Máte rádi ženy? Ysabel je dívka pro vás. Tichá, tajemná, elegantní, a když se s ní blíže seznámíte, spatříte nečekanou krásu jejího charakteru, vyzrálý půvab a eleganci, se kterou si prostě užívat musíte. Krom toho umí vařit, prát a unese dvojnásobek své váhy. Cena jeden střední divočák! Jedinečná nabídka!
Guy Gavriel Kay pokračuje na své křížové cestě českou fantastikou dalším titulem, kterým tuzemskému čtenáři zasazuje další těžkou ránu. Jeho kruciáda započala již v roce 1999, ale po velké přestávce se skutečně rozeběhla až v roce 2008. Fionavarská tapiserie je knižní sága, ve které Kay dokazuje, jak dobrým dokáže být autorem klasické hrdinské fantasy, tolik podobné té, kterou ve svém díle nesmazatelně otiskl do čtenářských duší J. R. R. Tolkien. Ysabel je jakýsi krok stranou od tohoto subžánru a zároveň u něj svým způsobem zůstává a Kaye škatulkuje do pozice autora ryzí fantastiky starého typu.
Tato kniha byla napsaná v roce 2007, snoubí se v ní krása starého subžánru fantasy s novým světem a z tohoto spojení vzniká dílo prostoupené krásou a elegancí. Vše začíná tím, jak se mladý, pubertální synek slavného fotografa začíná nudit na pracovní cestě ve francouzském Provence, kam jej otec vzal s sebou. Ned je typicky vykreslený adolescent, který se začíná krásně nudit, ale než se stane cokoliv jiného a čtenář se stačí řádně rozkoukat, už spolu s mladíkem zjišťuje, že svět, který tak dobře oba znají, není tak úplně obyčejný, jak si dosud mysleli. Autor tepe podivnými setkáními a atmosféra knihy již od samotného počátku začíná nabírat nádech tajemna a neskutečna, který si udrží až do samotného konce.
V Ysabel Kay používá nejstarší kámen, prolínání dvou světů, fantasy, aby na něm vystavěl bohatý příběh. Kniha samotná připomíná díla Neila Gaimana nebo Alenku v kraji divů a za zrcadlem Lewise Carolla (teď není myšlen ani tak film, kde řádí Depp a prdlý králík, ale skutečná podstata alternativního světa, který s naším sousedí a v mnohém se prolíná). Spojnicí mezi dvěma světy může být cokoliv – třeba králičí nora, nebo spolu světy mohou koexistovat (krásně to naposledy převedl China Miéville v knize Město a město). Podobné tendence vykazuje i Ysabel. Autor loví ve starých keltských legendách, kombinuje je se starými pověstmi z oblasti Provence a doplňuje je o historické poznatky z dané oblasti. Tím si zajistil bohatý přísun motivů na stvoření uměleckého díla, které bude čtenář jen s úžasem sledovat.
Dva světy se navzájem prolínají bez viditelných přechodů a autor staví před čtenáře takovou menší Maginotovu linii tajemna, která čtenáře doslova dusí. Ptají se hrdinové, ptá se čtenář, ale dokud sám Kay nerozhodne pustit nějakou informaci ze svých spárů, nikdo se nic nedozví. A až pak si uvědomíte, že ty indicie tam již byly. Neznámo však nepůsobí uměle a autor jen nevyužívá nedostatek informací pro natažení děje. Ysabel je napsaná tak, aby si čtenář nevědomost přímo vychutnával a dobrovolně podstupoval příjemné mrazení v zádech, protože v Kayově textu je realita ryze současného světa nabourávána mýty a legendami, ve kterých figurují bitvy a usekané hlavy.
Autor výborně zvolil aktuální svět, kde je Google odpověď na každou otázku a z iPodů hraje Coldplay, takže se věkově jakýkoliv čtenář dokáže s hrdiny i jejich světem velice dobře ztotožnit. Nejvíce patrně zhruba patnáctiletí čtenáři, protože hlavní hrdina i hrdinka jsou jejich věku a zažívají právě ty nejvíce vyhrocená přání každého pubertálního (a postpubertálního) jedince.
Postavy jsou napsané velice živě a s citem. Nedochází k nějakým neprofesionálním extrémním výjevům, ale všichni se chovají striktně logicky jako skutečně živí lidé. Autor si navíc nelibuje v přehnaně dlouhých popisech charakterů, ale naopak je nechává na domyšlení čtenáři na základně zkušeností z textu. Nedova matka toho jest zářným příkladem, protože o ní v celém textu nepadne mnoho slov, ale ze všech reakcí postav k ní i čtenář začne cítit až posvátnou úctu.
Pro výstavbu své luxusní vily zvolil Kay nejzákladnější ze základních kamenů a pro interiér použil nejklasičtější možné vybavení. Příběh lásky je starý jako lidstvo samo a dosud se, já nevím proč, ještě neokoukal a autoři (zejména filmoví) se jej snaží nacpat prostě všude. Láska hned tří lidí v kombinaci s mýty a jejich prostupováním do současnosti dává vzniknout jedinečnému a originálnímu příběhu, který bude čtenář fascinovaně číst a vychutnávat pro hloubku vztahů a citů, které se táhnou po staletí. Zároveň bude neustále kroutit hlavou nad absurdností celé situace, která do sebe logicky zapadá jako kolečka Orloje, než do něj mistr Hanuš hrábnul.
Mnozí autoři se raději vyhýbají otázkám, které svádí čtenáře k úvahám, proč to ten daný hrdina udělal. Kay se jim věnuje naopak poměrně významně a sami hrdinové bilancují svůj osud a svou minulost, aby zjistili spolu se čtenářem, že logika příběhu je prostě neprůstřelná. Každou prkotinu autor nepřímo vysvětlí a hlavní zápletka má tak jednoduše logickou podstatu, že svojí krásou připomíná křišťál – průhledná a elegantní. Na konci se sice autor snižuje k lehkému klišé, ovšem korunuje to nikdy nevysvětleným tajemstvím, kterým obohatí vzletný konec příběhu a nechá čtenáře spokojeně vydechnout.
Kay se svojí Ysabel dokázal všem kritikům klasické fantasy, že stále lze napsat na starých základech moderní a čtivé dílo a jako zbraně mu slouží profesionálně napsaný text plný jemných lahůdek pro nejnáročnějšího čtenáře. U této knihy se budete bavit, mít mírně melancholickou náladu a zároveň si budete užívat. Stejně jako je Beltaine mezi keltskými svátky noc duchů, je Ysabel tajemně magickou princeznou mezi fantasy knihami.
Lukáš Vaníček (redaktor)
vaniceklukas@yahoo.com
Moje první kniha od Kaye a velká spokojenost.