. Novotném, V. Ríšovi a J. Pecinovském stala Lucie Lukačovičová, jejíž novela Zelený drak, Karmínový lev nás zavede do rudolfínské Prahy. I když ne jenom tam. Autorka si totiž v dějové linii odskočí tu do Itálie, tu do Španělska, tu do staré Anglie. Trochu nás tím nejprve napíná, ale pak se děj rozjede a hezky šlape. Až litujete, že už přišel závěr.

To je možná i trošku kámen úrazu. Lucie Lukačovičová je především zdatná povídkářka, a přestože má už na svém kontě pět románů, nemůžu si tentokrát odpustit drobné rýpnutí. Řada zajímavých motivů totiž zůstane nedotažených a tím pádem i zbytečně vyplýtvaných. Taktéž vývoj většiny postav zůstane v náznacích. Větší pozornost je věnována dějovým zvratům a akci.

Místy si autorka precizně pohraje s detaily a započne i hezkou metatextovou hru. Možná vám námět alchymistů E. Kellyho a J. Dee přijde obehraný, ale Lucie Lukačovičová najde způsob, jak ho podat netradičně. Na představu páprdů, kteří se místo opravdové vědy zmůžou tak na vaření paprťály, rychle zapomeňte. Tady si slavní alchymisté střihnou roli nefalšovaných tajných agentů.

A to není vše. Zdatně jim bude při plnění úkolů sekundovat Deeho manželka Jane, doplňující tak podivný kohabitující trojúhelník. Inu, někdy to vypadá, že spíš je to ona, komu se ostatní podřizují. Tato neohrožená dívka, speciálně vycvičená pro tajné mise mocným Bratrstvem, se vrhá do soubojů a pátrání v podzemních chodbách, jakoby to bylo běžné zaměstnání žen v 16. století. Různých šarvátek, hezky detailně popsaných, si teda člověk u téhle knížky užije dosyta.

Jane však není jedinou ženskou postavou, které autorka přiřkla roli hybatelky. V pozadí událostí se pohybuje cikánka Fiammetta s věšteckými schopnostmi. To ona vysloví obě přezdívky Zelený drak i Karmínový lev a dodá tak honičce za schránkou s rudým prachem, který údajně dokáže měnit olovo ve zlato, potřebnou mystickou symboliku.

Milovníky alchymistických seancí potěším zprávou, že na jednu přeci jenom dojde. Kelly během ní donutí zlato „růst“ s pomocí své speciální tinktury a předvede císařskému dvoru parádní spektákl. Příběhem se mihne i rabín Jehuda Löw ben Bezazel a jeho až přehnaně pracovitý pomocník Josef (jehož existenci provázejí obavy, co si počít, až se bude nudit). Zatímco Dee je takový nemastný neslaný badatel, věčně zahloubaný do starých rukopisů, Kellyho autorka pojala jako kecálistu, který se vylže z kdejaké prekérky.

A objeví se i další historicky doložené postavy, třeba polský alchymista Sendivoj, Tadeáš Hájek z Hájku nebo mocichtivý kardinál Malaspina. Není třeba zdůrazňovat, že pro sepsání dobré historické fantasy nelze vynechat studium pramenů a prošpikovat děj odpovídajícími reáliemi. Mně osobně přišla tahle stránka příběhu zvládnutá celkem dobře, i když hnidopiší povahy by asi drobné nedostatky našly. Jenže nemám potřebu přít se o to, zda může či nemůže prolétnout šipka z kuše klíční kostí a co při tom způsobí.

Kdo touží po hlubším historickém exkurzu, musí si bezpodmínečně přečíst doslov Františky Vrbenské. Tato naše fantazácká dobrá víla a zároveň neuvěřitelně vzdělaná a sečtělá dáma totiž dokázala povýšit jinak nudný vědecký útvar na vlastní formu uměleckého díla. Nejenže se píděním v archivech dopracovala ke zcela novým a dosud nepublikovaným poznatkům o legendárních alchymistech, ale ještě to podává způsobem, který bere dech. Tak škoda jen, že šéfredaktor musel tolik krátit! Naštěstí ebook vyjde s doslovem v původním rozsahu, takže zřejmě půjde jako jeden z mála na dračku.