Mladá česká autorka píše opravdu zajímavě. I když deník začíná pubescentními výlevy typu jaký kluk vyvolá Vivian ruměnec ve tváři, dále pokračuje už serióznějším příběhem. Před Vivien totiž stojí těžká závěrečná zkouška. Jako démonka světla má prokázat, že zvládne náročný úkol chránit lidstvo. A tak trénuje a cvičí na den D a do toho prožívá i běžný „lidský“ život se vším, co přináší.

Tak těžký úděl – chránit lidstvo – se ale dá provést pouze se zapřením svého osobního života. Přitom Vivian už jako démonka světla jednou selhala, když v minulosti v sebeobraně zabila člověka. Takže si řeší i vnitřní dilema, jak silná nyní je.

Vivian je zamilovaná do svého lektora, má kamarádky a opatrovatelku taky z nadpřirozeného světa, a lidského kamaráda ve škole… a do toho přijde nový spolužák, s kterým jí to začne jiskřit. Jak se pak může soustředit na své poslání?

Svět, který autorka vytvořila má svá zajímavá specifika i legendy. Při skládání zkoušky Vivian na vlastní oči vidí lásku mezi vlkodlakem a upírem – což je velmi ojedinělý úkaz, násobící magické schopnosti obou. Nebo zde existuje něco jako otisknutí ze Stmívání – připoutání se mága k jinému tvoru, které je tak silné, že trvá navždy. Což je pro většinu bytostí spíše prokletí.

Jsem moc ráda, že se v poslední době rozmohla fantasy literatura pro mladé. Přijde mi, že za mého mládí jí byl nedostatek. Rovněž obdivuji mladé české autory, kteří se vrhají do psaní. Monika Šurinová vytvořila svůj vlastní fantaskní svět, který má své kouzlo. Některé nápady jsou sice obdobné jako u jiných děl, ale o to čtenáři bližší, známější.

Kniha je členěná do kapitol, psaná větším písmem, a proložená pěknými černobílými ilustracemi Petra Heteši.

Co mě ale příšerně bilo do očí byly hrubé pravopisné chyby. Zejména pak shoda podmětu s přísudkem (např. plamínky zhasli, pochybnosti mě přešli). Napadají mě jen dvě možnosti proč tomu tak je. Buď chce autorka upozornit, jak málo dnešní teenageři umí psát pravopisně správně, jelikož kniha je psaná v ich-formě. Nebo protože se jedná o fantasy, jsou třeba plamínky nebo pochybnosti živé. Pak ale nechápu další chyby typu: my vyrobila, hold pravda, Tirovi myšlenky (Tira – mužské jméno). V mých očích to knihu hodně shodilo. Domnívám se, že zejména knihy pro mládež by měly být gramaticky správně, aby si mladí lidé lépe osvojili svůj jazyk.