Únorová XB-1naznačuje obálkou příslib cesty do vesmíru. Povídky se ovšem zabývají něčím mnohem komplikovanějším – pokusem o setkání s božstvím a úporný zápas se smrtí. Tři příběhy od zahraničních autorů a stejný počet českých povídek neobsahuje ani jediný vyloženě nepodařený kousek a většina z nich je dokonce nadprůměrná.
 |
Hned první příspěvek – Papež šimpanzů – čtenáře mile překvapí. Ne, nedočtete se, že z opičáků se stávají přímo katolíci. Ani není hlavním námětem jakási rezignace. Legendární spisovatel Robert Silverberg totiž rozehrává průběh kulturního šoku, který zažijí šimpanzi, když jeden z lidských vědců v jejich okolí zemře a ostatní lidé se jim snaží vysvětlit, že je jeho smrt stejná, jako ta jejich. Způsob, jakým na to zareagují, je fascinující a také děsivý se zajímavým vhledem do psychologie náboženství, a to navíc s minimem scifistických prvků. I když pointa by mohla být silnější…
Skoro úplným opakem je Odejde král démonů, text, s nímž se mezi nás vrací Jonathan L. Howard a jeho příběhy nekromanta Johannese Cabala. Johannes na Vánoce vzpomíná na svoji dávnou zkušenost ze strašidelného divadla, v němž umírají herci v pravidelném intervalu 2300 dní. Stejně jako kdysi, ani v tomto čísle jsem nedokázal propadnout kouzlu Howardovy postavy. Sloh má autor sice čtivý a pitoreskní postavička ovládající černou magii zažívá zajímavé duchařské příhody plné nadsázky, přesto ději chybí úžas nebo alespoň překvapení.
Daleko od všech kouzel, do daleké přetechnizované budoucnosti, nás zavedou Kameny významnosti od Davida Brina. Zpočátku možná záměrně nečitelná povídka se rychle mění v úžasné líčení zcela pozměněného světa, v němž dominuje virtuální realita a v ní uvězněné umělé inteligence. Vypráví ji sice jedinec sám sebe označující za Boha, ale jeho osobnost je už beztak rozdělena na vzájemně si radící mozkové funkce s určitou mírou nezávislosti. Závěr sice asi není tak překvapivý, jak by si to býval Brin přál, ale i tak musím říct, že si zahraniční sekce nechala to nejlepší na konec.
Do finále soutěže Daidalos se kromě jiných dostalo i dílo Cestou Vladimíra Zábrodského. Na neobvyklém vězení s podivnou vězenkyní se odehrává příběh značně náročný na orientaci, což je škoda… Zábrodský má očividně bohatou představivost a bohaté spisovatelské schopnosti, ale co se týče přehlednosti, má ještě co dohánět.
V české sekci kvalitativně vede Roj, který napsal Michal Sirotek. Mladá Elizabeth umírá na rakovinu a čas od času zaslechne hlasy nabádající ji, aby se k nim přidala a vstoupila na úroveň existence, kde se jí dostane nesmrtelnosti. Jak čtenář tuší, nejedná se o pouhé slyšiny. To se dozví i hlavní hrdinka, když jsou objeveny záznamy jejího údajně mrtvého otce. Premisa a úvod do povídky působí trochu stereotypně, ale samotný průběh a závěr je dostatečně efektivní.
Nevšední cestování časem nám zprostředkuje Horečka Boženy Čechalové. Biologická zbraň vyvraždila v budoucnosti tři miliardy lidí. Podaří se odradit stvořitele viru ještě před katastrofou? Skvělý námět, dobrá pointa a obstojné provedení.
Jason Sanford přináší po delší době doopravdy zajímavou úvahu ve článku Ukradly nám zvláštní efekty pocit úžasu?, v němž rozebírá vztah mezi lidskými představami a fikcí.
Užší fenomén v amerických filmech zkoumá Aleš Smutný textem Atomovku na ně! Aneb Malá fixace na velké bomby, kde poukazuje na fascinaci Američanů nejmocnější zbraní světa, která se silně odráží v akčních sci-fi filmech.
Na poslední straně si můžeme přečíst rozhovor s výtvarníkem Pavlom Martinickým.
Obsah
Zahraniční povídky
Robert Silveberg: Papež šimpanzů
Jonathan L. Howard: Odejde král démonů
David Brin: Kameny významnosti
Domácí povídky
Vladimír Zábrodský: Cestou
Michal Sirotek: Roj
Božena Čechalová: Horečka
Publicistika
Jason Sanford: Ukradly nám zvláštní efekty pocit úžasu?
Aleš Smutný: Atomovku na ně! Aneb Malá fixace na velké bomby
Martin Zhouf: Čeští a slovenští výtvarníci sci-fi a fantasy současnosti – Pavol Martinický
