XB-1 9/2012

První řádky povídky Brada R. Torgersona Průzkumníci evokují téma nedávného CONiáše – konec světa. Malý Mirek Jaworski je svědkem válečného zničení Země a sám přichází o celou rodinu. Po zkažené evakuaci se dostává na loď, kde je jediným pasažérem starší žena jménem Tabita, jejíž manžel přenesl své vědomí do palubního počítače. Loď letí za Kupeirovo pásmo pátrat po potomcích dávných lidských průzkumníků, ale po dlouhou dobu se setkává pouze s bezútěšnou vesmírnou prázdnotou. Text je sice velmi dlouhý, ale i to umocňuje úžasnou atmosféru zoufalství a naděje, již Torgerson svému příběhu propůjčil.

Pod řvoucími nebesy od Karla Bunkera je pravým opakem svého předskokana. Krátká příhoda dvou astronautů – vědců, kteří najdou v ledu mimozemšťana, příliš smysl nemá, i když se hezky čte.

Dojem ze zahraničních povídek napravuje Bezvětří, které napsala Kristine Kathryn Rusch. Na vesmírnou loď se jako jediná z početné mise vrací lingvistka bez paměti a následný nepřátelský útok zbavuje plavidlo schopnosti další cesty. Posádka musí postupně zrekonstruovat, co se vlastně stalo, a nešťastná žena zvažuje, do jaké míry ona samotná zavinila smrt svých kolegů a propuknutí nových násilností. Autorka dokázala skloubit originalitu, vynikající sloh a námět hodný klasiků sci-fi.

V zahraniční sekci je tentokrát těžké vybrat nejsilnější povídku. Jak Průzkumníci, tak i Bezvětří mají poměrně vyrovnanou úroveň.

Děl českých povídkářů tu máme o něco víc. V příběhu Vladimíra Zábrodského Luka chce podnikatel Emmanuel Trnka zbavit svoji ženu fobií, a tak ji zavádí mimo civilizaci, dokonce do úplně jiného světa. Použité prostředí je rozhodně originální, ale děj je občas trochu nepřehledný.

Povídka Pavla Obluka Když v ráji sršelo se v soutěži Daidalos dostala na páté místo a rozhodně si zaslouží naši pozornost. Ocitneme se totiž mezi pytláky, cestujícími do paralelního světa, kde loví tzv. Anděly, kteří rozhodně nejsou nějakými mírumilovnými nebo roztomilými bytostmi. Přestože se text čte jedním dechem, občas narazíme na klišé a postrádal jsem také větší nápaditost.

Větší problémy se objevují ve zbývajících dvou textech. Nouzová směrnice Petry Kubátové vypráví o šíření pohlavní choroby na vesmírné stanici a Služba od Pavla Urbana nám zprostředkovává zážitky v nacistické základně na Měsíci (vzpomínky na Iron Sky hned ožívají). Obě jsou to, bohužel, anekdoty na jedno použití.

Pokud tedy jde o srovnání kvality, řekl bych, že se doplňují první dvě česká díla. Luka je zajímavější, zatímco Když v ráji sršelo čtivější

Spisovatel Jason Sanford se v prvním publicistickém článku zaměřil v úvaze Když máte psaní v krvi, potřebujete workshop? na psaní všeobecně. Julie Nováková zase shrnula různé pojetí nesmrtelnosti ve fantastice pod titulkem Nesmrtelnost: Toužíme po ní, bojíme se jí… a nakonec nás stejně přemůžou nedělní odpoledne. Nalezneme zde některé zajímavosti, ale článek jako takový je podle mne poněkud zbytečný. Oproti tomu Aleš Smutný svým příspěvkem Celospolečenská terapie, aneb filmový Mars přináší ucelené informace o roli nám blízké planety ve filmové sci.-fi.

Z výtvarníků tentokrát Martin Zhouf zpovídal Jana Patrika Krásného.

Obsah

Zahraniční povídky

Brad R. Torgerson: Průzkumníci
Karl Bunker: Pod řvoucími nebesy
Kristine Kathryn Rusch: Bezvětří

Domácí povídky

Vladimír Zábrodský: Luka
Pavel Obluk: Když v ráji sršelo
Petra Kubátová: Nouzová směrnice
Pavel Urban: Služba

Publicistika

Jason Sanford: Když máte psaní v krvi, potřebujete workshop?
Julie Nováková: Nesmrtelnost: Toužíme po ní, bojíme se jí… a nakonec nás stejně přemůžou nedělní odpoledne
Aleš Smutný: Celospolečenská terapie, aneb filmový Mars
Martin Zhouf: Čeští a slovenští výtvarníci sci-fi a fantasy současnosti – Jan Patrik Krásný

XB-1 pro vás recenzujeme pravidelně. Přečtěte si i recenze na starší čísla.