Hlavního hrdinu Quentina (alias krále Kwentina) zase pálí dobré bydlo. Místo toho, aby se spokojil s poklidným životem jako král své vysněné Filorie, pokouší osud dalším dobrodružstvím. Ale za úspěch se vždycky platí…
Druhá kniha série Mágové s podtitulem Král čaroděj o Quentinovi a jeho spolužácích ze školy magie Brakebills pojednává o jejich poklidném panování ve fantaskní zemi jménem Filorie. Momentálně nemusí řešit žádné problémy, a tak jen pořádají hony a dvorní slavnosti a plní jiné formální povinnosti vládců. Tedy až do okamžiku, kdy se Quentin rozhodne udělat si při banální politické návštěvě alespoň malou odbočku za dobrodružstvím. Před cestou i během ní zažívá drobná rozptýlení od starostí všedních dnů, na samém místě určení se tyto impulzy stupňují a vrcholu dosáhnou, když se dozví o zlatém klíči. Quentin ho najde a použije, ale stane se jen to, že se vrátí zpátky na Zemi bez možnosti návratu do Filorie. A aby toho nebylo málo, při pátrání po cestě do Filorie zjistí, že Země může přijít o veškerou magii. Tím by se jeho život už totálně zhroutil.
Druhá kniha se v mezikapitolách zabývá i osudem Julie – Quentinovy kamarádky a neúspěšné kandidátky do školy magie Brakebills. Jestli jsme si mysleli, že vystudovat Brakebills bylo obtížné, tak získat alespoň střípky magických znalostí bez školy je téměř nemožné. A Julie za to zaplatila velmi vysokou cenu. Její magie je pro absolventy školy Brakebills nepochopitelně chaotická a neznámá. Díky Juliině dějové ose zjistíme i důvod, proč je možné, že magie nadobro zmizí ze Země.
Postavy od minulého dílu příliš nevyspěly. Jedinou výjimkou je Julie, již ale nechápou ani její nejbližší. Objevují se tu i fantaskní postavy ze země Filorie, které se chovají dle svých vlastních pravidel – například ani bůh Filorie (beran Uhel) nemůže zachránit svou zemi před rozpadem. Za zmínku sotjí i nová postava draka, který pro změnu sídlí na Zemi. Jemu se zřejmě otevře více prostoru ve finálním třetím díle.
Lev Grossman překonal v Králi čaroději nepříliš komplikovaný text prvního dílu už jen tím, že ve druhé knize sledujeme zároveň dvě dějové linie: život Quentina ve Filorii a život Julie před jejím příchodem do Filorie. Obě linie se spojí až v bodě, kdy kniha vrcholí. Odpadají rozsáhlé popisy a zvyšuje se i objem dialogů. Vidíme více kontrastů mezi fantaskním světem Filorie a reálnou Zemí. Ve Filorii se sice nemluví jiným jazykem, přesto se Quentin podepisuje jako Kwentin – aby to znělo více „fantasy“. Přibývají i mýty Filorie – například pohádka o sedmi zlatých klíčích, jež nakonec bude hrát zásadní roli i ve druhém díle Mágů. Příběh navíc polemizuje s otázkou, zda má člověk zůstat spokojen s životem, jaký vede, nebo by měl neustále usilovat o víc.
Autor znovu prokázal svou znalost kultovních fantasy ság, kterou využívá v nejrůznějších narážkách. Nejednou zaregistrujeme podobnost Filorie s Narnií, Quentina s Harrym Potterem a dokonce objevíme i svět Teletubbies nebo říši Pána prstenů. Nicméně se nejedná o laciné kopírovaní či hůř, vykrádání, jen o mnohdy i vtipné narážky. Ač kniha pojednává o mladých lidech, díky civilnímu projevu může oslovit i starší a náročnější čtenáře. Tentokrát se krom faktů fantasy sféry může dozvědět něco i o kultech, světě undergroundu, mýtech a náboženstvích naší kultury, a jak to všechno může souviset s magií.
Snad jedinou výtkou by mohlo být to, že díky svému formátu a rozsahu je knihu předurčena spíše k četbě v klidu domova než k tahání na cesty; výjimkou je pouze cesta do posilovny. Ale po formální stránce jsou Mágové 2: Král čaroděj dokonalost sama – nenašla jsem jediný překlep ani jinou chybu. Myslím, že vydání svědčí i zkušená autorka a překladatelka Jana Rečková, pro níž je ponurá fantasy známá voda.
| 80% |
|
